Země bez eura měly v červenci v Unii nejnižší i nejvyšší inflaci

Verdikt: zavádějící

Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura na úterní tiskové konferenci hnutí vyjmenoval tři země Evropské unie s nejnižší inflací – Česko, Švédsko a Dánsko – a upozornil, že ani jedna z nich nemá euro. Závěr z toho vyvodil doslova takový, že „vidíme na tom, jak je přijetí eura nevýhodné“. Konferenci přetiskly téhož dne v 16:34 ParlamentníListy a je z toho přetisku pořízený archivní snímek. Ta trojice v datech Eurostatu opravdu stojí, takže na ní není co vyvracet. Neobstojí až ten závěr: nejvyšší inflaci v Unii měla v červenci rovněž země bez eura.

Cizí ověření tohohle výroku jsme nenašli žádné a nevycházíme z něj. Porovnání níž je vlastní práce nad veřejnou databází Eurostatu, kterou si pod uvedenými kódy stáhne kdokoli.

Číslo pochází z jedné tabulky, pořadí z druhé

Okamura řekl, že meziroční inflace dosáhla 1,7 procenta. To sedí: Český statistický úřad vydal 11. srpna rychlou informaci, podle níž spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly právě o 1,7 procenta. Žebříček zemí Unie se ale z indexu ČSÚ sestavit nedá. Pro srovnání mezi státy slouží harmonizovaný index HICP a v něm vyšla Česku za červenec hodnota 1,3 procenta, což ČSÚ v téže zprávě uvádí.

Rozdíl čtyř desetin bodu není detail pro statistiky. S hodnotou 1,7 procenta by Česko v červencové tabulce Eurostatu skončilo až čtvrté, za Švédskem, Dánskem i Maďarskem. Druhé místo mu patří jedině s harmonizovaným číslem 1,3. Tvrzení o druhé nejnižší inflaci je tedy pravdivé, opírá se však o jiný index, než jaký citoval sám mluvčí.

Obě krajní hodnoty patří zemím bez eura

Eurostat zveřejnil červencová data 19. srpna. Dolní konec tabulky sedmadvaceti států vypadá takto: Švédsko 0,3 procenta, Česko 1,3, Dánsko a Maďarsko shodně 1,6. Čtyři nejnižší hodnoty opravdu patří zemím, které euro nepoužívají. Jsou to čtyři ze šesti, protože zemí bez eura v Unii už mnoho nezbývá.

Na opačném konci téže tabulky ale stojí Rumunsko s 8,2 procenta, a euro nemá také. Kdyby se pravidlo z tiskové konference otočilo a použilo na horní okraj žebříčku, vyšel by z něj přesně opačný závěr.

Švédsko	0,3 %
Česko	1,3 %
Dánsko	1,6 %
Maďarsko	1,6 %
Polsko	3,1 %
Rumunsko	8,2 %

Tolik šest zemí Unie bez eura, meziroční změna HICP v červenci 2026. Uvnitř eurozóny se přitom všech jednadvacet států vešlo mezi estonská 2,0 procenta a litevských 5,4 procenta. Skupina s jedinou společnou měnovou politikou je tak sevřenější než skupina se šesti samostatnými měnami, kde rozdíl mezi krajními hodnotami dělá 7,9 bodu.

Delší řada míří na druhou stranu

Jeden měsíc nerozhoduje o ničem, a tak jsme stáhli celou měsíční řadu harmonizovaného indexu od ledna 2015 do prosince 2025 (soubor Eurostatu prc_hicp_manr, položka CP00, jednotka RCH_A). Úplný údaj za všech sedmadvacet zemí Unie vyšel u 132 měsíců. U každého z nich jsme se podívali, které zemi patřila nejnižší a které nejvyšší hodnota a jestli tehdy měla euro.

Nejnižší inflaci v Unii měla země bez eura ve 23 měsících ze 132, tedy v 17,4 procenta případů. Nejvyšší v 76 měsících, tedy v 57,6 procenta. Samo o sobě by to nic neznamenalo, kdyby takových zemí byla polovina. Do konce roku 2022 jich ale bylo osm z 27 a od ledna 2023 sedm z 27, což dělá 26 až 30 procent. Na dně žebříčku se objevovaly řidčeji, než by odpovídalo jejich počtu, a na jeho vrcholu víc než dvakrát častěji.

Česko za těch jedenáct let nemělo nejnižší inflaci v Unii ani jednou. Prostřední hodnota jeho pořadí vyšla na 20,5 z 27, tedy zhruba sedmá nejvyšší inflace v Unii.

Nejnázorněji to ukáže táž otázka položená o tři roky dřív. V červenci 2023 patřily čtyři nejnižší hodnoty Belgii, Lucembursku, Španělsku a Kypru, tedy čtyřem zemím eurozóny, a nejvyšší mělo Maďarsko se 17,5 procenta. Česko bylo tehdy s 10,2 procenta čtvrté nejvyšší. O rok dřív, v červenci 2022, obsadily tři nejvyšší příčky Estonsko, Lotyšsko a Litva, opět státy eurozóny, zatímco Česko se 17,3 procenta bylo čtvrté.

Dánská koruna se od eura nehne

Poslední potíž má argument s Dánskem. Dánská národní banka na svých stránkách popisuje, že koruna je součástí mechanismu ERM II se středním kurzem 746,038 koruny za sto eur a s úzkým pásmem výkyvu 2,25 procenta na obě strany. Ten střední kurz se nezměnil od ledna 1987. Dánsko tedy formálně euro nemá, kurzovou samostatnost však fakticky nepoužívá.

Skupina zemí bez eura se navíc mění. Bulharsko do ní patřilo ještě loni, od 1. ledna 2026 platí eurem na základě rozhodnutí Rady (EU) 2025/1407 z 8. července 2025. V červenci 2026 mělo inflaci 4,4 procenta, o tři roky dřív bez eura 7,8 procenta. O vlivu měny to neříká nic, o vratkosti dělení na dva tábory docela dost. Co se s cenami dělo po zavedení eura v Chorvatsku, jsme rozebírali dřív.

Co z čísel plyne

Data za červenec 2026 potvrzují tvrzení o druhé nejnižší inflaci i trojici zemí bez eura na špici žebříčku. Neplyne z nich ale, že by za tím pořadím stála měna. Táž tabulka posílá zemi bez eura i na poslední místo a delší řada obrací výsledek úplně. Opačné tvrzení, že euro inflaci snižuje, by z těch dat vyšlo stejně slabé. Cenovou hladinu tlačí energie, potraviny, mzdy i rozpočet a měnová politika je jednou z položek, kterou v žebříčku jednoho měsíce od ostatních nikdo neoddělí.

Zdroje

• ParlamentníListy.cz: přetisk tiskové konference SPD (25. 8. 2026, 16:34) a jeho archivní snímek
• Eurostat, soubor ei_cphi_m – meziroční změna HICP za červenec 2026, zveřejněno 19. 8. 2026
• Eurostat, soubor prc_hicp_manr – měsíční řada od ledna 2015
• ČSÚ: Indexy spotřebitelských cen – inflace – červenec 2026 (11. 8. 2026)
• Danmarks Nationalbank: Questions regarding fixed exchange rate policy
• Rozhodnutí Rady (EU) 2025/1407 o přijetí eura Bulharskem (8. 7. 2025)