Scénu s hromadnou sebevraždou lumíků zinscenoval štáb Disneyho u kanadské řeky

Verdikt: vyvráceno

Lumíci se každých pár let hromadně nevrhají z útesů do moře. Přesto je to jeden z nejotrlejších omylů o přírodě a dá se u něj ukázat prstem na jeden konkrétní zdroj: na dokument White Wilderness, který Walt Disney Productions uvedl 12. srpna 1958. Že je jeho lumíčí scéna inscenovaná, rozebral americký ověřovací server Snopes (David Mikkelson, 27. února 1996) a popsal to i časopis aljašského úřadu pro ryby a zvěř (Riley Woodford, 2003).

Co ve filmu zaznívá

Komentář scénu neuvádí jako domněnku. Podle přepisu, který Snopes otiskl, mluví o nutkání, jež zvířata žene k smrti:

Komentář filmu, nepravda:

Každého z těch drobných hlodavců se zmocní jakési nutkání a nerozumná hysterie ho zařadí do pochodu, který ho dovede k podivnému osudu. Tím osudem je skočit do oceánu.

White Wilderness, Walt Disney Productions, 1958; přepis podle rozboru Snopes, přeloženo.

Film režíroval James Algar a Akademie mu udělila Oscara.

Jak se scéna točila

Natáčelo se v kanadské Albertě. Ta k moři nemá přístup a lumíci v té části země nežijí, takže je štáb podle aljašského textu koupil od inuitských dětí o dvě provincie dál. Dav se vyrobil sestřihem a úzkými záběry na pár desítek zvířat, běžící houf pomohl předvést otáčivý talíř a oceán zastoupila řeka Bow. Podle textu aljašského úřadu odhalilo postup vyšetřování kanadské televize CBC, které roku 1983 vedl producent Brian Vallee; Snopes mezi prameny uvádí i text o pořadu Cruel Camera z deníku The New York Times z 24. března 1986.

Jádro pravdy, které se překrylo

Lumíkům opravdu kolísá početnost, a to prudce: aljašský text uvádí, že za příznivý rok se počet hrabošovitých hlodavců může zdesetinásobit. Když dojde potrava, zvířata se rozejdou po okolí, což je rozptyl, ne tažení za společným cílem. Umějí plavat a vodní plochu se pokusí překonat. Část se přitom utopí.

Zoolog Gordon Jarrell z University of Alaska Fairbanks to v témže textu shrnuje tak, že lidé vidí hromadný rozptyl; zvíře promáčené na kůži je podle něj prakticky mrtvé. Na otázku, jestli se lumíci zabíjejí, odpovídá jednoznačným ne. Státní biolog Thomas McDonough si vysvětluje vznik scény tím, že si tvůrci spletli rozptyl s tahem a přibarvili si zrnko pravdy.

Český tisk psal o stěhování osmdesát let před filmem

Doklad je v Národních listech z 12. prosince 1878. Na třetí straně vyšel referát o tundře opřený o Brehma a o lumících v něm stojí doslova toto: „Když léto blíží se ku konci, rozutíkají se zástupy lumíků na všechny strany, přelézají hory, plovou přes řeky a jezera, při čemž jich zahynou miliony.“ Je to přepis rozpoznaný ze skenu, takže drobné překlepy jdou na vrub stroji, ne sazeči. Smysl je ale jasný: stěhování a utonutí, o sebevraždě ani slovo.

Kdy se v češtině lumík potkal se sebevraždou

Digitální knihovna Moravské zemské knihovny umožňuje hledat dvě slova blízko sebe, takže se dá spočítat, na kolika stranách stojí lumík nejvýš patnáct slov od sebevraždy. Takových stran je sedmdesát. Dvě z nich vyšly před premiérou filmu, zbylých 68 po ní.

Samo o sobě by to nic neznamenalo, protože novějších stran je v knihovně víc. Jmenovatel to ale drží: lumíka zmiňuje 2 391 stran vydaných do srpna 1958 a 6 259 stran vydaných potom. Podíl spojení tedy roste z 0,08 % na 1,09 %, tedy třináctkrát.

Kontrolní otázka zní, jestli se jen nepíše víc o sebevraždách obecně. Nepíše. Slovo se sebevražedným kmenem stojí na 0,81 % stran vydaných do premiéry a na 0,45 % stran vydaných po ní, takže v novější části knihovny je řidší, ne hustší.

Co z čísla neplyne: nic o tom, co jednotlivé texty tvrdí. Měří se spoluvýskyt dvou slov, a mezi nálezy jsou i knihy, které mýtus vyvracejí, soudě podle názvů typu Nemysli si nesmysly: 50 populárních mýtů. Přečíst se to nedá: rozhraní knihovny vydá u chráněných titulů počet a název, kdežto rozpoznaný text odmítne kódem 403. Volně čitelné jsou jen starší ročníky, tedy právě ta část, kde spojení skoro chybí.

Co o filmu stojí na webu Disneyho dnes

Heslo v encyklopedii Disney A to Z, kterou vede firemní archiv, popisuje film jako dílo dvanácti kameramanů, kteří strávili téměř tři roky v Arktidě a pilně snímali zvířata v jejich přirozeném prostředí. Kameramanů uvádí Snopes devět, ne dvanáct. Jméno lumíka v hesle nepadne ani jednou, ačkoli jiná zvířata z filmu vypisuje od medvěda po běluhu. Ověřeno 27. srpna 2026.

Filmy o přírodě tehdy scény běžně aranžovaly a samo o sobě to podvrh není. Tady se ale nedotáčelo chování, které se nepodařilo zachytit v terénu. Předvedlo se chování, které zvířata nemají.

Zdroje

• Snopes: Did Disney Fake Lemming Suicide for the Nature Documentary „White Wilderness“? (27. února 1996)
• Alaska Fish & Wildlife News: Lemming Suicide Myth (září 2003)
• Disney A to Z: White Wilderness (film)
• Rozpoznaný text třetí strany Národních listů z 12. prosince 1878 (Moravská zemská knihovna)