Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
Jak se to dělá

Náhled odkazu bere titulek z jiné značky, než jakou čtenář vidí nad článkem

Sociální sítě neberou nadpis ze stránky, ale ze značky v hlavičce, kterou redakce vyplňuje zvlášť. Sdílený titulek proto může znít jinak než ten na webu. Prošli jsme 121 článků z deseti českých webů: u šesti se obě znění vždy shodují, u jednoho se liší ve čtrnácti případech z patnácti.

Verdikt
rozbor bez verdiktu
Ověřeno
12. 8. 2026

Když někdo vloží odkaz na článek do příspěvku, síť z něj udělá kartu s obrázkem a nadpisem. Ten nadpis nebere z toho, co je na stránce vytištěné velkým písmem, ale ze značky og:title v hlavičce dokumentu. Je to samostatné pole a redakční systém ho vyplňuje odděleně od nadpisu článku. Čtenář ho nikdy nevidí – leda by se podíval do zdrojového kódu stránky.

Tiskařská sazba: velké litery titulku nad blokem drobného textu
Titulek se odjakživa sázel z jiných liter než text pod ním. Foto: Jeremy Keith, Wikimedia Commons (CC BY 2.0)

Že to není teorie, ukázala kauza, kterou jsme rozebírali v článku o titulku o suchu roku 1540: text sám mluvil o desetině průtoku, sdílecí titulek o vyschlé řece. Zajímalo nás, jestli jde o úlet jednoho webu, nebo o běžnou praxi.

Jak jsme měřili

Vzali jsme deset českých webů s funkčním kanálem RSS – zpravodajské, populárně-vědecké i takové, které se sledováním dezinformací zabývají nebo je samy šíří. Z každého jsme stáhli až patnáct nejnovějších článků a u každého porovnali dvě věci: obsah značky og:title a první nadpis h1 na stránce delší než patnáct znaků. Před porovnáním se z obou stran odřízne jméno webu na konci a srovnají se velká písmena, diakritika a interpunkce, aby rozdíl nedělala jen pomlčka nebo uvozovka.

Do počtu jsme zařadili jen články, u kterých šlo přečíst obojí – vyšlo jich 121. Vypadl kvůli tomu iDNES.cz: jediný nadpis h1 na jeho stránkách je logo webu a vlastní titulek článku se ze zdroje strojově vytáhnout nedá. První pokus měřidla navíc bral nejdelší h1 na stránce místo prvního a chytal tím nadpisy z upoutávek vedle textu; než jsme čísla sepsali, prošli jsme všechny rozdílné dvojice očima. Vzorek je malý a říká, jak weby pracují teď, ne jak pracovaly loni.

Šest webů z deseti má obě znění vždy stejná

webčlánkůshodnéjiné zněníuseknuté
irozhlas.cz151500
ceskenoviny.cz151500
novinky.cz8800
seznamzpravy.cz8800
manipulatori.cz101000
ac24.cz101000
denik.cz151140
cesti-elfove.cz10550
forum24.cz150015
vedazive.cz151140
celkem121832315

U čtyř článků Deníku jde o drobné přepsání téže věty, ne o jiné tvrzení: „Ty přitom mají být zdarma“ proti „Ty by přitom měly být zdarma“, nebo vypuštěné „v plavání“ u mistrovství Evropy. To je běžná redakční práce, ne past.

Jeden web se vymyká

Vědaživá.cz má jiné znění u čtrnácti článků z patnácti a rozdíl není v čárce. Nadpis na stránce popisuje, o čem text je; sdílecí znění z téže stránky je postavené na efektu. Nad rozborem zřícení lávek v hotelu Hyatt Regency stojí na stránce věta o tom, že ke zřícení konstrukce přispěla změna zavěšení; do náhledu na síti jde věta o jediné změně na výkresu, která lávku proměnila ve smrtící past. Nad textem o starém porcelánu je na stránce popis toho, čím se pravý kus pozná, v náhledu výzva, ať servis z půdy nikdo nevyhazuje. Obě znění mluví o téže věci, ale to, které se šíří samo, tvrdí pokaždé o kus víc – a to už je naše hodnocení, ne údaj z měření.

Právě tady vznikla nepravda o roce 1540. Nešlo o výjimku ani o chybu přetisku, ale o to, jak ten web nadpisy dělá.

Useknutý titulek a titulek, který k článku nepatří

Dvě další podoby téhož jsme našli u webů, které nadpis nepřepisují.

