Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Pod lupou

iDNES vydává 106 hodin z modelového dojíždění za roční ztrátu Pražana

Komentář iDNES používá skutečná čísla o pomalé pražské dopravě. Údaj o 106 ztracených hodinách ale patří modelu pravidelného dojíždění, ne každému Pražanovi. Z měření navíc nelze určit politického původce zdržení.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
13. 10. 2026
Kolona automobilů ve Voctářově ulici v pražské Libni, ilustrační snímek
Kolona ve Voctářově ulici v pražské Libni. Ilustrační snímek. Foto: Aktron, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Verdikt: zavádějící

Na záměny v komentáři iDNES o pražské dopravě upozornil Jan Cemper na Manipulátorech 10. října 2026. Jeho hodnocení zní zavádějící.

Komentář Františka Strnada ze 7. října připisuje pomalou dopravu Pirátům bez doložení příčinné souvislosti. V úvodu přitom zavádějícím způsobem vztahuje 106 hodin v zácpách ročně k Pražanovi obecně. Ten údaj TomTom opravdu zveřejnil, jeho význam je ale užší: popisuje stanovený režim dojíždění. O skutečně odježděném roce konkrétního člověka neříká nic.

Do čísla se vejde jen stanovené dojíždění

Podle metodiky TomTomu vychází roční časová ztráta ze dvou deset kilometrů dlouhých jízd denně ve špičkách během 230 pracovních dnů. Jde o zdržení oproti volnému provozu, tedy jízdě bez dopravního přehuštění. Do ukazatele se nepočítá všechen čas, který řidič stráví na cestě.

V pražském přehledu za rok 2025 stojí 106 hodin. 106 × 60 ÷ (230 × 2) = přibližně 13,83 minuty. Na jednu jízdu v tomto modelu tedy připadá asi 13 minut a 50 sekund zdržení. Počítáme z publikované zaokrouhlené roční hodnoty, takže nejde o přesnost na sekundu.

To není údaj o průměrném obyvateli. Člověk, který takto dojíždí jen část roku, má jinou trasu nebo jezdí mimo špičku, nesplňuje podmínky výpočtu. Model je užitečný pro srovnání měst za stejného zadání. Osobní časovou ztrátu je potřeba zjistit z vlastních cest.

Procento prodloužení potřebuje výchozí čas

Pražský ukazatel prodloužení jízdy dosahuje 53,5 %. TomTom jej počítá porovnáním naměřených cestovních dob s dobami při volném provozu. Číslo neznamená, že stojí více než polovina silnic. Roční průměr také nelze bez dalšího přenést na každou cestu ve špičce.

Strnad z něj v komentáři nesprávně vyvozuje, že jakákoliv běžná dvacetiminutová cesta ve špičce zabere přes půl hodiny. Takové zobecnění měření nepodpírá. Pokud by dvacet minut byl čas bez zdržení a pro danou cestu platilo právě 53,5% prodloužení, výpočet 20 × 1,535 dává 30,7 minuty. Jestli však dvacet minut už zahrnuje obvyklý provoz, dalším násobením se zdržení započítá podruhé.

Samotnou pomalost dopravy rozbor nezpochybňuje. TomTom pro oblast City uvádí na deset kilometrů průměrně 24 minut a 35 sekund, večer ve špičce 32 minut a 5 sekund. To jsou celkové doby jízdy. Ročních 106 hodin naproti tomu vyjadřuje jen zdržení, navíc při stanoveném dojíždění.

Městské jádro není totéž co celá Praha

TomTom rozlišuje hustě zastavěné městské jádro City a širší oblast Metro vymezenou dojížděním. U pražské varianty City, ze které pocházejí uvedené hodnoty, vykazuje podíl kilometrů na dálnicích 0 %. Čísla z tohoto výběru proto nelze vydávat za samostatné měření provozu na obchvatech. U srovnání je nutné držet stejné území.

Jiný záběr má ročenka TSK za rok 2025, strana 9. Dopravní výkon počítá na celé komunikační síti hlavního města za 24 hodin průměrného pracovního dne, bez autobusů MHD. Vozokilometr znamená kilometr ujetý jedním vozidlem. Tabulka uvádí 23,281 milionu vozokilometrů v roce 2024 a 23,328 milionu v roce 2025.

Poměr (23,328 ÷ 23,281 − 1) × 100 dává přibližně 0,20 %. To neznamená stejně plynulou dopravu: součet kilometrů neukazuje, do kterých ulic a hodin se auta soustředila. Ani malé zvýšení samo nevysvětluje změnu zdržení měřeného jiným ukazatelem na jiném území.

Ceník hodiny z měření nevznikne

Na konci Strnad podmíněně oceňuje hodinu času částkou 1 000 korun a dostává 106 tisíc korun ročně na člověka. Násobení sedí. Sazbu však komentář nedokládá a celoroční zdržení vychází ze stanoveného modelu, takže nejde o vyčíslenou škodu konkrétního Pražana.

Autor sám připouští, že data TomTomu neukazují jedinou konkrétní příčinu. Metodika mezi vlivy jmenuje uspořádání silnic, rychlostní limity, dopravní přehuštění, stavební práce i počasí. Připsat určitou část časové ztráty politickému rozhodnutí by vyžadovalo doložit jeho dopad. Výsledek se proto nedá získat jen tím, že se počet hodin vynásobí zvolenou cenou hodiny.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Necenzurovaná pravda vydává unijní nařízení za zákaz použitých náhradních dílů

Na webu Necenzurovaná pravda vyšel 16. října text, podle kterého nové unijní nařízení postaví opravu použitým náhradním dílem mimo zákon. Nařízení (EU) 2026/1738 ale členským státům ukládá opětovné použití dílů podporovat a prodej použitých dílů upravuje, včetně prodeje po internetu. Doložená je jen povinnost odevzdat auto, které se stalo vozidlem s ukončenou životností.

Pod lupou

aktualizováno 15. 10. doloženo

Příklady s lany z Topolné a Krašova, kterými výzva brání odstřel Liblic, sedí

Výzva k záchraně stožárů Liblice B, sdílená 13. října ve facebookové skupině z Českobrodska, uvádí dva příklady: na Topolné lana dostala o patnáct let víc a na Krašově je vyměnili bez bourání. Oba sedí. Topolnou ale prodloužení nezachránilo a lana v Liblicích už jednu prodlouženou lhůtu mají. Komentář, že se jedná s kupcem, vlastník týž den popřel.

Pod lupou

zavádějící

Rozhovor o chybějících pitvách po očkování se odvolává na dopis SÚKL, který pitvy žádal

Web Nespokojený vydal 13. října rozhovor s kardioložkou Janou Gandalovičovou pod titulkem, který z chybějících pitev dělá záměr, a cz24.news ho o dva dny později převzal. Dopis bývalé ředitelky SÚKL, o který se rozhovor opírá, ale pitvy po náhlých úmrtích žádal. Lékový ústav pitvu nařídit nemůže a jeho ředitel v roce 2025 žádal, aby se dělala vždy.

Pod lupou

zavádějící

Web AE News přesunul výrok z NATO o roce na přípravu z Londýna do Varšavy

AE News 13. října vydal výrok Jamese Appathuraie o zhruba roce na plnou připravenost NATO za projev zástupce generálního tajemníka ve Varšavě. Konference, kterou sám cituje, se ale konala v Londýně a Appathurai je zástupcem náměstka. V přepisu, který web otiskl, se rok týká připravenosti a volby umělé inteligence a cloudu, ne začátku války.

Pod lupou