Model o Švédech jako budoucí menšině počítá za migranty i vnuky přistěhovalců po matce

Verdikt: zavádějící

Web Necenzurovaná pravda vydal 6. října 2026 v 9.15 text, jehož titulek oznamuje jako hotovou věc, za kolik let budou Švýcaři, Belgičané a Švédové ve svých zemích menšinou. Text je dostupný přes otevřené rozhraní webu; snímek stránky Internet Archive třikrát odmítl pořídit. Čísla pocházejí z modelu Institutu pro remigraci (IFR), který letos založil rakouský aktivista Martin Sellner, a do češtiny přišla přes švédský web Fria Tider. Ten o modelu psal týž den v 7.48, tedy o hodinu a 27 minut dřív, a český text na něj dvakrát odkazuje.

Projekce, ne předpověď

Institut výsledky zveřejnil na vlastním webu s názvem Demography Dashboard. V jeho popisu metodiky stojí, že jde o projekce, ne o předpovědi: model ukazuje, co vyplyne ze zvolených výchozích dat a předpokladů. Porodnost a úmrtnost drží na výchozí úrovni. Přistěhovalectví i vystěhovalectví počítá jako stálý roční počet podle průměru let 2015–2024. Metodika výslovně dodává, že model netvrdí, že tyto podmínky vydrží. Rok, kdy podíl „migrantů“ překročí polovinu, institut sám popisuje jako výpočet prahu, ne jako předpověď události.

Český text tuhle výhradu převzal, ale až ve dvacátém odstavci, větou o tom, že výsledky jsou podmíněné projekcí. Titulek ji vynechává a čísla v něm stojí v budoucím čase bez podmínky. Jedno z nich navíc nesedí se zdrojem. U Švýcarska model podle dashboardu vychází překročení hranice v roce 2038, tedy za dvanáct let, ne za jedenáct. Uvnitř téhož českého textu stojí v prvním převzatém odstavci rok 2037 a o čtyři odstavce níž 2038.

Kdo je v modelu Švéd

U Švédska model počítá do skupiny migrantů lidi narozené v cizině a lidi narozené ve Švédsku, kteří mají aspoň jednoho rodiče narozeného v cizině. Podle dashboardu tvořila ta skupina v roce 2024 35,4 % obyvatel. Číslo jsme přepočítali z registru švédského statistického úřadu SCB a sedí. Ke konci roku 2024 žilo ve Švédsku 10 587 710 lidí, z toho:

• narozených v cizině 2 200 238 (20,8 %),
• narozených ve Švédsku dvěma rodičům z ciziny 710 639 (6,7 %),
• narozených ve Švédsku jednomu rodiči ze Švédska a jednomu z ciziny 835 417 (7,9 %),
• narozených ve Švédsku dvěma rodičům ze Švédska 6 841 416 (64,6 %).

Švédský úřad sám počítá „zahraniční původ“ jen z prvních dvou řádků, tedy 27,5 %. Model přidává i třetí řádek: 835 tisíc lidí, kteří se ve Švédsku narodili a jeden z jejichž rodičů je taky odsud. Mezi Švédy, o jejichž menšině mluví titulek, se nepočítají.

Dítě patří k matce

Pro výsledek je důležitější druhé pravidlo. Podle metodiky model každé narozené dítě zařadí do skupiny jeho matky. Výchozí definice se tím po roce 2026 přestane používat. Dítě dvou rodičů narozených ve Švédsku by podle ní patřilo mezi Švédy. Když se ale jeho matka narodila přistěhovalcům, model ho zařadí mezi migranty, a po ženské linii i všechny další generace.

Kolika lidí se to týká, ukazuje tentýž registr. Ze 1 647 639 žen ve věku od 20 do 44 let se jich 226 605, tedy 13,8 %, narodilo ve Švédsku aspoň jednomu rodiči z ciziny. Všechny jejich děti model zařadí mezi migranty bez ohledu na to, odkud je otec. Pravidlo platí i opačně: dítě matky se švédskými rodiči a otce z ciziny je v modelu Švéd, přestože by ho výchozí definice počítala k migrantům. Kterým směrem obě odchylky dohromady posunou rok překročení poloviny, se z veřejných dat spočítat nedá.

Český text přitom k převzatému modelu přidal vlastní odstavce, podle kterých jsou čísla spíš podhodnocená, protože do skupiny cizinců nepatří třetí a čtvrtá generace. Pro výchozí data u Švédska to platí. V projekci je to naopak, a stojí to i v samotném českém textu, v devatenáctém odstavci, podle kterého se novorozenci řadí do skupiny matky.

Co v předloze nebylo a co z ní vypadlo

Prvních osm odstavců českého textu v článku Fria Tider není. Zbytek je jeho překlad s několika vloženými větami. Mezi přidanými odstavci je tvrzení, že většina předpovědí vychází ze zmanipulovaných dat vlád. O patnáct odstavců níž přitom stojí přeložená věta, že výpočty institutu vycházejí z oficiálních údajů.

Dvě věty z předlohy v překladu chybějí. Podle první tvoří lidé se zahraničním původem v modelu pro rok 2026 36,8 % obyvatel Švédska. Druhá říká, že hranice pěti procent, pod kterou by podle alternativního scénáře institutu jejich podíl klesl do roku 2099, je vlastní měřítko institutu, ne obecně přijímaná vědecká hranice.

Stejný model, jiné země

Ze čtrnácti zemí, které institut modeloval, uvádí český text pět s nejbližším datem. Pro Rakousko dashboard uvádí rok 2052, pro Finsko 2088 a pro Dánsko 2156. Definice skupin se mezi zeměmi liší víc, než by z porovnání letopočtů bylo vidět. V Rakousku a Finsku patří k migrantům jen ti, jejichž oba rodiče se narodili v cizině, ve Švédsku stačí jeden. V Irsku a Spojeném království rozhoduje etnická příslušnost uvedená při sčítání lidu. Že to omezuje srovnatelnost, napsal institut sám a převzal to i český text. Ten ale už předtím vztáhl švédskou definici na „osoby narozené v Evropě“, tedy na všechny země najednou.

Model existuje a český text ho z velké části popisuje tak jako jeho předloha. Do výpisů, náhledů na sítích a do kanálu RSS ale odchází titulek, a v něm z podmíněné projekce zbyly tři letopočty, z nichž jeden nesedí ani se zdrojem.