Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Jak se to dělá

Necenzurovaná pravda přidává k překladům z uncutnews.ch úvody, které předlohy nemají

Web Necenzurovaná pravda překládá články švýcarského webu uncutnews.ch a před osm z devíti říjnových překladů, u kterých jde předlohu doložit, dopsal dva až tři vlastní odstavce. U zprávy o mandátu Rady EU k ochraně osobních údajů úvod naznačuje zneužití dat, o kterém dokument Rady ani předloha nic neříkají. Dvakrát jde přidaný text proti výhradě, kterou překlad o pár odstavců níž sám ponechal.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
29. 10. 2026
Prosklené nároží kamenné budovy Justus Lipsius v Bruselu za vzrostlými keři
Budova Rady Evropské unie Justus Lipsius v Bruselu na snímku z roku 2009. Foto: JLogan, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Verdikt: zavádějící

Web Necenzurovaná pravda vydal 28. října ve 12:01 text o tom, že Rada Evropské unie chce povolit trénování umělé inteligence na osobních údajích bez předchozího souhlasu. Věcná část sedí. Je to až na jednu větu věrný překlad článku švýcarského webu uncutnews.ch, který vyšel o čtyři hodiny a 26 minut dřív, a ten správně shrnuje dokument Rady. Před překladem ale stojí dva odstavce, které v předloze nejsou. Verdikt se týká celku: zpráva je doložená, výklad, který k ní český web dopsal, ne.

Tenhle díl seriálu je o takovém přidaném rámci. Postup stojí na pořadí: čtenář nejdřív dostane výklad a teprve potom fakta, která ho zdánlivě potvrzují. V přehledech Manipulátorů ani CEDMO se text z 28. října zatím neobjevil, srovnání s předlohami je naše vlastní měření. Dopsaný úvod jsme jako vedlejší nález zaznamenali už u textu o osmnáctém cíli OSN a o ostrově El Hierro.

Co přibylo před zprávou o mandátu Rady

Německý článek začíná rovnou věcí: Rada chce doplnit obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) o samostatný článek o umělé inteligenci. Český překlad tutéž větu přináší až jako třetí odstavec. Před ni Necenzurovaná pravda vložila tohle:

Úvod dopsaný v českém překladu, předloha ani dokument Rady nic z toho neobsahují:

„Zkuste se zamyslet nad tím, k čemu by mohla sloužit data zneužitá pro výuku AI: k vytváření různých seznamů, podkladů pro systém sociálních kreditů či třeba programování CBDC.

Věřit tomu, že takto sebraná data nebudou EU nijak zneužita, může jen ten, kdo dlouhodobě nesleduje, co vše tento moloch zavádí (nebo oč se snaží).“

Necenzurovaná pravda, 28. října 2026, první dva odstavce článku; staženo z otevřeného rozhraní webu 29. října 2026.

Úvod netvrdí nic, co by šlo ověřit. Nemá podmět, který by za něco ručil, jen vyzývá čtenáře, aby si domyslel, k čemu data poslouží. Slovo „zneužitá“ přitom předpokládá zneužití dřív, než o něm text cokoli řekne. Druhá věta pak předem označí každého, kdo nesouhlasí, za neinformovaného. Tomu se říká insinuace: závěr si vyvodí čtenář a autor za něj neručí.

Co v dokumentu Rady stojí

Dokument Rady 14756/26 z 22. října je mandát k jednání s Evropským parlamentem, na kterém se 21. října shodl Výbor stálých zástupců, tedy velvyslanci členských států. Nový článek 88 bis GDPR v něm dovoluje zpracovat osobní údaje při vývoji a provozu umělé inteligence na základě oprávněného zájmu správce, takže souhlas opravdu nebude potřeba vždy. Výjimkou jsou případy, kdy souhlas výslovně žádá jiný předpis nebo kdy převáží práva člověka, zvlášť dítěte. Zůstává právo vznést námitku a podle bodu odůvodnění 33a vývoj umělé inteligence sám o sobě oprávněným zájmem není.