  • Forum24.cz má sdílecí znění u všech patnácti článků useknuté zhruba na padesáti znacích a zakončené třemi tečkami. Karta odkazu tedy nese půlku věty; kdo ji nedočte, dostane nadpis bez jeho druhé části, ve které bývá podmět nebo výhrada.
  • Čeští elfové mají u pěti přehledů z deseti v poli pro sdílení místo nadpisu článku obecnou větu o přehledu dezinformačních trendů na sociálních sítích. Ve všech pěti případech je to táž věta, takže z karty odkazu nepoznáte, o který měsíc jde.

Jak si to ověřit

Rozdíl mezi oběma zněními se dá zjistit bez nástrojů. Otevřete stránku, dejte zobrazit zdrojový kód a najděte v něm og:title; vedle toho si přečtěte nadpis, který je na stránce vidět. Když se rozcházejí, víte, že to, co lidem přistálo v příspěvku, redakce psala zvlášť.

Pro čtenáře z toho plyne jediné pravidlo, a platí i pro weby z téhle tabulky, které obě znění drží stejná: karta odkazu není titulek článku. Je to samostatný text, který má za úkol donutit ke kliknutí, a u 23 ze 121 měřených článků, tedy u každého pátého, říká něco jiného než stránka za ním. Ověřovat se proto vyplatí až to, co stojí nad otevřeným článkem – a citovat taky.

Zdroje a postup: měření jsme provedli 12. srpna 2026 nad kanály RSS deseti jmenovaných webů, patnáct nejnovějších článků z každého. Porovnávala se značka og:title proti prvnímu nadpisu h1 delšímu než patnáct znaků, po odříznutí jména webu a po srovnání velikosti písmen, diakritiky a interpunkce. Značky Open Graph, ze kterých si sítě náhled skládají, popisuje specifikace protokolu: og:title je v ní vymezená jako název, pod kterým se má stránka objevit v grafu.

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

Smyšlený titulek viděný podruhé působí věrohodněji i se štítkem od ověřovatelů

Pokusy od roku 1977 ukazují, že tvrzení, které člověk vidí podruhé, hodnotí jako pravdivější než nové. V americkém pokusu, jehož výsledky vyšly v roce 2018, stačilo jedno předchozí zhlédnutí smyšleného titulku a lidí, kteří ho měli za přesný, bylo skoro dvakrát víc, a to i s varováním od ověřovatelů. Weby AC24 a Necenzurovaná pravda přitom staré texty vracejí do oběhu novým vydáním, AC24 navíc odkazy z čerstvých zpráv.

Jak se to dělá

Ruská síť GFCN se vydává za ověřovatele, ve 265 textech ale neopravila TASS ani jednou

Síť GFCN, kterou podle vlastního webu spoluzaložila ruská státní agentura TASS, dodala českým webům podklad k popírání masakru v Buči. Prošli jsme všech 265 textů, které vydala od dubna 2025: západní média a ověřovatelé v nich vystupují jako ti, kdo se mýlí, kdežto tvrzení ruského státního zdroje síť za nepravdu neoznačila ani jednou. Podle toho se falešný ověřovatel pozná.

Jak se to dělá

zavádějící

Necenzurovaná pravda přidává k překladům z uncutnews.ch úvody, které předlohy nemají

Web Necenzurovaná pravda překládá články švýcarského webu uncutnews.ch a před osm z devíti říjnových překladů, u kterých jde předlohu doložit, dopsal dva až tři vlastní odstavce. U zprávy o mandátu Rady EU k ochraně osobních údajů úvod naznačuje zneužití dat, o kterém dokument Rady ani předloha nic neříkají. Dvakrát jde přidaný text proti výhradě, kterou překlad o pár odstavců níž sám ponechal.

Jak se to dělá

zavádějící

Z 2 079 podpisů pod deklarací Clintelu se k meteorologii či klimatologii hlásí devadesát

České weby představují deklaraci nadace Clintel, kterou od prosince 2025 vede Václav Klaus, jako prohlášení zhruba dvou tisíc vědců. Na seznamu je 2 079 signatářů a meteorologii, klimatologii nebo fyziku atmosféry uvádí v popisu asi devadesát z nich. Díl seriálu o tom, jak se z počtu podpisů dělá dojem vědecké shody a jak se ten dojem prověří.

Jak se to dělá