Databáze hoaxů a ověřených tvrzení

Když do schránky nebo do skupiny přistane zpráva, která zní naléhavě a nemá zdroj, bývá nejrychlejší cestou databáze, kde už ji někdo rozebral. Tohle je rozcestník takových databází. U každé stojí, co v ní je a co v ní nehledat.

Než na ně sáhnete, vyplatí se jeden krok navíc: vezměte ze zprávy jednu doslovnou větu, nejlépe takovou, kterou by nikdo nenapsal podruhé stejně, a vložte ji do vyhledávače v uvozovkách. Řetězové zprávy kolují roky beze změny, takže se často najde i první výskyt.

České databáze

• HOAX.cz – archiv českých řetězových zpráv a e-mailů, u většiny záznamů i doslovné znění a datum, kdy se zpráva objevila. Starší záznamy se neaktualizují, zato se nemažou, takže je z nich vidět, jak se táž zpráva v čase přepisovala.
• Demagog.cz – výroky politiků z rozhovorů a debat, každý s odůvodněným verdiktem a odkazy na prameny. Hodí se na tvrzení o číslech, zákonech a statistikách; jednotlivé příspěvky ze sociálních sítí tam většinou nejsou.
• Manipulátoři.cz – ověření konkrétních příspěvků, obrázků a videí, která zrovna kolují. Vychází několikrát týdně, takže je to nejčerstvější český zdroj.
• CEDMO – česká pobočka evropského pozorovacího centra při Univerzitě Karlově. Vedle ověření vydává výzkumné zprávy o tom, jak dezinformace vypadají; čísla z nich jsou v přiložených souborech PDF, ne na stránce.
• Čeští elfové – měsíční přehledy řetězových e-mailů a dezinformačních skupin na sociálních sítích. Nejsou to jednotlivé verdikty, ale popis toho, co se zrovna přeposílá.
• Zvol si info – rozbory a výukové materiály, hodí se spíš k pochopení postupů než k dohledání jedné zprávy.
• Nelez.cz – seznam webů a kanálů, které opakovaně šíří nepravdivý obsah, ke stažení i jako tabulka. Neříká nic o jednotlivém článku, jen o webu, na kterém stojí.
• Nadační fond nezávislé žurnalistiky – hodnocení českých médií podle transparentnosti a práce se zdroji, u každého webu vlastní profil.
• Seznam dezinformačních webů v češtině na Wikipedii – přehled s doménami a odkazy na to, kdo web za takový označil. Zápis na seznamu je tvrzení někoho třetího, ne rozsudek.

Zahraniční databáze

• Snopes – nejstarší databáze internetových hoaxů, od roku 1994. U mnoha záznamů je i sesbírané znění všech verzí, které kolovaly.
• EUvsDisinfo – databáze případů pro-kremelské dezinformace, k srpnu 2026 přes devatenáct tisíc záznamů. Je to výstup útvaru Evropské služby pro vnější činnost, tedy hodnocení instituce Evropské unie, ne nezávislého rozhodčího.
• Seznam podvrhů na anglické Wikipedii – hesla, která byla celá vymyšlená, s datem vzniku i odhalení. Užitečné hlavně jako doklad, jak dlouho podvrh vydrží.

Když databáze mlčí

Většina toho, co koluje, nemá vlastní záznam nikde. Pak pomáhají dvě věci.

Archiv. Na web.archive.org se vkládá adresa stránky a kalendář ukáže, jak vypadala dřív. Odhalí to přepsaný titulek, smazaný odstavec i datum, kdy text opravdu vyšel.

Původní pramen. Když se zpráva odvolává na studii, zákon nebo úřad, bývá rychlejší otevřít ten pramen než hledat, kdo zprávu vyvrátil. U předpisů, kterými se hoaxy obhajují, tam nezřídka stojí pravý opak.

A jedna věc platí u všech odkazů výš: verdikt ověřovatele je názor ověřovatele, opřený o prameny, které pod ním jsou. Když na výsledku záleží, otevřete je.