V sedmi z devíti anket ParlamentníchListů získala vítězná odpověď přes 90 procent hlasů

Anketa na zpravodajském webu vypadá jako měření veřejného mínění. Má otázku, možnosti, procenta i počet hlasujících. Chybí jí jediná věc, zato ta, na které stojí každý průzkum: nikdo nevybíral, kdo bude odpovídat.

Deset anket na 158 stránkách

Vzali jsme rozcestníky serveru ParlamentníListy.cz – úvodní stranu, archiv, Monitor, rozhovory a rubriky Politici voličům, Názory a petice, Kauzy a Vláda – a stáhli všechny články, na které z nich vedl odkaz. Vyšlo jich 158. Anketa je v nich vysázená pokaždé stejně: nadpis Anketa, otázka, možnosti s procenty a dole řádek s počtem hlasujících.

Různých anket bylo na těch 158 stránkách deset. Jedna se ptala na funkce webu, zbylých devět na veřejnou věc. S článkem přitom anketa nesouvisí. Pod textem o nařízení EU o obalech stály tři: o trestu pro bývalého ministra, o střelných zbraních pohraničních stráží a o sbírce na zbraně pro Ukrajinu. Poslední z nich visela i pod článkem o srpnu 1968. Číslo u ankety tedy není počet hlasů čtenářů toho článku, ale součet za celý web.

Medián vítězné odpovědi je 96 procent

U každé z devíti anket ParlamentníchListů o veřejné věci jsme vzali nejsilnější věcnou odpověď, tedy bez možnosti „nevím / je mi to jedno“. V závorce je počet hlasujících k 24. srpnu 2026.

• 98 % – zda si politik stěžuje na zpravodajský server oprávněně (35 517)
• 98 % – zda mají pohraniční stráže na hranicích EU používat při odhánění migrantů střelné zbraně (9 476)
• 97 % – zda dávat od roku 2035 na zbrojení aspoň 3,5 % HDP (17 794)
• 96 % – zda hlasující přispěl na některou ze sbírek na zbraně pro Ukrajinu (17 376)
• 96 % – zda měl ministr vpustit novinářku na tiskovou konferenci (5 932)
• 95 % – zda jsou ženy v Česku utlačované muži (3 825)
• 91 % – zda je navržený trest pro bývalého ministra přemrštěný (6 361)
• 90 % – zda má hlasující důvěru v jednoho poslance (245)
• 77 % – který prezident vykonával úřad nejdůstojněji, tady Miloš Zeman (16 094)

Medián vítězné odpovědi vychází na 96 %. V sedmi anketách z devíti přesáhla devadesát procent, v osmé jich přesně devadesát dosáhla. Dohromady je pod všemi devíti 112 620 hlasů.

Zrovna ta osmá ukazuje, jak vratké malé samovybrané vzorky jsou. Má 245 hlasů a během několika hodin se posunula z 89 na 90 %. U ankety s 35 517 hlasy se takový skok nestane, protože jeden hlas z pětatřiceti tisíc procentem nehne.

Kdo bude odpovídat, si vybírá sám

Šetření, které se má vztáhnout na zemi, začíná u výběru. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR ho v technických parametrech popisuje takhle: vícestupňový stratifikovaný náhodný výběr, strata podle kraje a velikosti místa bydliště, oporou výběru je Registr sčítacích obvodů a budov. Hotová data se pak váží podle údajů Českého statistického úřadu na věk, vzdělání, pohlaví a na křížení velikosti bydliště s regionem.

V anketě na webu se nic z toho nekoná. Hlasuje ten, kdo na stránku přišel a komu za to stálo kliknout. Projít musí dvěma síty. Nejdřív se musí ocitnout na tom webu, potom mít názor natolik vyhraněný, aby ho vyklikal. Obě síta míří stejným směrem, takže výsledek neputuje ke středu, ale od něj.

