Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Čísla

Anketa o czexitu, kterou převzal cz24.news, se rozchází s reprezentativními průzkumy

V anketě Prvních zpráv padlo 87 385 hlasů a nejvíc z nich, 39 %, připadlo na vystoupení z EU. Web cz24.news text převzal slovo od slova, jen do titulku přidal obrovskou změnu za pár let, o které text pod ním nic neříká. Reprezentativní průzkumy NMS a STEM z října 2025 dávají odchodu 24 a 34 % a podíl lidí pro setrvání podle STEM od roku 2022 rostl.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
19. 11. 2026
Plechová volební urna se státním znakem a otvorem přelepeným páskou v barvách trikolóry stojí na červeném koberci
Volební urna na obecním úřadě v Lipnici nad Sázavou při krajských volbách 2020. Foto: Jiří Sedláček, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Verdikt: zavádějící

V noci na 19. listopadu převzal web cz24.news text Prvních zpráv o čtenářské anketě k referendu o členství Česka v Evropské unii. Padlo v ní 87 385 hlasů: 39 % pro vystoupení, 32 % pro setrvání a 29 % pro možnost nevím. Tělo převzatého textu je slovo od slova stejné jako u Prvních zpráv, podstatně jiný je jen titulek. Z otázky „Czexit?“ se stal vykřičník a přibyla slova o obrovské změně za pár let. Text pod titulkem k nim nic neříká a reprezentativní průzkumy měří za poslední roky posun opačným směrem, k setrvání.

Titulek cz24.news, zavádějící:

„CZEXIT! Obrovská změna za pár let – přes 87 tisíc hlasů přineslo překvapivý výsledek!“

cz24.news, 19. listopadu 2026, archivní snímek z téhož dne.

Předloha i kopie samy píšou, že nejde o průzkum

Původní článek vydaly První zprávy 18. listopadu v 8:06 pod titulkem, který doslova zní „Czexit? Přes 87 tisíc hlasů ukázalo překvapivý výsledek“ (archivní snímek). Anketa podle něj běžela od 6. do 17. listopadu. Ještě týž den text se stejným titulkem převzaly Plzeňské novinky. Verze na cz24.news vyšla o 17 hodin a 10 minut později, v 1:16. Kromě titulku v ní chybí jen odkaz na jiný článek Prvních zpráv, vložený doprostřed textu, a místo podpisu autora stojí výčet zdrojů: První zprávy, síť X, Tomio Okamura a Andrej Babiš.

Oba texty přitom obsahují větu, doslova: „Jde o dobrovolnou čtenářskou anketu, nikoliv reprezentativní průzkum veřejného mínění.“ Se starším měřením anketu nesrovnávají a o tom, co se má stát za pár let, nepíšou. Zbytek textu popisuje vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu správně: kabinet ho podpořil v pondělí 9. listopadu a hlasovat by se podle něj nesmělo o členství v EU ani v NATO. Podobně cz24.news začátkem listopadu převzal jiný text Prvních zpráv a z otázky v titulku udělal výzvu Bruselu k přípravám na válku.

Anketu vyplní, kdo na ni narazí

Reprezentativní průzkum skládá vzorek tak, aby odpovídal složení obyvatel. STEM to u svého říjnového šetření dělal kvótním výběrem a ptal se 1 023 lidí starších 18 let. V anketě odpovídá, kdo zrovna čte daný web a chce se zapojit. Počet hlasů to nespraví: 87 385 odpovědí vypovídá o čtenářích Prvních zpráv, kteří chtěli hlasovat, ne o voličích. Kolikrát mohl hlasovat jeden člověk, text neuvádí. Jak takové ankety dopadají na ParlamentníchListech, kde v sedmi z devíti získala vítězná odpověď přes 90 % hlasů, jsme rozebírali v srpnu.

