Německá verze odpovědi Komise o větrnících odkazuje na výzkum nemocí po infekci

Verdikt: vyvráceno

Evropská komise odpověděla 12. srpna 2026 na písemný dotaz rakouského europoslance Geralda Hausera (FPÖ) o mikroplastech z větrných elektráren. Odpověď vyšla na webu Evropského parlamentu anglicky a německy a obě verze mají pět poznámek pod čarou. Věcně se liší v jediné z nich. Z té německé si Hauser odvodil, že Komise přiznala škody na zdraví, o kterých odpověď nemluví. Z odpovědi pak o měsíc později vznikl na české síti X příspěvek, který mluví o nové studii Komise s 62 kilogramy mikroplastů – taková studie neexistuje.

Příspěvek už vyvrátil Deník 1. října a po něm Manipulátoři.cz 4. října. Oba dohledali, odkud pochází číslo 62 kilogramů a co o otěru lopatek říká výzkum. Tenhle rozbor k tomu přidává obě jazykové verze odpovědi vedle sebe, výzvy, na které odkazují, a texty, kterými odpověď putovala z Vídně do Česka.

Co v odpovědi stojí

Hauserův dotaz z 5. června cituje „norskou studii“, podle které jedna turbína ročně uvolní až 62 kilogramů mikroplastů – číslo, které odborná literatura vede jako chybné –, a ptá se, proč o tom Komise mlčí. Odpověď komisařky Jessiky Roswallové má v anglické verzi šest odstavců. Pět z nich se týká mikroplastů obecně: hlavními zdroji jsou podle Komise barvy a nátěry, otěr pneumatik, plastové granuláty, syntetické textilie, geotextilie a v menší míře kapsle s pracími prostředky.

Větrných elektráren se týká jen poslední z nich. Jeho první věta říká, že podle výzkumu jsou emise plastů z větrných turbín mnohem nižší než z jiných zdrojů. Opírá se o dvě práce: dánskou z roku 2024 a nizozemskou z roku 2025. Číslo 62 v odpovědi není, norská zpráva taky ne a slovo zdraví nepadne v anglické ani německé verzi ani jednou.

Jedna věta, dvě různé výzvy

Druhá věta posledního odstavce zní v obou jazycích stejně: posouzením vlivu mořských větrných parků na životní prostředí se zabývala nedávná výzva programu Horizont Evropa. Rozdíl je v poznámce, která na tu výzvu odkazuje.

Anglická verze vede na výzvu HORIZON-CL5-2026-02-D3-08 s názvem „Understand and minimise the environmental impacts of offshore wind energy“. To k větě sedí. Mikroplasty v ní stojí jednou, mezi možnými novými dopady, které se mohou projevit, až bude na moři velký počet turbín.

Německá verze vede na výzvu HORIZON-HLTH-2026-01-DISEASE-03. Ta se jmenuje „Advancing research on the prevention, diagnosis, and management of post-infection long-term conditions“ a týká se dlouhodobých obtíží po prodělané infekci. Slova vítr, turbína ani plast v jejím popisu nejsou ani jednou. K větě, pod kterou poznámka stojí, nepatří.

Z odkazu přiznání

FPÖ vydala 31. srpna v 7.53 tiskovou zprávu s titulkem, podle kterého Komise potvrdila škody na zdraví a životním prostředí, ačkoli o zdraví v odpovědi nepíše. Hauser v ní výzvu z německé poznámky vykládá jako první úřední přiznání přímé souvislosti mezi větrnými elektrárnami a nemocemi, ačkoli ta výzva o větrných elektrárnách nepíše a odpověď takovou souvislost nikde nevyslovuje. Zpráva k tomu jmenuje ještě dvě další výzvy. Jedna z nich, o vlivu mikroplastů na zdraví, v odpovědi není ani v jedné jazykové verzi.

Rakouský web TKP vydal téhož rána článek, jehož titulek nepravdivě připisuje Komisi potvrzení až 62 kilogramů na turbínu ročně. V těle stojí, že Roswallová odkazuje na tři výzkumné projekty, přitom odpověď na výzkum odkazuje jedinou poznámkou a v ní jedinou výzvou.

Od Vídně k síti X

Do Česka text doputoval přes německý web Blackout-news. Ten vydal 13. září článek s titulkem, podle kterého Komise poprvé oficiálně uznala otěr plastu. Jeho vlastní tělo je opatrnější: hned v úvodu píše, že Komise Hauserovo číslo nepřebírá, a o kus dál, že 62 kilogramů výslovně nepotvrzuje. Kilogram ročně si článek spočítal sám z dánské práce z roku 2026, která za nepříznivých podmínek odhaduje 340 gramů na lopatku. O žádné nové studii Komise v něm nic není.

Podle Deníku se téhož dne objevil na účtu Strategické myšlení na síti X příspěvek s odkazem na ten článek. Tvrdil, že až kilogram mikroplastů na turbínu ročně a 62 kilogramů celkem potvrdila nová studie Komise, jenže žádnou takovou Komise nevydala. Do 30. září měl kolem 7 720 zhlédnutí. Číslo, které odkazovaný článek Komisi výslovně nepřipisuje, jí tak příspěvek připsal, a o nové studii Komise nepíše ani odpověď, ani ten článek. Síť X příspěvek bez přihlášení nevydá, jeho znění tu proto přebíráme z Deníku.

Odkud je 62 kilogramů

Hauser číslo doložil odkazem na zprávu „Leading Edge erosion and pollution from wind turbine blades“. Je to páté vydání z července 2021 a tři autoři ji podepsali jako „The Turbine Group“. Roční úbytek 62 kilogramů na turbínu v ní sami označují za nejspíš opatrný odhad.

Nizozemská práce, kterou cituje Komise, ho v přehledu dosavadních odhadů vede s poznámkou, že stojí na zjevných metodických chybách. Autoři zprávy podle ní vzali procento úbytku hmotnosti naměřené na několikamilimetrových vzorcích a přenesli ho na celou lopatku vážící několik tun. Ostatní odhady se pohybují od 3 gramů do 14 kilogramů na turbínu ročně, vlastní výsledek nizozemské práce je 240 gramů.

Otěr náběžných hran lopatek je skutečný a výzkum ho měří, jak podrobně popisují Manipulátoři. Podobně jako u studie o mořských větrných parcích, kterou příspěvky o českém suchu citovaly, ačkoli o Česku mlčí, se ale tvrzení od pramene vzdálilo. Komise napsala, že jde o menší zdroj než pneumatiky či barvy. Do české verze z toho zbylo potvrzení opaku.

Zdroje

• Písemný dotaz E-002323/2026 a odpověď Komise ve verzi anglické a německé, web Evropského parlamentu
• Výzvy Horizont Evropa HORIZON-CL5-2026-02-D3-08 a HORIZON-HLTH-2026-01-DISEASE-03, portál Evropské komise
• Tisková zpráva FPÖ z 31. 8. 2026, OTS
• Archivní snímky článků TKP z 31. 8. 2026 a Blackout-news z 13. 9. 2026
• Deník, 1. 10. 2026, a Manipulátoři.cz, 4. 10. 2026
• Caboni a kol., Wind Energy Science 10, 2025; Mishnaevsky a kol., Energies 17, 2024
• Zpráva Solberga, Rimereita a Weinbacha, červenec 2021