Necenzurovaná pravda vydává předtisk o autismu po očkování dětí za recenzovanou studii

Verdikt: zavádějící

Web Necenzurovaná pravda vydal 6. října 2026 v 6.39 text, který začíná tím, že „nová recenzovaná studie“ potvrzuje škodlivost očkování dětí proti covidu. Text je dostupný přes otevřené rozhraní webu, snímek stránky Internet Archive pořídit odmítl. Web cz24.news ho 7. října v 1.15 převzal slovo od slova (archivní snímek). Oba texty jsou překladem článku amerického webu The Gateway Pundit z 5. října (archivní snímek). Žádný český ověřovatel tu práci do 7. října nerozebral, takže jsme si ji přečetli celou.

Předtisk, který si autoři nahráli sami

Práce se jmenuje Neurodevelopmental Outcomes in COVID-19-Vaccinated Versus Unvaccinated U.S. Children a má 51 stran. Šest autorů, z toho tři z nadace kardiologa Petera McCullougha, ji nahrálo na Zenodo 5. října v 17.07 našeho času. Typ záznamu si při nahrání zvolili sami a zní Preprint, česky předtisk. Je to text, který zatím žádný časopis nepřijal a žádný recenzent neposoudil.

Zenodo je úložiště, které provozuje CERN, a to v obou českých verzích zaznívá jako doklad vážnosti. Jeho pravidla ale říkají, že účet si může založit kdokoli, přijímá se práce v jakémkoli stadiu a obsah se poskytuje tak, jak ho autor nahrál. Úložiště nic neposuzuje. Americký předobraz přitom slovo „recenzovaná“ nepoužil, píše jen, že práce vyšla toho dne na Zenodo. To slovo přibylo až v úvodním odstavci české verze. Rozdíl mezi předtiskem a recenzovanou prací jsme už rozebírali u jiného případu.

Víc diagnóz v datech není

Autoři vzali veřejná data amerického průzkumu NHIS z let 2022 až 2024. Rodiče v něm odpovídají, jestli dítě dostalo vakcínu proti covidu a jestli mu někdy lékař určil autismus. Otázky na autismus se týkají 19 882 dětí. Česká verze píše o „32procentním nárůstu diagnóz autismu“. Práce sama ale v tabulce 2 uvádí, že autismus měly 4,19 % očkovaných a 4,28 % neočkovaných dětí, tedy o chlup méně očkovaných. Podle počtu dávek vychází 4,28, 4,27, 4,22 a 4,18 %, s přibývajícími dávkami podíl mírně klesá.

Číslo 1,32 vzniklo až ve statistickém modelu, který bere v úvahu příjem, vzdělání rodičů, pojištění a další okolnosti. Autoři to vysvětlují tím, že bohatší rodiny očkovaly víc (56,7 % proti 26,2 % u nejchudších) a autismus hlásily méně (2,8 % proti 5,7 %). Po zohlednění příjmu se tak podle nich ukáže souvislost, kterou hrubá čísla zakrývají. To je legitimní statistický postup a nikdo ho nemusí odmítat. Výsledkem je ale poměr šancí po úpravě, ne o 32 % víc diagnóz. V závěru to autoři píšou sami: souvislost s autismem v neupravených datech nebyla a objevila se po započtení společenského postavení rodiny.

Co autoři píšou proti vlastnímu závěru

Práce svůj výsledek nazývá signálem a v metodice dodává, že signál neznamená prokázaný účinek. V závěru autoři přesto píšou, že vlastnosti výsledku ukazují na skutečný účinek. Průzkum je průřezový, každé dítě zachytí jednou a data diagnóz nezná. Nedá se z něj proto poznat, jestli dítě dostalo vakcínu dřív, než mu lékař autismus určil, nebo až potom. Autoři to zkusili spočítat i obráceně: děti, které už diagnózu měly, byly očkované častěji, s poměrem šancí 1,26. Je to totéž číslo i s týmž rozpětím (1,04 až 1,52) jako hlavní výsledek pro autismus kdykoli v životě. Tatáž data se tedy dají číst oběma směry a samy nerozhodnou který.

Druhou kontrolou byla vakcína proti chřipce, která neobsahuje mRNA ani spike protein. Proti neočkovaným dětem vyšla u dětí jen s chřipkovou vakcínou souvislost s autismem 1,11, u dětí jen s covidovou 1,12. Autoři to v závěru uvádějí jako první ze tří zjištění, která příčinný výklad omezují. Souvislost navíc vyšla jen u dívek (1,60), u chlapců ne (1,08), přestože chlapci mají v souboru 623 případů autismu a dívky 209. Odhad pro děti očkované poprvé do pěti let věku stojí na devíti očkovaných případech.

Jeden z autorů, Nicolas Hulscher, řekl americkému webu, že tři a víc dávek souvisí ve věku pět až sedm let se šancí na autismus vyšší o 154 %, a mluvil přitom o upravené šanci (adjusted odds). Česká verze z toho udělala o 154 % vyšší pravděpodobnost a slovo o úpravě vynechala. Rozpětí toho odhadu je v práci 1,33 až 4,84.

Výzva, která v práci není

Titulek obou českých verzí připisuje studii požadavek, aby se očkování dětí okamžitě zastavilo. Ten požadavek vyslovil Hulscher v rozhovoru pro The Gateway Pundit, ne práce. V jejím textu jsme slova cease, stop ani immediately nenašli ani jednou. Pro kontrolu: slovo should v tomtéž textu stojí šestkrát, takže hledání fungovalo. Závěr práce žádá něco jiného, totiž novou studii, která by sledovala děti od narození a znala data očkování i diagnóz. Takovou studii autoři sami označují za další krok.

Na Zenodo měla práce 7. října ráno 7 740 zobrazení a 1 340 stažení. Že ji autoři zveřejnili, je v pořádku a čísla v ní nikdo nevymyslel. Česká verze ale z předtisku udělala recenzovanou studii, z poměru šancí po úpravě nárůst diagnóz a z rozhovoru závěr práce.

Zdroje

• Hulscher N. a kol.: Neurodevelopmental Outcomes in COVID-19-Vaccinated Versus Unvaccinated U.S. Children, předtisk, Zenodo, 5. 10. 2026
• Zenodo: pravidla úložiště
• The Gateway Pundit, 5. 10. 2026, archivní snímek
• Necenzurovaná pravda, 6. 10. 2026, otevřené rozhraní webu
• cz24.news, 7. 10. 2026, archivní snímek