Echo24 vyvodilo z berlínského průzkumu mocenský blok, výzkum se ptal jen na vyznání

Server Echo24 vydal 21. září 2026 v 19.35 článek o povolebním průzkumu z Berlína. Stojí v něm správný údaj: podle rozboru agentury Forschungsgruppe Wahlen dalo 51 procent muslimských respondentů hlas straně Die Linke. K tomu ale text přidává, že data potvrzují vznik mocenského politicko-ekonomického bloku muslimů a radikální levice, a mluví o islámském fundamentalismu i o vztahu berlínské Die Linke ke kriminálním gangům. Nic z toho průzkum nezjišťoval.

Jako první to rozebrali Manipulátoři.cz 24. září 2026; jejich verdikt zní zavádějící. Doplňujeme k tomu čtyři věci, které v jejich rozboru nejsou: hodinovou osu celého řetězu, ověření volebního výsledku u berlínské volební komisařky, dopočet toho, jak velkou část hlasů Die Linke může muslimská skupina vůbec tvořit, a zjištění, že metodický údaj o velikosti vzorku po cestě zmizel.

Co průzkum měřil

Prvním veřejným zdrojem čísla není deník, ale zpráva Katolické tiskové agentury KNA, kterou portál katholisch.de vydal 21. září ve 12.15. Agentura v ní píše, že rozbor Forschungsgruppe Wahlen má k dispozici výhradně ona, a uvádí celou sadu čísel: mezi muslimskými voliči 51 procent, mezi lidmi bez vyznání 28, mezi katolíky 17 a mezi evangelíky 16 procent.

Metodika je v téže zprávě. Forschungsgruppe Wahlen oslovila ve volební den v Berlíně 17 460 voličů hned po odevzdání hlasu a z nich se 8 784 zeptala také na náboženskou příslušnost. Otázky zněly na vyznání, věk a pohlaví. Na členství v organizacích, na vztah ke kriminálním skupinám ani na důvody volby se výzkum neptal, takže z něj žádná odpověď na tyto otázky vzejít nemohla.

Sedm hodin a dvacet minut

Každý článek v řetězu nese ve strojově čitelné hlavičce čas vydání. Poskládané do jedné osy vypadají takhle, všechno 21. září 2026 středoevropského letního času:

• 12.15 – agenturní zpráva KNA na katholisch.de, s úplnou metodikou a bez jakéhokoli výkladu,
• 13.07 – článek deníku WELT, který výsledky shrnuje a přidává k nim druhé zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku,
• odpoledne – text polské televizní stanice wPolsce24, který k datům připojuje vlastní vysvětlení údajného taktického spojenectví a odvolává se u něj na nejmenované odborníky,
• 19.35 – článek Echo24, ve kterém se z vysvětlení stává sílící mocenský blok.

Mezi agenturní zprávou a českým textem tedy uběhlo sedm hodin a dvacet minut. Za tu dobu k číslu nepřibyl jediný nový údaj, jen tři vrstvy výkladu. Polský web má v hlavičce čas 14.55, ale neuvádí u něj pásmo jednoznačně, takže ho do osy zapisujeme jen pořadím; to je z obou krajních hodnot jisté.

Kolik hlasů ta skupina vlastně unese

Předběžný výsledek jsme si ověřili přímo u berlínské zemské volební komisařky. Die Linke dostala 468 060 druhých hlasů z 1 824 514 platných, tedy 25,7 procenta a o 13,4 procentního bodu víc než minule. CDU má 18,8 procenta, AfD 16,3, Zelení 14,3 a SPD 12,1.

Z těch čísel se dá spočítat strop. Kdyby muslimové tvořili desetinu berlínských voličů, šlo by o zhruba 182 000 lidí; 51 procent z nich je asi 93 000 hlasů, tedy necelá pětina všeho, co Die Linke dostala. Čtyři pětiny jejích hlasů by i při tomhle štědrém předpokladu přišly odjinud. A sama agenturní zpráva říká, proč: strana posílila ve všech sledovaných skupinách, mezi katolíky i mezi evangelíky o devět procentních bodů. To je samo o sobě víc než dvě třetiny jejího celkového nárůstu.

Volební zisk, který strana získá napříč vyznáními, nevysvětlí skupina, jejíž hlasy se do jeho pětiny vejdou. Souvislost mezi vyznáním a volbou z průzkumu plyne, příčina ne – a právě záměnu těchto dvou věcí má článek Echo24 v základu.

Vzorek, který po cestě zmizel

Údaj o 8 784 lidech dotázaných na vyznání stojí jen v agenturní zprávě. WELT ho nahradil větou, že Forschungsgruppe Wahlen oslovila obě volební neděle zhruba 17 000 voličů a část z nich se zeptala i na náboženství. Echo24 tuhle větu převzalo doslova, jenže o druhých volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kvůli kterým WELT mluví o dvou nedělích, ve svém textu nenapsalo ani slovo. Český čtenář tak dostal metodiku dvojích voleb u článku o jedněch a číslo, ke kterému se 51 procent vztahuje, se z řetězu ztratilo úplně.

Kolik z těch 8 784 respondentů byli muslimové, nezveřejnila ani agentura. Na výsledku to je znát: kdyby jich byla dvacetina, tedy 439 osob, vychází u podílu 51 procent obvyklý interval spolehlivosti zhruba 46 až 56 procent. Údaj je tedy dobrý odhad, ne přesný součet hlasů berlínských muslimů, a ani jeden článek v řetězu to nepíše.

Titulek jako poslední vrstva

Posun je vidět i na samotných titulcích. Agentura se ptá, kdo v Berlíně jak volil. WELT hlásí, že Die Linke má 51 procent mezi muslimskými voliči. Polský web už otázkou nabízí, jestli je spojenectví islámu s krajní levicí faktem. Český titulek mluví o vítězné radikální Levici a o tom, že starostkou Berlína se může stát Turkyně. Elif Eralpová je podle svého profilu na webu sněmu právnička ročníku 1981, práva vystudovala v letech 2001 až 2007 v Hamburku a poslankyňí je od 4. listopadu 2021. Rodiče jí odešli z Turecka a ona sama se narodila v Německu, jak uvádějí Manipulátoři.cz. O tom, kdo povede město, navíc rozhodne většina v tom sněmu, ne podpora jedné skupiny respondentů.

Kauza kolem kontaktů poslance Die Linke s člověkem spojovaným s berlínským klanem je věc, kterou média prověřovat mají. S povolebním průzkumem ale nesouvisí a o volbě 51 procent respondentů neříká nic.

Verdikt: zavádějící

Číslo v článku Echo24 je pravdivé a politicky zajímavé. Závěry, které z něj text staví, ale nepocházejí z výzkumu, nýbrž z výkladu, který se k datům nabaloval sedm hodin přes tři redakce ve třech zemích.

Zdroje: zpráva KNA na katholisch.de (21. 9. 2026), předběžné výsledky berlínské zemské volební komisařky, ověření Manipulátorů.cz (24. 9. 2026), profil poslankyně na webu zemského sněmu. Časy vydání pocházejí ze strojově čitelných hlaviček jednotlivých článků, výpočty jsou vlastní a vycházejí z čísel uvedených výš.