Přetisk udělal z jednoho zářijového týdne bez oceli konec ukrajinského hutnictví

Na webu cz24.news vyšel 26. září souhrn válečných zpráv, jehož titulek ohlašuje konec ukrajinského hutnictví – podle něj je poprvé za sto let mimo provoz úplně všechno. Většina toho, co pod tím titulkem stojí, doložená je. Posunuté je jméno mluvčího, jeho funkce, jedno číslo a hlavně to, co z citace vypadlo.

Doklad o šíření máme z archivního snímku pořízeného téhož dne. Text se hlásí k telegramovému kanálu a jmenuje řadu dalších zdrojů.

Výrok padl na kyjevském fóru tři dny předtím

Zdrojem je vystoupení na Fóru ekonomické odolnosti pod záštitou Forbes Ukrajina. Agentura Interfax-Ukrajina ho popsala 23. září večer a mluvčího označuje jako vedoucího kanceláře generálního ředitele skupiny Metinvest. Jmenuje se Oleksandr Vodovyz.

Český přetisk z něj udělal generálního ředitele a příjmení přepsal na Vodovoz. Generálním ředitelem Metinvestu je přitom Jurij Rižeňkov, což skupina píše na vlastním webu. Rozdíl není kosmetický: jinak váží odhad od člověka, který firmu řídí, a jinak tentýž odhad od jeho spolupracovníka. Mezi 23. a 26. zářím prošel výrok ruskými médii, která ho vydala pod titulkem o sto letech; do češtiny se dostal až po nich.

Věta o peci, která běžela deset hodin

Vodovyz podle Interfaxu doslova řekl, v překladu z ruštiny: „Zničené jsou úplně všechny závody. To je Arcelor, Metinvest, závod Petrovského a Interpipe.“ Přesně tady přetisk citaci utnul. V originále za tím stojí dvě věty o opakovaných zásazích a o obětech a pak: „Nepracujeme. Vím, že Arcelor nepracuje. Pokud je mi známo, závod Petrovského je také zastavený. A Interpipe si, pokud vím, taky nespravil transformátor.“

Dvě výhrady v jedné citaci. Mluvčí Metinvestu jistě ví o vlastní skupině; u dvou ze tří cizích závodů mluví o tom, co se doslechl. A u Interpipe jmenuje transformátor, tedy poškozené napájení, ne zničenou huť.

V přetisku chybí i tohle: „Zkoušeli jsme spustit výrobu na Zaporižstalu: spustili jsme pec, odpracovala deset hodin a přišla druhá porucha.“ Pec se tedy v září rozběhla. Je to jediná věta celého vystoupení, která přímo odporuje titulku o trvale mrtvém oboru, a v české verzi není.

Sto jedenáct tisíc dolarů je horní konec rozpětí

Přetisk uvádí, že Metinvestu byla nabídnuta pomoc ve výši 111 000 dolarů. Interfax cituje jinak: nabídnutá pomoc je „na úrovni 2 až 5 milionů hřiven“. Kurz Národní banky Ukrajiny byl 23. září 44,7863 hřivny za dolar, takže pět milionů dává 111 642 dolarů. Číslo v přetisku je tedy horní konec rozpětí přepočtený na dolary; dolní konec, tedy zhruba 44 700 dolarů, zmizel. Vlastní přepočet.

Co doložené je

Jádro zprávy obstojí. Zaporižstal zastavil výrobu po zásazích balistickými střelami 11. a 27. srpna, zahynulo sedm zaměstnanců. Kametstal v Kamjanském stojí po úderu v noci na 5. září, kde zemřelo pět lidí. ArcelorMittal oznámil 25. září, že provoz svého závodu v Kryvém Rogu už nedokáže bezpečně obnovit: za pět týdnů ho zasáhly čtyři raketové údery, naposledy 21. září, a firma počítá s odpisem kolem miliardy dolarů.

Sedí i čísla o pecích a nákladech. Podle údajů svazu Ukrmetallurgprom vyrobily ukrajinské hutě v srpnu 277 tisíc tun oceli, o 57,3 % méně než před rokem, a za osm měsíců 4,3 milionu tun.

Celý Metinvest ale neleží. Provozní ředitel skupiny Oleksandr Myronenko popsal 16. září, že Centrální a Severní těžební a úpravárenský kombinát jedou na polovinu kapacity a vyvážejí pelety do Evropské unie. Hutě stojí, rudná část ne.

„Poprvé za sto let“ se zvenčí přepočítat nedá

Svaz Ukrmetallurgprom vykazuje měsíce, ne týdny. Údaj o jednom nulovém týdnu proto nikdo mimo obor neověří a zůstává tvrzením mluvčího. Hlavní analytik GMK Center Andrij Tarasenko k srpnovému číslu poznamenal, že horší byly jen duben a prosinec 2022.

Na delší srovnání mají závody vlastní kroniky. Zaporižstal ve své historii uvádí, že 18. srpna 1941 byl provoz úplně zastaven, přes padesát tisíc tun zařízení odvezli na východ a první obnovená vysoká pec naskočila až v červnu 1947. Krivorožstal, dnešní ArcelorMittal Kryvyj Rih, evakuovali v srpnu 1941 do Nižního Tagilu a budovy provozů vyhodili do povětří. Sto let zpátky od letoška tedy zahrnuje roky, kdy dvě největší ukrajinské hutě nevyrobily nic.

Čtvrtý jmenovaný závod je ještě jiný případ. Interpipe Steel v Dnipru je podle vlastního popisu firmy první ukrajinská huť postavená na zelené louce, a to v roce 2012. Stojí tedy čtrnáct let.

Proč to stojí za rozbor

Přetisk nic nevymyslel. Vzal doložené vystoupení, uřízl mu výhrady, povýšil mluvčího a z rozpětí udělal jedno číslo. Výsledek je zpráva o trvalém stavu tam, kde originál mluví o jednom týdnu a o pokusu, který se nepovedl. Týž web v polovině září podobně udělal z jednoho zavřeného obchodního centra zavírání po celé Ukrajině.

Podstatné je, co se tím ztratí. Kdo čte jen titulek, dozví se, že ukrajinské hutnictví skončilo. Kdo čte Interfax, dozví se, že v Záporoží zkoušeli pec a vydržela deset hodin. To druhé je o té zemi zpráva přesnější.

Verdikt: zavádějící