Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Jak se to dělá

Meta přiděluje štítek „AI info“ podle značek v souboru a podle přiznání uživatele

Spor o fotky diplomu Filipa Turka se opřel o štítek „AI obsah“ jako o důkaz, že obrázek vytvořila umělá inteligence. Meta ale štítek podle vlastních pravidel přiděluje podle značek, které do souboru zapíše editor, nebo podle přiznání uživatele. Snímek obrazovky ty značky smaže a retušovací nástroj je umí přidat i skutečné fotce.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
10. 11. 2026
Bílý samolepicí štítek s nápisem Conference, čárovým kódem a žlutým logem
Samolepicí štítek odrůdy hrušek Conference. Foto: Andy Mabbett, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Facebook a Instagram přidávají k části obrázků a videí štítek, který upozorňuje na umělou inteligenci. V anglické verzi se jmenuje „AI info“, v diskusích o české verzi se mu říká „AI obsah“. Na začátku listopadu se stal jedním z argumentů ve sporu o fotky diplomu poslance Filipa Turka. Argumenty z toho sporu jako první rozebrali Manipulátoři.cz 5. listopadu (autor Jan Cemper) a k štítku napsali, že je relevantní stopou, ale sám neurčuje, co a proč bylo označeno. Tenhle díl seriálu se drží jen štítku: podle čeho vzniká, kdy chybí a kdy visí na skutečné fotce.

Kontext: o co ve sporu o diplom šlo

Turek se v televizní debatě označil za vystudovaného diplomata a pak na sociální síti zveřejnil fotku svého diplomu z University College Prague. Podle Novinek a Blesku z 3. listopadu 2026 stálo na první verzi slovo „diplomntická“, druhá verze překlep neměla a Turek smazal obě. Magisterský titul mu škola potvrdila už v červenci 2025, kdy rektor řekl Seznam Zprávám, že Turek v červnu složil státní závěrečnou zkoušku.

Ze štítku se stal důkaz

Facebookový profil Štít demokracie podle Blesku upozornil, že obě verze nesly „značku AI obsah“. Spisovatel Petr Ludwig 3. listopadu kolem čtvrt na devět ráno v příspěvku na Facebooku usoudil, že diplom vznikl v AI; tenhle závěr podle Manipulátorů dostupné podklady neunesou. Prvním ze čtyř Ludwigových důvodů byla doslova věta „Instagram a Facebook automaticky detekují v AI vytvořené obrázky a přidají tam ‚AI obsah‘“, která fungování štítku popisuje nepřesně. Právě o ni tu jde. Archivní snímek příspěvku neexistuje, Internet Archive byl 10. listopadu nedostupný. Text jsme ověřili z popisu, který stránka příspěvku ten den vydala.

Co štítek čte

Meta v únoru 2024 popsala, že hledá v souborech informaci „vytvořeno AI“ podle technických norem C2PA a IPTC. Takové značky zapisují do obrázků nástroje firem Google, OpenAI, Microsoft, Adobe, Midjourney a Shutterstock. Druhou cestou je přiznání: kdo obrázek nahrává, může ho sám označit. V dubnu 2024 firma oznámila, že štítek bude přidávat při zjištění těchto značek nebo při přiznání, a stejně to popisuje její centrum transparentnosti ve znění z února 2025. Obraz sám, tedy to, co je na fotce vidět, v tom popisu nefiguruje. Klasifikátory, které by AI poznaly i bez značek, Meta v únoru 2024 teprve vyvíjela a ve zveřejněných pravidlech štítku je dodnes neuvádí.

Značky IPTC mají pevný číselník typů digitálního původu. Tři hodnoty, které se týkají algoritmů a AI:

kód IPTCnázev v číselníkuco znamená
trainedAlgorithmicMediaCreated using Generative AIobraz vytvořil model umělé inteligence
compositeWithTrainedAlgorithmicMediaEdited using Generative AIgenerativní model upravil část obrazu, třeba doplnil nebo odstranil předmět
algorithmicallyEnhancedAlgorithmically-altered mediaalgoritmus obraz doostřil nebo odšuměl, hlavní obsah nezměnil

Rozdíl mezi prvními dvěma řádky je rozdíl mezi vygenerovaným diplomem a skutečnou fotkou, ze které retuš odstranila odlesk.

Skutečná fotka se štítkem

Krátce po zavedení štítku si fotografové stěžovali, že ho dostávají snímky, které umělá inteligence nevytvořila. TechCrunch 21. června 2024 popsal případ bývalého fotografa Bílého domu Peta Souzy. Jeho snímek dostal tehdejší štítek „Made with AI“ a Souza to připisoval úpravě v programu Adobe. Meta 1. července 2024 přiznala, že štítek dostávaly i obrázky s drobnými úpravami v retušovacích nástrojích, a přejmenovala ho na „AI info“. Od září 2024 přesouvá štítek u obsahu, který AI jen upravila, do nabídky příspěvku. Na viditelném místě ho nechává u obsahu, který podle ní AI vytvořila, a uvádí, jestli štítek vznikl ze značek, nebo z přiznání.