Proti tomu se ohradila organizace noyb, kterou založil právník Max Schrems. Mandát 23. října nazvala „digitálním vyvlastněním“ Evropanů, protože podle ní otevře firmám vyvíjejícím umělou inteligenci skoro všechna osobní data. O sociálním skóre nepíše ani noyb.

Výrazy, se kterými pracuje přidaný úvod, v anglickém znění mandátu nejsou. Spojení social scoring ani social credit se v něm neobjeví ani jednou, stejně jako CBDC nebo programmable (programovatelný). Na akt o umělé inteligenci se mandát jen odvolává kvůli definici systému a modelu, žádný jeho článek nemění.

Jednu větu překlad posunul. Místo mandátu pro jednání s Evropským parlamentem píše, že se státy dohodly „během jednání v Evropském parlamentu“, ačkoli jeho poslední odstavec správně uvádí, že o pravidle rozhodne teprve jednání s Parlamentem.

Systémy sociálního kreditu jsou v Unii zakázané od února 2025

Systém, který by z dat hodnotil lidi podle jejich chování, je v Unii zakázaný už dnes. Nařízení o umělé inteligenci v čl. 5 odst. 1 písm. c) zakazuje uvádět na trh a používat systémy, které hodnotí nebo třídí lidi podle sociálního chování či osobních vlastností, když „výsledný sociální kredit“, jak doslova píše české znění, vede k jejich znevýhodnění. Podle článku 113 platí zákaz od 2. února 2025 a mandát Rady na něj nesahá. Programovatelné digitální euro zase vylučuje sám návrh nařízení v článku 24 odstavci 2, jak jsme ukázali v rozboru z 10. září.

Osm z devíti překladů má na začátku odstavce navíc

Jestli jde o výjimku, ukáže otevřené rozhraní WordPressu (wp-json), které Necenzurovaná pravda vystavuje. Z textů, které vyšly od 1. do 28. října, jich na uncutnews.ch odkazuje devět, buď přímo, nebo parametrem ref_url u vloženého příspěvku ze sítě X. Každý jsme po odstavcích porovnali s německou předlohou, kterou vydá totéž rozhraní uncutnews.ch. Český web předlohu jménem neuvádí. U osmi textů na ni vede odkaz schovaný pod jiným slovem, u textu z 28. října jen parametr ve vloženém příspěvku, takže překladů bez odkazu může být víc.

překlad vyšeltéma předlohypo předlozeodstavců navíc na začátkuna konci
4. 10.cvičení v hamburském přístavu43 h 42 min20
6. 10.vznik příběhu o moru v Irkutsku2 h 53 min36 (místo 6 vypuštěných)
7. 10.cvičení s plicním morem z února 201919 h 06 min30
8. 10.vakcíny proti moru ve vývoji2 h 06 min010
8. 10.unijní bezpečnostní protokol4 h 47 min20
19. 10.finanční firmy v životopisech politiků2 h 59 min20
20. 10.čínská celostátní síť blockchainu4 h 45 min20
22. 10.australský zákaz sítí pro děti24 h 28 min31
28. 10.mandát Rady EU k GDPR a AI4 h 26 min20

Předloha vyšla pokaždé dřív, od dvou hodin po necelé dva dny. Úvod navíc má osm z devíti překladů. Jediný, kde chybí, přidal na konec deset odstavců, které v předloze nejsou, a končí otázkou, jestli přijde „plandemie 2,0“, kdežto předloha těsně předtím napsala, že souvislost mezi vývojem vakcín a úmrtím v Irkutsku doložená není.