Průzkumy z podzimu 2025 dávají odchodu čtvrtinu až třetinu

šetřenísběr datpočet odpovědípro setrvánípro odchodneví
anketa Prvních zpráv6.–17. 11. 202687 38532 %39 %29 %
NMS pro Novinky4.–7. 10. 20251 53655 %24 %21 %
STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR9.–17. 10. 20251 02365 %34 %neuvádí
CVVM SOÚ AV ČR (má, či nemá být Česko členem EU)15.–27. 8. 20251 64074 %23 %3 %

Znění otázek se liší, a proto i čísla. Anketě je nejblíž povolební průzkum NMS pro Novinky, který nabízel stejné tři odpovědi. Setrvání v něm dostalo o 23 procentních bodů víc a odchod o 15 méně. STEM se ptal na referendum o vystoupení a uvádí 38 % určitě a 27 % spíše zůstat, 19 % spíše a 15 % určitě odejít; součet 99 % vychází ze zaokrouhlení. CVVM se ptalo, jestli má Česko být členem EU, a samo upozorňuje, že kvůli změně metodiky nejsou jeho výsledky přímo srovnatelné se staršími šetřeními.

Když se nerozhodnutí vynechají, vychází odchod v anketě na 55 % (39 ze 71), v průzkumu NMS na 30 % (24 ze 79), u STEM na 34 % (34 z 99) a u CVVM na 24 % (23 z 97).

Za poslední roky podpora setrvání rostla

Řadu s otázkou na referendum zveřejnil STEM. Pro setrvání by podle ní v letech 2021 až 2023 hlasovalo 56 % lidí, v roce 2024 60 % a v říjnu 2025 66 %. Poslední hodnota je z grafu časové řady, sloupcový graf téhož šetření dává součtem 65 %. Změna za pár let v reprezentativních datech tedy je, jen míří k setrvání. STEM ji opatrně spojuje s převážně umírněnými výroky hlavních stran na konci předvolební kampaně. Jeho analytik Martin Kratochvíl dodává, že podle toho, jak kriticky se nová vláda postaví k EU, se ukáže, jestli posílení proevropských skupin nebude jen dočasné.

Ve výpisech zpráv STEM i CVVM je to k 19. listopadu 2026 poslední měření k členství v EU. Jak se názory pohnuly letos, z nich tedy vyčíst nejde – z ankety jednoho webu ale také ne.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Necenzurovaná pravda připsala Evropské komisi i peníze, které Ukrajině daly členské státy

Web Necenzurovaná pravda přeložil 20. listopadu 2026 německý text o tom, kolik Evropa zaplatila za ruskou energii a kolik poslala Ukrajině. Obě čísla pocházejí z odpovědi Evropské komise na dotaz europoslance, v originále se ale vztahují k unii i jejím členským státům. Z rozpočtu EU šlo na Ukrajinu nebo bylo zaručeno 123,4 miliardy eur, tedy necelá polovina té částky.

Čísla

vyvráceno

Humanitární dávka činila v září průměrně 15 tisíc na domácnost, ne 30 tisíc na osobu

Facebookový příspěvek z 2. listopadu tvrdí nepravdivě, že každá Ukrajinka v Česku dostává od státu kolem 30 tisíc korun měsíčně. Podle zářijového přehledu ministerstva práce vyplatily úřady práce 34 300 humanitárních dávek, v průměru 15 096 Kč na celou domácnost. Ministerstvo vnitra přitom ve stejné době evidovalo 402 284 lidí s dočasnou ochranou.

Čísla

zavádějící

Mezipatra dostávala od filmového fondu kolem 1,5 milionu ročně za Babiše i za Fialy

Text ParlamentníchListů, který 4. listopadu převzal web cz24.news, líčí Státní fond audiovize jako zdroj peněz pro filmaře za Fialovy vlády. Otevřená data fondu ukazují, že queer festival Mezipatra dostával podobné částky i za vlád Andreje Babiše. Členy rad, které o podpoře rozhodují, volí podle zákona Sněmovna, ne vláda.

Čísla