Vygenerovaný obrázek bez štítku

Opačná chyba je stejně snadná. Meta už v únoru 2024 napsala, že všechen obsah z umělé inteligence rozpoznat neumí a že skryté značky se dají odstranit. Americký úřad pro normy NIST ve zprávě NIST AI 100-4 z listopadu 2024 uvádí, že metadata se při sdílení souborů, třeba přes sociální sítě, často ztrácejí úplně.

Zkusili jsme to na dvou vzorových souborech z veřejné sady testovacích souborů C2PA. Jejich značky AI neoznačují, popisují fotoaparát a úpravy, ale v souboru sedí na stejném místě jako značka „vytvořeno AI“. Fotka Truepic nesla ve třech blocích APP11 značky o 192 693 bajtech, obrázek Adobe ve dvou blocích 126 551 bajtů. Obrazové body jsme v knihovně Pillow uložili do nového souboru JPEG, podobně jako vzniká nový soubor při snímku obrazovky. V obou nových souborech nezůstal ani jeden blok APP11 a slovo c2pa se v nich nevyskytlo ani jednou.

Procenta z detektorů

Druhou oporou podobných sporů bývá snímek z webového detektoru s procentem pravděpodobnosti. Zpráva NIST k němu uvádí, že detektory obrazu chybují nejvíc u obrázků z jiného generátoru, než na jakém se učily, a po kompresi nebo zmenšení. Jedna práce z roku 2023 v takových podmínkách naměřila přesnost 61 až 70 %, jiná z roku 2022 přesnost 50 až 62 %. U volby ze dvou možností dá 50 % hod mincí. Snímek obrazovky z cizího příspěvku, komprimovaný a s nálepkami, je přesně ten případ.

Co se ze štítku dá zjistit

Štítek říká, že v souboru byla značka, nebo že ho někdo sám označil. Proč tam je, ukáže teprve jeho rozkliknutí, a to výřez se štítkem nenese. Chybějící štítek neříká nic o tom, jak obrázek vznikl. Spor o pravost dokumentu proto rozhodují jiné doklady: původní soubor, vydavatel listiny, záznam v registru. U Turkova diplomu Manipulátoři doložili rozdíly mezi dvěma verzemi a zároveň napsali, že závěr o celém vygenerovaném diplomu dostupné podklady neunesou.

Verdikt: zavádějící

Tvrzení, že Facebook a Instagram automaticky poznají obrázek z umělé inteligence a označí ho, připisuje štítku víc, než kolik o něm tvrdí Meta sama. Štítek vzniká ze značek, které do souboru zapsal nástroj, nebo z přiznání uživatele, a jedno i druhé může u skutečné fotky být a u vygenerovaného obrázku chybět.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

Smyšlený titulek viděný podruhé působí věrohodněji i se štítkem od ověřovatelů

Pokusy od roku 1977 ukazují, že tvrzení, které člověk vidí podruhé, hodnotí jako pravdivější než nové. V americkém pokusu, jehož výsledky vyšly v roce 2018, stačilo jedno předchozí zhlédnutí smyšleného titulku a lidí, kteří ho měli za přesný, bylo skoro dvakrát víc, a to i s varováním od ověřovatelů. Weby AC24 a Necenzurovaná pravda přitom staré texty vracejí do oběhu novým vydáním, AC24 navíc odkazy z čerstvých zpráv.

Jak se to dělá

Ruská síť GFCN se vydává za ověřovatele, ve 265 textech ale neopravila TASS ani jednou

Síť GFCN, kterou podle vlastního webu spoluzaložila ruská státní agentura TASS, dodala českým webům podklad k popírání masakru v Buči. Prošli jsme všech 265 textů, které vydala od dubna 2025: západní média a ověřovatelé v nich vystupují jako ti, kdo se mýlí, kdežto tvrzení ruského státního zdroje síť za nepravdu neoznačila ani jednou. Podle toho se falešný ověřovatel pozná.

Jak se to dělá

zavádějící

Necenzurovaná pravda přidává k překladům z uncutnews.ch úvody, které předlohy nemají

Web Necenzurovaná pravda překládá články švýcarského webu uncutnews.ch a před osm z devíti říjnových překladů, u kterých jde předlohu doložit, dopsal dva až tři vlastní odstavce. U zprávy o mandátu Rady EU k ochraně osobních údajů úvod naznačuje zneužití dat, o kterém dokument Rady ani předloha nic neříkají. Dvakrát jde přidaný text proti výhradě, kterou překlad o pár odstavců níž sám ponechal.

Jak se to dělá

zavádějící

Z 2 079 podpisů pod deklarací Clintelu se k meteorologii či klimatologii hlásí devadesát

České weby představují deklaraci nadace Clintel, kterou od prosince 2025 vede Václav Klaus, jako prohlášení zhruba dvou tisíc vědců. Na seznamu je 2 079 signatářů a meteorologii, klimatologii nebo fyziku atmosféry uvádí v popisu asi devadesát z nich. Díl seriálu o tom, jak se z počtu podpisů dělá dojem vědecké shody a jak se ten dojem prověří.

Jak se to dělá