Polský úřad našel rozdíl u dvanácti ze 101 dvojic, ve dvou vyšla lépe polská verze

Od 19. srpna koluje po sociálních sítích tvrzení, že německé firmy prodávají Polákům horší verze týchž značek, než jaké nechávají na domácím trhu. Jmenuje čtyři: čokoládu Milka, kávu Tchibo a Jacobs a tyčinky Lindt. O den později ho česky převzal web ac24.cz. Jako doklad text uvádí porovnání etiket a starší úřední testy polského Úřadu ochrany hospodářské soutěže a spotřebitelů (UOKiK) z let 2017 a 2018.

Ty testy existují, jsou veřejné a mají zveřejněné i přílohy s výsledky kus po kuse. Dají se tedy otevřít a porovnat s tím, co se jimi dokládá. Vyjde z toho trojí. Rozdíly ve složení úřad našel. Tři ze čtyř jmenovaných značek v nich ale nejsou vůbec. A ve dvou případech z dvanácti vyšla lépe verze pro polský trh.

Verdikt: zavádějící

Odkud to vyšlo a kdy

Původní příspěvek vydal 19. srpna 2026 v 15:01 středoevropského letního času účet Slavic Networks na síti X. Ten čas není odhad: identifikátor příspěvku 2090061717665390753 nese dobu vzniku a po převodu z něj vychází 13:01:59 světového času. Ke 23. srpnu u něj stránka uvádí 18,2 tisíce zobrazení. Příspěvek tvrdí doslova, že si západní firmy „lepší nechávají pro Německo“, a připisuje jim, že Poláky považují za zákazníky druhé kategorie.

Českou verzi vydal web ac24.cz 20. srpna ve 14:25, tedy necelý den po originálu. Je kratší a v jednom ohledu opatrnější: uvádí, že výrobci rozdíly obvykle vysvětlují místními chuťovými zvyklostmi. Výčet čtyř značek i odvolávka na testy UOKiK v ní ale zůstaly.

Polské testy porovnaly 101 dvojic a podstatný rozdíl našly u dvanácti

UOKiK zveřejnil výsledky 9. října 2018 a k tiskové zprávě přiložil obě prezentace s podrobnostmi. Porovnával dvakrát. Na konci roku 2017 nakoupil 37 dvojic potravin v polských a německých prodejnách řetězců Aldi, Kaufland, Lidl, Makro, Netto a Rossmann; podstatný rozdíl našel u čtyř. Ve druhém kole ve druhém čtvrtletí 2018 porovnal 64 dvojic, tentokrát podle jazyka etikety, a podstatný rozdíl našel u osmi. Dohromady je to 101 dvojic a dvanáct podstatných rozdílů.

Ve druhém kole úřad výslovně napsal, že z pohledu spotřebitele ukazovaly rozdíly častěji na nižší kvalitu polské verze. To je údaj ve prospěch kolujícího tvrzení a nemá smysl ho vynechávat. Táž stránka prezentace ale pokračuje větou, že lepší jakostní znaky vykazoval výrobek pro polský trh ve dvou případech. Obě věty stojí vedle sebe; v kolujícím příspěvku je použitá jenom ta první.

Milka je v obou kolech, pokaždé na jiné straně

Milka je jediná ze čtyř jmenovaných značek, kterou testy obsahují, a je v nich dvakrát. V prvním kole vyšla čokoláda Milka s ořechy hůř: obsah ořechů byl nižší v neprospěch polské verze. Ve druhém kole vyšla Milka Oreo naopak lépe pro Polsko. Polský výrobek měl méně náhražky kakaového másla, 1,48 proti 2,47 při povoleném maximu 5 a ve smyslovém hodnocení dostal v pětibodové stupnici plný počet bodů.

Druhý případ, kdy vyšla lépe verze pro polský trh, je nápoj Capri Sun Orange. Ten měl v polské verzi 20 procent pomerančové šťávy, v západoevropské 7. Zbylých šest nálezů jde opačným směrem a týká se výrobků, které příspěvek nejmenuje.

Tchibo, Jacobs ani Lindt v polských testech nejsou

Ze čtyř značek, které příspěvek jmenuje, se tři nevyskytují v žádném ze zveřejněných dokumentů ani jednou. Hledání v tiskové zprávě i v obou přílohách dá u Tchiba, Jacobsu i Lindtu nulu; Milka má v prezentaci z roku 2017 dva výskyty a v prezentaci z roku 2018 jeden.

