21 % ze studie o tetování odpovídá zhruba jednomu lymfomu navíc na sto tisíc lidí ročně

Verdikt: zavádějící

Web cz24.news vydal 26. června 2024 text o švédské studii, která porovnávala lidi s tetováním a bez něj. Titulek doslova zní „Švédská studie: Tetování zvyšuje riziko rakoviny o 21 procent“, studie se ale týkala jen lymfomu a celkový rozdíl v ní statisticky průkazný není. Pracujeme s archivním snímkem textu ze 14. října 2026. Text před námi nerozebíral žádný český ověřovatel. Ukážeme na něm postup, který v seriálu ještě nebyl: relativní riziko bez základny.

Procenta říkají o kolik, ne z kolika

Relativní riziko porovnává dvě skupiny poměrem. Číslo 1,21 znamená, že se nemoc v jedné skupině objevuje o 21 % častěji než ve druhé. Jak často se objevuje vůbec, z něj vyčíst nejde. U nemoci, kterou dostane jeden člověk z milionu, přidá 21 % pořád jen zlomek případu. U nemoci, kterou dostane polovina lidí, by to bylo deset lidí ze sta navíc.

K poměru proto patří ještě absolutní riziko: kolik lidí z určitého počtu onemocní za určitou dobu. Teprve z obou čísel se dá spočítat rozdíl v lidech. Titulek, který uvede jen procenta, základnu vynechá a čtenář nemá z čeho rozdíl spočítat.

Co studie z Lundu změřila

Studie Lundské univerzity vyšla v květnu 2024 v časopise eClinicalMedicine. Autoři vzali ze švédského onkologického registru všech 2 938 lidí ve věku 20 až 60 let, u kterých lékaři v letech 2007–2017 zjistili maligní lymfom. Ke každému vylosovali tři lidi stejného věku a pohlaví, kteří k tomu dni lymfom neměli. Na tetování se ptali dotazníkem v roce 2021 a odpověděla zhruba polovina oslovených, 54 % nemocných a 47 % ostatních.

Tetování mělo 21 % nemocných a 18 % lidí ze srovnávací skupiny. Po zohlednění dalších vlivů vyšel autorům poměr 1,21 s 95% intervalem spolehlivosti od 0,99 do 1,48. Interval tedy zahrnuje i hodnotu 1, která znamená žádný rozdíl. V závěru autoři píšou, že na prokázání příčinné souvislosti je potřeba další výzkum. Průkazný vyšel jen výsledek u lidí, kteří se nechali poprvé tetovat méně než dva roky před diagnózou: poměr 1,81 s intervalem od 1,03 do 3,20. Větší plocha tetování podle autorů riziko dál nezvyšovala.

Přepočet na lidi

Absolutní čísla studie neuvádí, dají se ale spočítat z jejích vlastních údajů. Švédů ve věku 20 až 60 let bylo podle Eurostatu k 1. lednu let 2007 až 2017 mezi 4,89 a 5,28 milionu, za jedenáct let dohromady zhruba 55,6 milionu osoboroků. Na ně připadá 2 938 lymfomů, tedy 5,3 nového případu na sto tisíc lidí za rok.

Když má tetování 18 % lidí a jejich riziko je o 21 % vyšší, vychází netetovaným zhruba 5,1 a tetovaným 6,2 případu na sto tisíc ročně. Rozdíl dělá asi 1,1 případu na sto tisíc lidí za rok, tedy jedenáct na milion. Celý interval spolehlivosti studie dává po stejném přepočtu rozdíl od zhruba nuly do 2,4 případu na sto tisíc. Je to přibližný výpočet: osoboroky jsme odhadli z počtu obyvatel k 1. lednu a podíl tetovaných vzali ze srovnávací skupiny, která odpověděla v roce 2021.

„O 21 procent“ a „asi jeden člověk navíc ze sta tisíc za rok“ tak popisují týž výsledek. Titulek si vybral první z nich.

Co z titulku vypadlo cestou

Kromě základny chybějí v titulku ještě tři věci. Z lymfomu se v něm stala rakovina obecně, ačkoli jiné nádory studie nezkoumala. Výsledek, jehož interval zahrnuje i nulový rozdíl, dostal sloveso „zvyšuje“. A tělo textu přitom samo o pár odstavců níž píše, že výzkum „naznačuje možnou souvislost“.

Pozdější práce výsledek nepotvrdila. Systematický přehled s metaanalýzou autorů z Nottinghamské univerzity vyšel v říjnu 2025 ve stejném časopise a spojil čtyři pozorovací studie se 17 941 účastníky, včetně té švédské. Pro non-Hodgkinův lymfom vyšel poměr šancí 1,01 s intervalem od 0,82 do 1,24 a závěr zní, že významnou souvislost mezi tetováním a lymfomem nenašli. Jistotu svých důkazů přitom sami hodnotí jako nízkou.

Stejný tvar, odkaz jinam

Titulek postavený jen na procentech není výjimka. AC24 v únoru 2022 převzal od české redakce Sputniku text, jehož titulek uvádí až 97 procent vyššího rizika infarktu po ibuprofenu (archivní snímek). Základnu text neuvádí. Odkaz, kterým se u toho čísla dovolává studie v British Medical Journal, vede na dánskou práci z roku 2011 o fibrilaci síní. Infarkt v ní sledovaný není, číslo 97 % v jejím souhrnu nestojí a místo 440 000 účastníků, o kterých píše AC24, pracovala s 32 602 nemocnými a 325 918 lidmi ve srovnávací skupině. Kdo chce číslo z titulku přepočítat na lidi, nemá kde začít.

Jak se to pozná

Když text uvádí riziko jen v procentech, pomůžou tři otázky. Z kolika na kolik: kolik lidí ze sta tisíc onemocní bez toho a kolik s tím? Jaký je interval: nezahrnuje i jedničku, tedy žádný rozdíl? A co studie změřila: souvislost ve skupině, nebo příčinu? U malých počtů k tomu patří ještě čtvrtá, jestli rozdíl neumí vyrobit náhoda; tu jsme rozebrali u deseti úmrtí proti pěti.

Zdroje

• cz24.news: Švédská studie: Tetování zvyšuje riziko rakoviny o 21 procent, 26. června 2024, archivní snímek ze 14. října 2026
• Nielsen C., Jerkeman M., Saxne Jöud A.: Tattoos as a risk factor for malignant lymphoma: a population-based case–control study, eClinicalMedicine 72 (2024), 102649
• McConnell T. a kol.: Investigating the potential association between tattoos and lymphoma: an exploratory systematic review and meta-analysis, eClinicalMedicine 89 (2025), 103563
• Eurostat: Population on 1 January by age and sex (demo_pjan), Švédsko, věk 20–60 let, roky 2007–2017
• AC24: text o ibuprofenu z 18. února 2022, archivní snímek ze 14. října 2026
• Schmidt M. a kol.: Non-steroidal anti-inflammatory drug use and risk of atrial fibrillation or flutter: population based case-control study, BMJ 2011;343:d3450