Server sám u ankety žádnou reprezentativitu netvrdí. Jediný údaj, který k ní připisuje, je počet hlasujících, a ve zdrojovém kódu má hlasování token proti strojovému odesílání, takže o snadné hromadné klikání nejde. Potíž nezačíná na té stránce. Začíná ve chvíli, kdy se z ankety vytrhne samotné procento a pošle dál jako názor veřejnosti.

Větší počet hlasů to nespraví

Nejsilnější z devíti anket má 35 517 hlasů. Lednové šetření CVVM stálo na 1 725 dotázaných, dubnové na 1 031. Anketa má tedy proti tomu většímu z nich dvacetkrát víc odpovědí a o zemi přesto neříká nic.

Počet respondentů zmenšuje náhodnou chybu. Se zkreslením výběru neudělá nic, protože to není náhoda, ale posun jedním směrem. Větší vzorek takový posun jen změří přesněji. Je to táž rodina chyb jako klam přeživších: měří se to, co se do vzorku dostalo, a chybí to, co se do něj nedostalo.

Dvě otázky vedle sebe

Znění otázek se neshoduje, takže se čísla nedají odečíst. Srovnat se dá směr.

Anketa o zbrojení dostala 97 % odpovědí „ne“. Závazek, na který se ptá, existuje: haagská deklarace NATO z 25. června 2025 ukládá spojencům dávat do roku 2035 aspoň 3,5 % HDP ročně na jádro obrany a dalších až 1,5 % na související výdaje. CVVM se v lednu 2026 ptalo obecněji a vyšlo mu, že výdaje na obranu považuje za zbytečnou zátěž rozpočtu 29 % lidí, kdežto dvě třetiny (65 %) s tím nesouhlasí.

Anketa o prezidentech dala Miloši Zemanovi 77 %, Václavu Klausovi 17 %, Petru Pavlovi 2 % a Václavu Havlovi 1 %. Otázka na důstojnost výkonu úřadu není totéž co důvěra, ale pro pořádek: v šetření CVVM z 27. března až 8. dubna 2026 důvěřovalo prezidentovi 60 % lidí a nedůvěřovalo 25 %.

Jedna věc mluví proti rychlému závěru. Reprezentativní šetření umí vydat i devadesát procent: v témže lednovém výzkumu řeklo 92 % dotázaných, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vysoká shoda tedy sama o sobě anketu neusvědčuje. Usvědčuje ji vysoká shoda u otázky, na které se země dělí.

Jak se to pozná

• Hledej u čísla větu o výběru. Když u něj není napsané, jak byli dotázaní vybráni a kolik jich bylo, není to průzkum.
• Ptej se, kdo mohl hlasovat. Hlasování na webu měří jeho čtenáře, hlasování v diskusní skupině její členy.
• Nenech se koupit velkým číslem. Třicet tisíc samovybraných hlasů má menší vypovídací hodnotu než tisíc vybraných.
• Podívej se na znění otázky. „Chcete, abychom dávali…“ zve k jiné odpovědi než „Souhlasíte s tím, aby…“.
• Když se čísla dají porovnat, porovnej je. Tiskové zprávy CVVM jsou volně ke stažení i s technickými parametry.

Bezcenná ta anketa není. Měří ale něco jiného, než co má napsané v otázce: jak odpovídají ti čtenáři, kterým za to stálo kliknout. To je použitelný údaj o publiku a nepoužitelný údaj o zemi. Rozdíl mezi obojím zmizí v okamžiku, kdy se z ankety vytrhne holé procento.

Zdroje: vlastní sběr ze 158 stránek serveru ParlamentníListy.cz z 24. srpna 2026, doklad v archivním snímku jedné z nich; tiskové zprávy CVVM SOÚ AV ČR Postoje občanů k obraně ČR – leden 2026 a Důvěra ústavním institucím – březen/duben 2026; haagská deklarace NATO z 25. června 2025.