Není to tím, že by úřad kávu netestoval. Rozpis druhého kola ji uvádí přímo: z 64 dvojic připadl 21 na cukrovinky a 10 na kávu a čaj. Rozdíl v kávě úřad našel a pojmenoval: silnější byla podle něj v západní verzi Nescafé Classic. Značky, které příspěvek jmenuje, mezi nálezy nejsou.

Úřad k číslům sám připojil výhrady, které se přebíráním ztrácejí. Výsledky se podle prezentace vztahují ke zkoumaným šaržím a na jejich základě podle úřadu nelze statisticky usuzovat na celý trh. U hodnot uvedených na obalu se navíc podle pokynů Evropské komise připouští odchylka do 20 procent.

Evropský test hledal dělení mezi východem a západem dvakrát

Otázka, jestli rozdíly ve složení tvoří zeměpisný vzorec, má i celoevropskou odpověď. Evropská komise nechala v listopadu a prosinci 2018 odebrat vzorky v devatenácti členských státech, mezi nimi v Polsku, Německu i v Česku, a výsledky zveřejnila 24. června 2019. Šlo o 1 380 vzorků 128 výrobků, z toho 113 značkových a 15 pod vlastní značkou obchodníka.

U 9 procent porovnávaných výrobků se složení lišilo, přestože přední strana obalu byla totožná. U dalších 22 procent bylo složení odlišné při podobné přední straně obalu. Komise k tomu napsala, že ze studie nevyplynul žádný jednotný zeměpisný vzorec, a doplnila dvě věci, které se v přebírání ztrácejí: vzorek není reprezentativní vůči nabídce na trhu a zjištěné rozdíly ve složení nutně neznamenají rozdíl v kvalitě.

Čtyři podíly z té zprávy jde sečíst. Totožný obal a totožné složení mělo 23 procent výrobků, odlišný obal a odlišné složení 27 procent, k tomu 9 a 22 procent výše. Dohromady 81, takže na poslední kombinaci, tedy podobný obal a shodné složení, zbývá 19 procent.

Kampaň se v roce 2021 zopakovala, tentokrát ve 26 státech, a výsledky vyšly v červenci 2023. V týchž devatenácti zemích klesl podíl výrobků s totožným nebo podobným obalem a odlišným složením z 31 na 24 procent, tedy o sedm procentních bodů. Rozpad je 5,6 procenta při totožném vzhledu obalu a 18,5 procenta tam, kde obal odlišnost aspoň naznačoval graficky; součet dá 24,1. Zeměpisný vzorec nenašla ani tahle kampaň, ani souběžné měření drogerie ve dvaceti zemích.

Co na to říká české právo

Dvojí kvalita není v Evropské unii bez pravidla. Do českého práva se dostala jako klamavá obchodní praktika v § 5 odst. 3 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Zakazuje uvádět výrobek na trh jako totožný s výrobkem uváděným nejméně ve dvou dalších členských státech, pokud má podstatně odlišné složení nebo znaky a není to odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi.

V té definici je detail, který se do zkratky o Německu a Polsku nevejde: podmínkou je srovnání s nejméně dvěma dalšími státy, takže rozdíl mezi dvěma zeměmi sám o sobě porušení nezakládá.

Co z toho plyne

Rozdíly ve složení téže značky mezi zeměmi jsou doložené a doložený je i směr, kterým v polském vzorku převažovaly. Co doložené není, je zobecnění na druhou kategorii zákazníků: obě celoevropské kampaně zeměpisný vzorec hledaly a ani jednou ho nenašly a v samotném polském testu jdou nálezy oběma směry.

Průzkum, který si UOKiK nechal zpracovat v prosinci 2017 od agentury Kantar Public, zjistil, že 86 procent dotázaných Poláků o pojmu dvojí kvalita neslyšelo nebo nevědělo, co znamená. Přesto každý třetí věřil, že rozdíly existují. Přesvědčení tu bylo dřív než měření. Osm let starý test se pak dá použít jako doklad pro obojí, podle toho, které dvě věty z něj se opíší.

Otázka, kterou se u podobného textu vyplatí položit nejdřív, zní, jestli výrobek, o kterém se mluví, v citovaném testu vůbec je.