Výzvu přeposlat dál nese 55 % řetězových zpráv ve sbírce HOAX.cz

Řetězová zpráva se od jiného podvodného e-mailu liší jednou větou: pokynem, aby ji čtenář poslal dál. Je to jediné místo v textu, které nemluví o světě, ale o práci, kterou má udělat čtenář – a teprve ono ze zprávy dělá řetěz. Stáhli jsme proto celou veřejnou databázi serveru HOAX.cz, tedy 1 611 záznamů v šesti sekcích, a spočítali, jak často v nich ten pokyn stojí.

Co se počítalo

Databáze HOAX.cz sbírá texty tak, jak kolovaly; provozovatel v podmínkách užití uvádí, že je do sbírky doplňuje z veřejně šířených e-mailů a sám je nevytváří. Je to sbírka, ne vzorek: čísla níž tedy platí o tom, co si server za víc než dvacet let uložil, ne o všem, co kdy v Česku kolovalo. Sekce Hoax (304 záznamů) a Řetězové e-maily (153) obsahují řetězové zprávy, zbylé čtyři – Phishing, Scam 419, Loterie a Malware – jiné druhy podvodných zpráv. Z těch prvních dvou sekcí má vlastní text delší než čtyřicet znaků 441 záznamů a nad nimi se počítalo.

Slovník hledal jen rozkazovací způsob a infinitiv sloves, která znamenají poslat něco dál: přepošlete, rozešlete, předejte dál, sdílejte, zkopírujte, odošlite, poslať, forward this, pass it on. U obecnějších sloves (pošlete, informujte, varujte) musel do pětačtyřiceti znaků za nimi následovat příjemce nebo směr – dál, všem, známým, lidem, kontaktům. Popis se tím do počtu nedostane: věta o tom, že podvodná skupina rozešle dopisy na milióny adres, je konstatování, ne pokyn. Ze stejného důvodu se z každé stránky bere jen samotný text zprávy, ne vysvětlující rámeček redakce pod ním.

Vyšlo 243 záznamů ze 441, tedy 55,1 %. Číslo jsme přečetli na dvou vzorcích. Z dvanácti náhodně vybraných nálezů byla výzvou všech dvanáct. Z dvaceti náhodně vybraných záznamů, u kterých slovník nic nenašel, byly výzvou dva – jednou psanou podstatným jménem, jednou anglickou vazbou, kterou slovník nezná. Padesát pět procent je proto spodní mez, ne přesná hodnota; skutečný podíl bude o několik bodů vyšší.

Průměr přes sekce ale zakrývá dva rozdíly a oba stojí za uvedení. V sekci Hoax je výzva u 48,8 % záznamů, v Řetězových e-mailech u 67,6 %. A u 115 záznamů drží stránka několik jazykových verzí téže zprávy za sebou; tam je výzva v 77,4 % případů, kdežto u 326 záznamů s jedinou verzí v 47,2 %. V delším textu je víc míst, kde výzva může stát – několik verzí zároveň ale znamená, že se zpráva šířila dost dlouho na to, aby ji někdo překládal.

Pokyn přichází až za příběhem

Záznamy s víc verzemi jsme z tohohle měření vynechali, protože poloha uvnitř slepence verzí nic neříká. Ve zbylých 154 jednoverzových textech s výzvou leží ta první v mediánu na 69 % délky. V poslední třetině textu je v 51,9 % z nich, v poslední pětině ve 40,3 %.

Podle nás v tom pořadí náhoda není. Nejdřív přijde důvod – nemocné dítě, nová past na řidiče, nebezpečná potravina –, a teprve po něm úkol. Kdo čte řetězovou zprávu odzadu, najde její účel dřív než její obsah.

O co se pokyn opírá

Ve 243 záznamech s výzvou stojí vedle ní nejčastěji prosba o pomoc (54,3 %) a varování před nebezpečím (43,2 %), méně často slib odměny nebo štěstí (18,9 %) a hrozba nezdaru tomu, kdo zprávu nepošle (12,3 %). Skupiny se překrývají a poznávají se podle klíčových slov, takže jsou to orientační čísla, ne měření. Pořadí ale odpovídá tomu, co se o řetězových zprávách běžně říká: nejsilnější pákou není strach z trestu, ale pocit, že čtenář někomu pomůže.

