Ukrajinský festival i připomínka okupace se v Praze konaly týž den 448 metrů od sebe

Odkud výtka vyšla

Server ParlamentníListy.cz zveřejnil 19. srpna 2026 v rubrice Monitoring text o ukrajinském festivalu na výročí okupace. Poslanec ANO Denis Doksanský v něm zvolený termín odmítl a doslova napsal, že to „působí jako hodně špatný vtip“. Odpovědnost přisoudil ukrajinskému velvyslanectví, o kterém uvedl, že se na akci podílí; jestli se velvyslanectví na festivalu opravdu podílelo, se nám z veřejných zdrojů ověřit nepodařilo. Že text vyšel a jak zněl, dokládá archivní snímek pořízený téhož dne večer.

Podobné příspěvky kolovaly i na Facebooku, kde se koncert přilepil k dalším tvrzením o Ukrajině. Jeden z nich rozebral Jan Cemper na serveru Manipulátoři.cz 21. srpna 2026. Tenhle rozbor jde jinudy: drží se datovaného a podepsaného článku, u kterého se dá každý údaj ověřit zvlášť.

Praha v pátek, Varšava v sobotu

Festival Pulse of Nation má vlastní stránky a stojí na nich, co to je: dvě noci ve dvou městech. Praha 21. srpna v Areálu 7 v Holešovicích, Varšava o den později na Letní scéně Progresji. Tři z pěti jmen jsou v obou městech stejná: Artem Pivovarov, Jerry Heil a DREVO.

Ta druhá zastávka je na celém sporu to podstatné. Kdyby datum určovalo české výročí, druhá zastávka ve Varšavě by nedávala smysl. Datum drží něco jiného: ukrajinský Den nezávislosti připadá na 24. srpna, což je letos pondělí, a turné leží na víkendu před ním. Pořadatelé to tak popisují sami a shodně o akci psal 17. srpna 2026 deník Metro.

Na festival se platilo vstupné. Prodejce vstupenek uvádí u pražské zastávky rozpětí 1 400 až 2 700 korun a 21. srpna už měl prodej uzavřený. Charitativní část festivalu míří na titanové implantáty pro ukrajinské vojáky.

Připomínka se konala týž den o 448 metrů dál

Celá výtka stojí na tom, že ukrajinská oslava zabrala den, který patří něčemu jinému. Nezabrala. Na pražském Výstavišti běžel 21. srpna 2026 od dvou odpoledne do půl dvanácté v noci program NeverMore 68, který se sám označuje za největší občanskou připomínku vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Vstup byl zdarma.

Letošní téma znělo Příběhy těch, kteří tu chyběli, a týkalo se emigrace po srpnu 1968. Vlastní bloky měly v programu Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti XX. století, Česká televize, Radiožurnál i Národní filmový archiv; večer uzavřela projekce Formanova filmu Taking Off. Kvůli předpovědi deště se program přesunul do Křižíkových pavilonů B a C.

Vzdálenost obou míst jsme si dopočítali. Areál 7 vede databáze OpenStreetMap na adrese Za Elektrárnou 20 se souřadnicemi 50,10959 severní šířky a 14,43267 východní délky, areál Výstaviště na 50,10914 a 14,42642. Vzdušnou čarou mezi těmi dvěma body je to 448 metrů. Jsou to body, kterými si obě místa vede databáze, ne vchody – ale řád sedí. Obě akce byly v jedněch Holešovicích, pár minut chůze od sebe.

Ukrajinský front se invaze v roce 1968 neúčastnil

Druhá polovina argumentu je historická a neobstojí. Mezi okupanty poslanec jmenoval 1. ukrajinský front. Ten byl frontový svaz Rudé armády z druhé světové války a v publikované sestavě invazních vojsk z roku 1968 nefiguruje.

Podle textu ministerstva obrany se 1. ukrajinský front pod velením maršála Koněva zúčastnil pražské operace a 9. května 1945 ve čtyři hodiny ráno vstoupil do Prahy. Ve stejné operaci postupoval 2. ukrajinský front maršála Malinovského z jižní Moravy a 4. ukrajinský front generála Jeremenka ze severní Moravy. Z toho jména tedy neplyne ani to, kde vojáci byli: v květnu 1945 nestál na Ukrajině ani jeden z těch tří.

Sestava invaze z roku 1968 vypadá jinak. Kniha Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991 od Aleše Hottmara a Stanislava Mackovíka, jejíž první část vydalo nakladatelství JaPo volně ke stažení, uvádí hlavní velitelství v polské Legnici v čele s armádním generálem Ivanem Pavlovským a pod ním dvě frontová velitelství: Střední front se štábem v Drážďanech a Přikarpatský front se štábem ve Lvově. Žádný ukrajinský front tam není. Jméno Ukrajiny a jeho odvozeniny v té části stojí devětkrát a pokaždé jen zeměpisně – ukrajinské letiště Stryj, ukrajinský Užhorod, západní Ukrajina.

Kolik Ukrajinců mezi invazními vojáky bylo, je otázka na jiný rozbor a udělali jsme ho v samostatném článku. Ve zkratce: národnost vojáků nikdo nezveřejnil a domovský okruh na území Ukrajinské SSR měly tři ze čtrnácti sovětských svazů.

Co z toho platí

Festival se v Praze 21. srpna opravdu konal a opravdu je oslavou ukrajinské nezávislosti. Neplatí to, co se z toho vyvozuje: že Praha nechala výročí okupace ustoupit ukrajinské oslavě. Připomínka proběhla týž den, o pár set metrů dál a bez vstupného. A historický důvod, kterým se výtka podpírá, jmenuje svaz, který v sestavě invaze z roku 1968 vůbec není. Jestli je souběh dvou akcí v jednom dni citlivý, je věc názoru a o tom tenhle rozbor nerozhoduje.

Verdikt: zavádějící

Zdroje: ParlamentníListy.cz, archivní snímek, Pulse of Nation, mticket.eu, Výstaviště Praha, Metro, Ministerstvo obrany ČR, Hottmar, Mackovík: Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Manipulátoři.cz, OpenStreetMap.