WHO počítá odhad tuberkulózy pro Česko z hlášených případů, ne z vlastního průzkumu

Otevřená databáze Světové zdravotnické organizace vede pro Česko odhad počtu nových onemocnění tuberkulózou od roku 2000. Za rok 2024 v ní stojí 530 [430-640]. Tři čísla, ne jedno. To v hranaté závorce není poznámka pod čarou, ale jádro sdělení: říká, jak velký prostor si organizace nechává pro to, že se mýlí.

Přebírající text si z toho vezme první číslo a zbytek nechá být. Tím ale zahodí právě tu informaci, kvůli které se rozsah publikuje, a z přepočtu udělá měření. Následující řádky ukazují, co se ztratí, a dělají to na českých číslech, která si každý může stáhnout sám.

Odkud se to číslo pro Česko bere

Odhad není výsledek průzkumu v Česku. Technická příloha ke globální zprávě o tuberkulóze popisuje pro státy s vysokými příjmy postup, kterému říká čtvrtá metoda: vezme se hlášený počet a vydělí se standardní úpravou, protože se předpokládá, že část onemocnění nikdo nezjistí ani nenahlásí. Ta úprava má ve zprávě za rok 2024 hodnotu 85 %, s rozsahem 75 až 100 %.

Zkusil jsem to přepočítat. Za rok 2024 vede organizace 448 nových onemocnění a relapsů; 448 děleno 0,85 je 527, po zaokrouhlení na dvě platné číslice 530. To je přesně publikovaný odhad. Za rok 2023 vychází 450 děleno 0,85 na 529, tedy zase 530. Za rok 2022 pak 379 děleno 0,85 na 446, tedy 450. Tři roky, třikrát shoda.

Na celou řadu ale jeden koeficient nesedí. Když se podíl hlášeného počtu k odhadu spočítá rok po roku, vyjde v roce 2000 hodnota 0,744 a v roce 2024 hodnota 0,845 – organizace tedy dřív předpokládala větší mezeru mezi hlášeným a skutečným stavem a postupně ji zmenšovala. Pro dnešní čísla ten koeficient platí, pro dvacet let staré srovnání ne.

Rozsah je širší, než by z koeficientu vyšlo

Kdyby nejistota vznikala jen z rozmezí 75 až 100 %, vyšel by za rok 2024 rozsah 448 až 597. Publikovaný je 430 až 640, tedy širší na obou stranách. Zajímavější je ta dolní hranice: 430 je méně, než kolik případů se skutečně nahlásilo. Organizace tím připouští, že hlášení může být i nadhodnocené, a technická příloha pro to jmenuje důvody – duplicitní záznamy a nadměrnou diagnostiku. Sám rozsah je podle ní 2,5. a 97,5. percentil rozdělení výsledků, tedy devadesátipětiprocentní interval.

Ani jedna meziroční změna ze čtyřiadvaceti rozsah nepřekročila

Řada má 25 let, tedy 24 dvojic po sobě jdoucích roků. U kolika z nich je meziroční změna tak velká, že se rozsahy obou let ani nedotknou? U žádné. Nula z 24. Šířka rozsahu je u tohohle ukazatele v průměru 39,9 % bodové hodnoty, nejméně 37,8 a nejvíc 45,0 %, takže se sousední roky vždycky do sebe promítnou.

Nejnápadnější případ je poslední. Bodová hodnota mezi roky 2022 a 2023 stoupla z 450 na 530, což vypadá jako osmnáctiprocentní nárůst, dokud se nepřečtou rozsahy: 370 až 540 a 430 až 640 mají spolu společných 110 případů. Z těch dvou čísel se nedá říct, že onemocnění přibylo.

Překryv neznamená, že se nic nezměnilo. Znamená, že to z těch dvou čísel neplyne, a to je něco jiného. Srovnání překryvem je navíc hrubé síto: rozejdou-li se rozsahy, o rozdílu není sporu, ale když se protnou, odpověď prostě chybí. Zpětné srovnání to ukazuje dobře. Rok 2024 se od roku 2023 ani od roku 2015 rozsahem neodliší, od roku 2010 už ano. Nejkratší odstup, ve kterém se rozsahy rozejdou, je v mediánu šest let; nejlepší případ v řadě jsou tři roky, nejhorší devět. Dlouhodobý pokles tedy data unesou, jednotlivý meziroční skok ne.

U úmrtí je to v témže zdroji obráceně

Kdo by z toho vyvodil, že odhady jsou obecně nepoužitelné, přehlédl nejužitečnější věc celé databáze. Táž organizace vede pro Česko i odhad úmrtí na tuberkulózu a tam je rozsah v průměru 5,2 % bodové hodnoty, tedy skoro osmkrát užší. Za rok 2019 stojí v databázi 22 [22-22], protože se počet úmrtí bere z evidence zemřelých, ne z přepočtu.

Důsledek je opačný: u úmrtí je z 24 mezilet rozlišitelných dvacet. Rok 2022 s 21 [19-23] a rok 2023 s 37 [32-42] se nepřekrývají vůbec, takže tady o změně mluvit lze. Jeden zdroj, jedna země, dvě čísla – a liší se tím, jak vznikla. Šířka rozsahu je ta informace. Kdo ji škrtne, nepozná potom počítané číslo od modelovaného.

Co říká český registr

Počítané číslo pro Česko existuje a vede ho Ústav zdravotnických informací a statistiky v Registru tuberkulózy, do něhož se hlášení posílají povinně podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Za rok 2024 v něm stojí 455 onemocnění všech forem a lokalizací, tedy 4,18 případu na 100 000 obyvatel, o čtyři méně než rok předtím. Žádný rozsah k tomu není a ani být nemá; je to počet záznamů.

Obě čísla se o sedm případů rozcházejí, protože každé vymezuje jinou skupinu: ústav počítá všechna hlášená onemocnění, mezinárodní databáze nová onemocnění a relapsy. Není to spor, jen dvě definice. Podobný rozdíl mezi obsahem databáze a tím, co se z ní dá vyčíst, jsme rozebírali u registrů hlášení; tam šlo o opačnou chybu, protože za zjištění se vydávaly podněty.

Jak se to pozná

Tři otázky stačí. Nese to číslo v původním zdroji rozsah? Kdyby ano a v přebírajícím textu není, ten text něco vypustil. Překrývají se rozsahy obou srovnávaných let? Pokud ano, slovo „vzrostlo“ nemá z čeho vyjít. A jak to číslo vzniklo – z evidence, nebo z přepočtu? Odpověď na poslední otázku bývá v technické příloze, kterou nikdo neotevírá, a právě ona rozhoduje o tom, jak daleko se s tím číslem dá jít.

U čísel, která stojí na modelu, to platí dvojnásob. U nákazy HIV na Fidži rozhodl rozsah odhadu o tom, co se z dat vůbec smělo tvrdit.

Zdroje

• Odhad nových onemocnění tuberkulózou, Globální zdravotnická observatoř WHO, ukazatel TB_e_inc_num; řadu pro Česko vydá bez klíče rozhraní ghoapi.azureedge.net (data stažena 24. 9. 2026)
• Technická příloha ke globální zprávě o tuberkulóze 2024, WHO, 29. 10. 2024, oddíly 3.1.4 a 5
• Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2024, ÚZIS ČR
• Registr tuberkulózy, ÚZIS ČR