Rezoluce, ve které Czech Free Press vidí volby cizinců do parlamentu, Česko nezmiňuje

Verdikt: zavádějící

Web Czech Free Press vydal 22. října text s titulkem, podle kterého Rada Evropy chce, aby český parlament mohli volit i migranti bez občanství (archivní snímek). Rezoluce, o kterou se opírá, Česko nezmiňuje a členské státy v ní jen zve, aby takovou možnost prozkoumaly. Slovo od slova týž text vyšel o dva dny dřív na webu islamizace.cz (archivní snímek). Večer 23. října ukazovalo počítadlo u prvního 3 353 přečtení, u druhého 787. Text nikdo neověřoval. Přečetli jsme proto přijatou rezoluci, zprávu, ze které vzešla, i analýzu polského institutu Ordo Iuris, kterou text uvádí jako doklad.

Co shromáždění 29. září přijalo

Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo 29. září na 31. zasedání rezoluci 2673 (2026) o roli diaspor a migrantů v posilování sociální soudržnosti a demokratické účasti. Vychází ze zprávy Doc. 16476 z 11. září, kterou za výbor pro migraci, mezinárodní ochranu a hospodářskou spolupráci připravil britský lord Leslie Griffiths. Bod o volbách zůstal v přijatém znění stejný jako v návrhu.

Volbám se věnuje bod 10. Začíná výhradou, že platí bez újmy omezením politických práv cizinců, která připouští Evropská úmluva o lidských právech. Pak shromáždění zve členské státy ke třem krokům. Mají ratifikovat Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni, pokud to ještě neudělaly. Mají podporovat politickou účast těch příslušníků diaspor, kteří volební právo už mají. A mají „prozkoumat proveditelnost rozšíření práva některých kategorií příslušníků diaspor volit a kandidovat v celostátních volbách“.

Tuhle poslední větu přeložil český text skoro doslova, jen k diasporám přidal slovo „migrantů“, které v originále není. Výhradu o Evropské úmluvě o lidských právech vynechal, úmluva v něm nepadne ani jednou.

Ordo Iuris psal o nezávazném dokumentu

Polský institut Ordo Iuris vydal svou analýzu 21. září, tedy ještě nad návrhem, který tehdy schválil výbor. Výzvu k prozkoumání volebního práva cizinců v celostátních volbách v ní označil za nejspornější část zprávy. Hned v perexu ale dodal, že dokument není závazný, a o kus dál, že shromáždění není zákonodárný orgán v klasickém smyslu a jeho rezoluce členské státy nezavazují.

Český text Ordo Iuris jmenuje jako analýzu, která výzvu popisuje. Slovo závazný ani nezávazný v něm nestojí. Kdo shromáždění tvoří, říká rezoluce sama: v posledním bodě vyzývá své členy, aby jednali „jako národní zákonodárci i jako členové shromáždění“. Jsou to zákonodárci z parlamentů členských států a rezoluce je jejich společný názor, ne rozhodnutí, které by státy musely provést.

Celostátní volby stojí ve zprávě jednou

Zpráva Doc. 16476 má v anglickém znění přes 45 tisíc znaků. Spojení „national elections“ v ní padne jednou, právě v bodě 10.3 návrhu rezoluce. Důvodová zpráva, ve které zpravodaj návrh zdůvodňuje, celostátní volby nezmiňuje vůbec. Píše o volbách místních. Připomíná, že shromáždění už dřív podpořilo volební právo cizinců v místních a regionálních volbách po nejvýš pěti letech pobytu, a jmenuje státy, kde cizinci volí v obcích, mezi nimi Norsko, Dánsko, Finsko a Irsko. Které kategorie příslušníků diaspor by měly volit v celostátních volbách, zpráva neříká.

Pojem diaspora zpráva vykládá široce. Patří do něj i lidé, kteří se v hostitelské zemi narodili a mají její občanství. Česko se v ní objeví jednou, a to jako dobrý příklad: zpravodaj chválí českou strategii integrace cizinců z roku 2025 za to, že do všech fází přípravy i provádění zapojila partnery z diaspor. V rezoluci Česko nestojí. Český parlament je jen v titulku českého textu, v jeho těle se neobjeví.

Ústava vyhrazuje volby do parlamentu občanům

Volit do Poslanecké sněmovny i do Senátu může podle čl. 18 odst. 3 Ústavy každý občan České republiky, který dosáhl 18 let. Zvolen může být podle čl. 19 taky jen občan. Ústavu lze podle čl. 9 měnit jen ústavními zákony a takový zákon podle čl. 39 odst. 4 potřebuje souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Rezoluce shromáždění na tom nic nemění. Členské státy včetně Česka zve jen k tomu, aby možnost prozkoumaly.

Co v českém textu sedí

Jádro českého textu doložené je. Shromáždění rezoluci 29. září opravdu přijalo, bod 10.3 v ní stojí a český překlad té věty je skoro doslovný. Sedí i postřeh, že výzva jde dál než dřívější dokumenty Rady Evropy, které mluvily o volbách místních. Posun je v titulku. Ze shromáždění se v něm stala Rada Evropy, z výzvy k prozkoumání přání a z obecné věty o členských státech český parlament. Bez zmínky o nezávaznosti a bez výhrady Evropské úmluvy pak titulek popisuje rozhodnutí, které nikdo nepřijal. Podobně týž web před čtyřmi dny připsal Německu hlasování, které proběhlo v zemském sněmu Saska-Anhaltska.

Zdroje

• Czech Free Press: Rada Evropy chce, aby český parlament mohli volit i migranti bez občanství!, 22. 10. 2026, archivní snímek z 23. 10. 2026
• islamizace.cz: týž text, 20. 10. 2026, archivní snímek z 23. 10. 2026
• Parlamentní shromáždění Rady Evropy: Resolution 2673 (2026) The role of diasporas and migrants in developing social cohesion and democratic engagement, přijato 29. 9. 2026, předběžné znění
• Leslie Griffiths, Committee on Migration, International Protection and Economic Co-operation: Doc. 16476, 11. 9. 2026
• Generální tajemník Parlamentního shromáždění: Communication by the Secretary General of the Parliamentary Assembly, SG-AS (2026) 07, 6. 10. 2026, soupis přijatých textů
• Patryk Ignaszczak, Ordo Iuris: The Parliamentary Assembly of the Council of Europe Demands Greater Participation of Foreigners in National Politics, 21. 9. 2026
• Ústava České republiky, úplné znění na webu Poslanecké sněmovny, čl. 18, 19 a 39