Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Čísla

Necenzurovaná pravda připsala Evropské komisi i peníze, které Ukrajině daly členské státy

Web Necenzurovaná pravda přeložil 20. listopadu 2026 německý text o tom, kolik Evropa zaplatila za ruskou energii a kolik poslala Ukrajině. Obě čísla pocházejí z odpovědi Evropské komise na dotaz europoslance, v originále se ale vztahují k unii i jejím členským státům. Z rozpočtu EU šlo na Ukrajinu nebo bylo zaručeno 123,4 miliardy eur, tedy necelá polovina té částky.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
20. 11. 2026

Dvě čísla, která se od 19. listopadu 2026 šíří německými a českými weby, jsou v pořádku. Rozchází se až to, komu je jednotlivé texty připisují. Odpověď Evropské komise na písemný dotaz europoslance Moritze Körnera uvádí, že od roku 2022 do poloviny října 2026 se na podporu Ukrajiny podařilo uvolnit 231,5 miliardy eur a že za totéž období odešlo z Evropské unie do Ruska 232,05 miliardy eur, hlavně jako platby za plyn. Jako první to napsal Spiegel 19. listopadu ve 13 hodin.

Prosklená budova Berlaymont v Bruselu, sídlo Evropské komise
Budova Berlaymont v Bruselu, sídlo Evropské komise. Foto: Cbliu, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Německý podmět se ale cestou zúžil. Spiegel cituje odpověď doslova: „Od roku 2022 umožnily EU a její členské státy do poloviny října 2026 uvolnění celkem 231,5 miliardy eur.“ Blog Journalistenwatch z toho druhý den v devět hodin ráno udělal „Evropská komise“ a ke druhému číslu dodal, že tatáž Komise ve stejném období „vydala“ 232,05 miliardy eur na dovoz energie z Ruska. Český překlad, který vyšel o tři hodiny později, ten tvar převzal a ponechal u obou čísel jediný podmět: Komisi.

Rozpočet unie dal 123,4 miliardy, zbytek členské státy

Kolik dala Ukrajině unie a kolik její členové, rozepisuje sama Komise ve přehledu podpory Ukrajině. K listopadu 2026 je tam celková částka 237,6 miliardy eur, tedy o šest miliard vyšší než v odpovědi europoslanci, protože přehled je o měsíc novější. Rozdělená je takto:

Složka podporyČástka (mld. eur)Kdo ji poskytl
poskytnuto nebo zaručeno z rozpočtu EU123,4Evropská unie
vojenská pomoc77,9členské státy
péče o Ukrajince v zemích unie17,0členské státy
další podpora členských států15,5členské státy
z výnosů zadrženého ruského majetku3,8–
celkem237,6

Součet čtyř položek pod prvním řádkem dává 114,2 miliardy eur. To je tedy částka, kterou nelze připsat ani Komisi, ani rozpočtu unie. Z rozpočtu EU jde 123,4 miliardy, a ani to není jedna položka: 43,9 miliardy tvoří nástroj pro Ukrajinu, 43,3 miliardy vyplacená makrofinanční pomoc, 25,8 miliardy půjčka na podporu Ukrajiny, 2,8 miliardy půjčky a záruky rozvojových bank, 1,4 miliardy humanitární pomoc a zbytek dvoustranná spolupráce a další formy. Část z toho jsou tedy návratné nástroje a záruky, ne hotové výdaje – přehled sám mluví o penězích „poskytnutých nebo zaručených“.

Energii Komise nekupuje

Druhé číslo nese stejnou vadu, jen zřetelnější. Dovoz plynu, ropy a uhlí neplatí Komise, ale odběratelé v jednotlivých státech. Nezávislý odhad to vede stejně: Russia Fossil Tracker finského centra CREA uvádí k 20. listopadu 2026, že Rusko od začátku války vydělalo na vývozu fosilních paliv 1 191 miliard eur a že „země Evropské unie“ z toho odebraly za víc než 241 miliard. Číslo z odpovědi Komise tedy sedí řádově i podle měření, které s ní nemá nic společného; co nesedí, je podmět.

Körnerovo hodnocení, které oba texty citují, se přitom o Komisi neopírá. Europoslanec mluví o Evropě a o tom, že platí za ruský energetický průmysl stejně jako za odpor proti němu, a žádá pro Ukrajinu víc peněz. Tu druhou část české vydání uvádí také, byť ji doplňuje poznámkou, že je to šílené.

Jedna věta, která v předloze není

Český text má navíc vlastní úvodní odstavec, který v německé předloze nestojí: tvrdí, že se ruská energie kupuje přes Indii a jiné země a že kvůli sankcím za ni Evropa nakonec zaplatí mnohem víc, než kdyby ji brala přímo. Žádné z obou čísel, o která se text opírá, o tom nic neříká – odpověď Komise mluví o platbách, které z unie odešly do Ruska, ne o cestě, kterou ropa urazila. Je to tvrzení bez pramene přilepené před číslo, které pramen má.

Verdikt: zavádějící

Obě částky jsou doložené a jejich blízkost není výmysl. Zavádějící je to, co z nich text dělá: unijní rozpočet a dvacet sedm státních rozpočtů slučuje do jednoho plátce a přiřazuje mu i nákup energie, který neprovádí. Rozdíl mezi „unie a členské státy“ a „Komise“ je u podpory Ukrajiny 114 miliard eur.

Doklad o šíření. Archivní snímek českého textu nemáme. Internet Archive na žádost o uložení té adresy vrátil 20. listopadu 2026 chybu serveru, což je u téhle domény trvalý stav. Datum i čas vydání proto bereme z otevřeného rozhraní webu samotného, kde text vede číslo 108474 a čas 20. listopadu 2026, 12.02. Německá předloha archivovaná je a odkaz na její snímek je výš.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Anketa o czexitu, kterou převzal cz24.news, se rozchází s reprezentativními průzkumy

V anketě Prvních zpráv padlo 87 385 hlasů a nejvíc z nich, 39 %, připadlo na vystoupení z EU. Web cz24.news text převzal slovo od slova, jen do titulku přidal obrovskou změnu za pár let, o které text pod ním nic neříká. Reprezentativní průzkumy NMS a STEM z října 2025 dávají odchodu 24 a 34 % a podíl lidí pro setrvání podle STEM od roku 2022 rostl.

Čísla

vyvráceno

Humanitární dávka činila v září průměrně 15 tisíc na domácnost, ne 30 tisíc na osobu

Facebookový příspěvek z 2. listopadu tvrdí nepravdivě, že každá Ukrajinka v Česku dostává od státu kolem 30 tisíc korun měsíčně. Podle zářijového přehledu ministerstva práce vyplatily úřady práce 34 300 humanitárních dávek, v průměru 15 096 Kč na celou domácnost. Ministerstvo vnitra přitom ve stejné době evidovalo 402 284 lidí s dočasnou ochranou.

Čísla

zavádějící

Mezipatra dostávala od filmového fondu kolem 1,5 milionu ročně za Babiše i za Fialy

Text ParlamentníchListů, který 4. listopadu převzal web cz24.news, líčí Státní fond audiovize jako zdroj peněz pro filmaře za Fialovy vlády. Otevřená data fondu ukazují, že queer festival Mezipatra dostával podobné částky i za vlád Andreje Babiše. Členy rad, které o podpoře rozhodují, volí podle zákona Sněmovna, ne vláda.

Čísla