Dvakrát jde přidaný text proti výhradě, kterou překlad sám ponechal. U textu o bankéřích v politice úvod tvrdí, že mnoho politiků dosadili do funkcí kvůli cizím zájmům, kdežto o kus níž překlad přebírá z druhého odstavce předlohy větu, že to samo o sobě nic nedokazuje. Dál v textu stojí, že žádný z uvedených životopisů nedokazuje, že banka dává politikovi pokyny. U textu o moru v Irkutsku úvod píše, že mnozí uvažují o nové pandemii, ačkoli o pár řádků níž překlad doslova uvádí „Nic z toho nedokazuje žádnou souvislost“. Závěr předlohy, podle kterého by bylo předčasné vyvozovat z toho plánovanou pandemii nebo připravenou očkovací kampaň, překlad vypustil a nahradil šesti odstavci, které v předloze nejsou.

Podle čeho se přidaný rámec pozná

  • První odstavec nemá jediný údaj, který by šel ověřit. Jména, data a čísla začínají až o dva nebo tři odstavce níž.
  • Přidaný text mluví ke čtenáři („zkuste se zamyslet“), opírá se o neurčité „mnozí“ nebo končí otázkou. Za takovou větu nikdo neručí, a proto se nedá vyvrátit.
  • Překlad předlohu jménem neuvádí. Najde se podle odkazu schovaného pod obyčejným slovem, podle parametru ref_url ve vloženém příspěvku nebo podle titulku přeloženého zpět.
  • Výhrady v těle se čtou proti úvodu. Když tělo říká, že nic nedokazuje souvislost, a úvod ji přesto nabízí, rámec je přilepený zvenčí.

Přidaný rámec kontrolou jednotlivých tvrzení proklouzne, protože tvrzení v něm není a věcná část obstojí. Odhalí ho až srovnání s předlohou odstavec po odstavci.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Z 2 079 podpisů pod deklarací Clintelu se k meteorologii či klimatologii hlásí devadesát

České weby představují deklaraci nadace Clintel, kterou od prosince 2025 vede Václav Klaus, jako prohlášení zhruba dvou tisíc vědců. Na seznamu je 2 079 signatářů a meteorologii, klimatologii nebo fyziku atmosféry uvádí v popisu asi devadesát z nich. Díl seriálu o tom, jak se z počtu podpisů dělá dojem vědecké shody a jak se ten dojem prověří.

Jak se to dělá

vyvráceno

Podvrženou titulní stranu Českých novin prozradí už záhlaví s datem, cenou a ročníkem

Od 3. října 2026 koluje po facebookových skupinách obrázek titulní strany „Českých novin“ se smyšlenou zprávou o policejním zásahu proti pašerákům kradených praček z Ukrajiny; policie ji odmítla jako nesmysl. Podvrh prozradí už záhlaví: nese datum 8. září 2025, číslo, ročník a cenu 25 Kč, přitom značka České noviny patří webu ČTK, ne tištěnému deníku.

Jak se to dělá

zavádějící

21 % ze studie o tetování odpovídá zhruba jednomu lymfomu navíc na sto tisíc lidí ročně

Web cz24.news vydal v červnu 2024 švédskou studii o tetování pod titulkem o 21 procentech vyššího rizika rakoviny. Studie se přitom týkala jen lymfomu, její celkový výsledek nevylučoval nulový rozdíl a v přepočtu na lidi jde zhruba o jeden případ navíc na sto tisíc za rok. Na tom textu ukazujeme, jak relativní riziko bez základny straší.

Jak se to dělá

vyvráceno

Seriál o 11. září měří Occamovou břitvou jen varianty předem přijatého spiknutí

Web e-republika vydal 11. října šestnáctý díl seriálu k výročí útoků z 11. září 2001. Díl podsouvá čtenáři, že letadla do věží Světového obchodního centra nenarazila, ačkoli to vyvracejí radarové záznamy, trosky i záběry stovek fotografů. Na tom dílu ukazujeme, jak se Occamova břitva obrátí naruby: jednoduchost se v něm počítá až uvnitř spiknutí, které autor o díl dřív přijal jako pracovní hypotézu.

Jak se to dělá