Čtyři odhady téže demonstrace se lišily víc než trojnásobně
Pořadatelé, dva operátoři a redakce napočítali na jedné pražské demonstraci 8,3 tisíce až třicet tisíc lidí. Rozdíl nedělá nepoctivost, ale to, že fotografie měří okamžik a mobilní data průchod za několik hodin. Fyzická mez davu je přitom známá a dá se z ní udělat kontrola shora.
- Verdikt
- rozbor bez verdiktu
- Ověřeno
- 26. 8. 2026
Po každé velké demonstraci se objeví dvě čísla, která se liší několikanásobně, a s nimi obvinění, že jedna strana lže. Většinou nelže ani jedna. Měří něco jiného a neřekne to.
Čtyři čísla, jedna demonstrace
Nejlepší doložený český příklad je demonstrace na Václavském náměstí ze 10. května 2017, kterou rozebral iROZHLAS.cz. Vyšla z ní čtyři čísla:
| kdo počítal | výsledek | co měřil |
|---|---|---|
| pořadatelé | 20 až 30 tisíc | vlastní odhad |
| T-Mobile | 19 tisíc | telefony v síti během jedné hodiny |
| O2 | 12 tisíc | telefony v síti během čtyř hodin |
| iROZHLAS.cz | 8,3 tisíce | lidé na jedné fotografii |
Ta čísla si neodporují tak, jak to vypadá. Fotografie zachytila horní část náměstí zhruba dvacet minut po začátku, tedy jeden okamžik na jednom místě. Operátoři počítali každý telefon, který se za dané období přihlásil, včetně lidí, kteří jen prošli nebo projeli. Analytik T-Mobilu to řekl v rozhovoru přímo: lidé se mohli vystřídat, operátor je započítal a na fotografii nejsou.
Sociolog Jakub Macek z Masarykovy univerzity metodu se čtverci pro tentýž server ocenil a zároveň pojmenoval její slabinu: snímek nezachytí, jak se dav v čase mění.
Jacobsova metoda: plocha krát hustota
Postup, na kterém dnešní odhady stojí, vymyslel v šedesátých letech Herbert Jacobs, profesor žurnalistiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Sledoval z okna protest proti válce ve Vietnamu a všiml si, že demonstranti stojí na dlažbě s pravidelnými čtverci. Spočítal lidi v několika čtvercích, udělal průměr na čtverec a vynásobil ho počtem čtverců.
Celý vzorec je tedy plocha krát hustota. Těžká část je hustota, protože se v davu mění místo od místa: lidé se shlukují u pódia, ustupují ze slunce a obcházejí lavičky, stromy a zaparkovaná auta. Proto se plocha rozdělí na úseky a každému se přiřadí vlastní hustota, nejlépe podle leteckého snímku.
Horní mez, kterou nejde přeskočit
Nejužitečnější je z Jacobsova pozorování mez. Podle shrnutí dvojice výzkumníků z Edith Cowan University zabere člověk v řídkém davu asi 0,93 m², v hustším necelou polovinu toho a v nejnatlačenějším davu 0,23 m². Pod tuhle hranici se lidské tělo nedostane.
Z toho plyne kontrola, kterou zvládne každý s kalkulačkou. Převrácená hodnota 0,23 m² je zhruba 4,3 člověka na metr čtvereční. Na hektar, tedy na 10 000 m², se jich při té mezní tlačenici vejde asi 43 000; při volném stání, kde se dá projít, kolem 10 700. Kdo tvrdí víc, tvrdí nemožné, a číslo padá bez dalšího zkoumání.
Praktický postup je krátký: najít plochu shromaždiště, vydělit ji plochou na osobu a porovnat s uváděným počtem. Plochu veřejného prostranství si dnes změří kdokoli v mapové aplikaci.
Které číslo si tedy vzít
Žádné z nich samo o sobě. Kolik lidí bylo na místě naráz, řekne fotografie nebo letecký snímek. Kolik jich tudy za odpoledne prošlo, řeknou mobilní data. Jsou to dvě různé otázky a odpověď na jednu se nedá vydávat za odpověď na druhou.
Takže když příště narazíte na spor o počet lidí, první otázka nezní, kdo lže. Zní, jaká plocha se počítala a jak dlouhé období. Bez těch dvou údajů je číslo neověřitelné, ať už ho řekl kdokoli. Podobně se rozchází prodej vstupenek s kapacitou Letné, o kterém jsme psali v polovině srpna: taky tam dvě čísla popisují dvě různé věci.
Zdroje
Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.