Příspěvek přisuzuje digitálním eurům expiraci, kterou návrh nařízení výslovně vylučuje

Od poloviny srpna koluje po Facebooku příspěvek, který digitálnímu euru nepravdivě přisuzuje datum spotřeby: kdo prý bude mít v peněžence víc než tři tisíce digitálních eur, uvidí odpočet, do kdy má přebytek utratit, a pak o něj přijde. Firmy prý dostanou na totéž pouhých čtyřiadvacet hodin. Existenci příspěvku dokládá archivní snímek z 15. srpna 2026. Ověřil ho Demagog.cz; jeho rozbor je datovaný 1. září 2026 a o devět dní později ho převzalo observatorium CEDMO.

Verdikt: vyvráceno

My jsme si k tomu stáhli dokument, o kterém se celý spor vede: českou verzi zprávy Hospodářského a měnového výboru A10-0185/2026 z 26. června 2026. Je to 156 stran a 393 tisíc znaků: návrh Komise i s pozměňovacími návrhy poslanců, tedy nejnovější zveřejněné znění. Hledali jsme v něm slova, kterými příspěvek stojí a padá.

Slova, která v dokumentu nejsou

Kmen „expir“ má v celé zprávě nula výskytů. Kmen „propadn“ taky nula. Číslo tři tisíce v ní není v žádném zápisu – s mezerou, bez mezery, s tečkou ani slovy. Aby bylo jisté, že hledáme ve správném textu a ne v prázdném souboru, položili jsme kontrolní dotazy: kmen „lhůt“ dokument obsahuje devatenáctkrát, spojení „vodopádová funkce“ desetkrát a „24 hodin“ dvakrát. Text tedy o lhůtách mluví běžně, jen ne o lhůtě na utracení peněz.

Stejně dopadla i česká stránka Evropské centrální banky s nejčastějšími dotazy k digitálnímu euru. Na 48 tisíc znaků textu tam nepadne o expiraci ani o utrácení do termínu jediné slovo. ECB v ní popisuje opak: propojení účtu v digitálních eurech s běžným bankovním účtem má uživateli umožnit platit i nad limit držby a „okamžitě pokrýt jakýkoli schodek či přebytek“.

Mechanismus, který se jmenuje vodopád

Návrh počítá s tím, že ECB stanoví, kolik digitálních eur smí člověk najednou držet. Přesná částka v něm není a poslanci ji ani nedoplnili: podle článku 16 ji má stanovit ECB, podle nově vloženého článku 16a k ní Komise určí celkový strop nařízením v přenesené pravomoci. Co se stane s platbou, která by limit překročila, řeší takzvaná vodopádová funkce. Částka nad limit se v tu chvíli automaticky převede na propojený účet v obyčejných eurech, takže k žádnému nahromaděnému přebytku nedojde. Digitální euro se navíc podle článku 16 neúročí, takže ani neroste samo od sebe.

Časově omezené peníze text zná, ale jako popis toho, čím euro být nemá

Nejzajímavější je, že vlastnost, kterou příspěvek digitálnímu euru přisuzuje, dokument popisuje. Jenže v opačném gardu. Bod odůvodnění 55 vymezuje programovatelné peníze jako jednotky, které lze použít jen na určité zboží, „nebo které jsou předmětem časového omezení, po jehož uplynutí je již nelze použít“. A na straně 65 stojí v článku 24 odstavci 2 jediná holá věta: „Digitální euro není programovatelnými penězi.“ Autor příspěvku tedy popsal přesně ten rys, kterým návrh vysvětluje, čím digitální euro být nemá.

Podmíněné platby návrh povoluje, ale jsou to platební příkazy nastavené plátcem – trvalý příkaz k určitému datu nebo automatický nákup elektřiny za dohodnutých podmínek. O tom, kdo smí peníze přijmout nebo do kdy, nerozhoduje banka ani úřad.

Čtyřiadvacet hodin pro firmy platí

Jedna část příspěvku sedí, jen znamená něco jiného. Bod odůvodnění 32b opravdu říká, že právnické osoby by neměly digitální eura držet a příchozí platby si mohou nechat nejvýš 24 hodin, aby mohly udělat jeden hromadný výběr – text to přirovnává k vyprazdňování pokladen. Peníze se přitom převedou na běžný účet firmy, nikam nemizí. Při vážném narušení sítě si je navíc firmy podle téhož bodu mohou ponechat bez omezení, aby lidé v krizi nezůstali bez platebního prostředku.

Odkud se vzaly tři tisíce

Číslo, které příspěvek vydává za hotové rozhodnutí, nepadlo v žádném dokumentu, ale v novinách. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru pro list Les Échos, vedeném 24. června a zveřejněném 2. července 2026, řekla, že limit držby zatím stanovený není a očekává se kolem tří tisíc eur, možná výš. V témže rozhovoru odmítla představu programovatelného eura, kterým by šlo lidem určovat, za co smějí platit, jako výmysl.

Motiv sám je přitom v češtině starší než ten příspěvek. Web ac24.cz psal už 3. července 2025 o programovatelnosti a časově omezených penězích jako o tom, co Unie u digitálního eura připouští – ačkoli text návrhu obojí vylučuje. Tehdy to byla úvaha o budoucnosti. O rok později z ní byl v příspěvku hotový odpočet na obrazovce.

Kde návrh vlastně je

Nařízení schválené není. Komise balíček předložila v červnu 2023, Rada přijala vyjednávací pozici v prosinci 2025, Hospodářský a měnový výbor schválil tu svou poměrem 43 ku 14, když se jeden člen zdržel, a mandát k jednání ohlásil Parlament na začátku červencového zasedání. Podle přehledu legislativních postupů Evropského parlamentu teď běží trojstranná jednání a pilotní provoz s vybranými poskytovateli plateb má začít ve třetím čtvrtletí 2026. Co bude v konečném textu, se tedy může ještě změnit – a to platí i pro limit držby, o kterém příspěvek mluví jako o hotové věci.

Pravdivá je i poslední část příspěvku, byť ne tak, jak vyznívá. Prezidentský výnos číslo 14178, podepsaný 23. ledna 2025 a zveřejněný ve Federálním rejstříku, vyhlašuje jako politiku Spojených států zákaz zavedení, vydávání, oběhu a používání digitální měny centrální banky na jejich území. Je to výnos prezidenta, ne zákon, a týká se dolaru, ne eura.

Zdrojem existence tvrzení je archivní snímek příspěvku a rozbor Demagogu, zdrojem nepravdivosti jsou návrh nařízení, zpráva Evropského parlamentu a stránky ECB. Počty výskytů v dokumentech jsme si spočítali sami nad staženými soubory; kdokoli si je může přepočítat na týchž adresách.