Jinde ten pokyn není

Zbylé čtyři sekce mají 1 147 záznamů s textem a slovník v nich označil osmnáct. Přečetli jsme všech osmnáct a sedmnáct z nich znamená něco jiného: zkopírujte odkaz do prohlížeče, pošlete odpověď na uvedenou adresu, vyděračská hrozba, že pisatel rozešle video na kontakty oběti. Zůstal jediný skutečný případ, záznam vedený mezi loteriemi, a je to klasický pyramidový řetězový dopis, který se do té sekce dostal kvůli slibu výdělku. Jeden záznam z 1 147 je 0,09 %.

Podstatný je ten rozdíl: 55 % proti 0,09 %. Phishing chce, aby příjemce klikl; podvodná nabídka chce, aby odpověděl; vyděračský e-mail chce, aby zaplatil. Všechny tři končí u příjemce. Řetězová zpráva jako jediná potřebuje, aby ji příjemce předal, protože jinak se nikam nedostane. Dvojice informatiků David Liben-Nowell a Jon Kleinberg zrekonstruovala v roce 2008 v časopise PNAS cestu dvou masově rozeslaných řetězových e-mailů a zjistila, že se nešíří do šířky, ale úzkým a velmi hlubokým stromem, který pokračuje několik set kroků za sebou. Každý ten krok je jeden člověk, který pokyn poslechl.

Výzev v čase ubývá

Každý záznam má u sebe měsíc a rok prvního výskytu. Podíl výzev podle něj klesá: u záznamů z let 1999 až 2004 je to 67,0 % ze 109, v letech 2005 až 2010 57,4 % ze 155, v letech 2011 až 2016 42,5 % z 80 a v letech 2017 až 2022 27,3 % ze 44. Z roku 2023 a mladších jsou v databázi jen dva záznamy a u 51 záznamů datum chybí, takže do přehledu nešly.

První podezření je, že klesá jenom slovník – že dnešní zprávy říkají totéž jinak. Ověřili jsme to protiotázkou: slovo sdílet, které slovník zná, ve stejné řadě naopak přibývá (2,8 % → 13,6 %) a stejně tak zmínka o Facebooku, WhatsAppu nebo Messengeru (0,9 % → 11,4 %). Novější záznamy tedy sociální síť pojmenují, ale k přeposlání vybízejí méně často. Nejpravděpodobnější vysvětlení podle nás je, že tu práci na síti obstará tlačítko a psát ji do textu už není nutné; data sama příčinu neukazují. Sbírka navíc v posledních letech skoro nerostla, jak jsme psali dřív, takže poslední řádky stojí na malých počtech.

Jak se to pozná

Praktický návod je krátký. Přečtěte si poslední odstavec dřív než první: u řetězové zprávy tam bývá úkol. Ptejte se, komu prospěje, když zprávu pošlete dál – u varování před skutečným nebezpečím vede cesta k úřadu nebo k odborníkovi, u řetězové zprávy jen k dalším adresátům. A počítejte s tím, že medián není pravidlo: záznam o zdanění olympijských medailí začíná doslova výzvou „rozešlete tento e-mail… všem svým známým“ a teprve pak přijde tvrzení, kdežto text o koronaviru doslova žádá „pošlete text o koronaviru dalším a sdílejte jej s rodinou, přáteli a se všemi“ až po několika stranách rad. V obou případech stojí ta věta těsně u tvrzení, které si čtenář nemá jak ověřit.

Přítomnost výzvy sama o sobě neznamená, že je zpráva nepravdivá, a její nepřítomnost neznamená, že je pravdivá – zprávy o jehlách v sedačkách kolují v obou podobách. Je to znak formy, ne obsahu. Ale je to znak, který se dá přečíst za dvě vteřiny a který u ostatních druhů podvodných e-mailů prakticky nenajdete.

Zdroje: databáze HOAX.cz a její sekce Řetězové e-maily, sbírku vede Josef Džubák; studie D. Liben-Nowell a J. Kleinberg, Tracing information flow on a global scale using Internet chain-letter data, PNAS 105 (2008), s. 4633–4638. Všechna čísla v článku jsou vlastní přepočet stažené databáze z 19. srpna 2026.