Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
Jak se to dělá

Dvě třetiny zaměstnanců firem měly v roce 2025 mzdu nižší než průměrnou

Průměrná hrubá mzda ve firmách činila podle šetření ISPV v roce 2025 celkem 52 239 Kč, méně ale bralo 66,8 % zaměstnanců. Medián, který dělí zaměstnance na dvě stejně velké poloviny, vyšel o 8 998 Kč níž. Pro rok 2026 ho statistici dočasně nevydávají, takže o letošních mzdách se dá mluvit jen průměrem.

Verdikt
rozbor bez verdiktu
Ověřeno
16. 11. 2026
Detail české dvoutisícikorunové bankovky položené na dalších bankovkách
České bankovky. Foto: Jakub Škoda, Wikimedia Commons (volné dílo)

Americký novinář Darrell Huff věnoval v roce 1954 průměru celou druhou kapitolu knihy How to Lie with Statistics. Jmenuje se „The Well-Chosen Average“, tedy vhodně zvolený průměr. Huff v ní ukazuje, že slovo „průměr“ může znamenat aritmetický průměr, medián i nejčastější hodnotu a že kdo čísla prodává, sáhne po tom, které se mu zrovna hodí. Příklad se mzdami je u nás o to aktuálnější, že pro rok 2026 zbyl statistikům jen jeden z těch ukazatelů.

Průměr a medián v číslech za rok 2025

Průměr se spočítá tak, že se sečtou všechny mzdy a vydělí počtem lidí. Medián je mzda člověka uprostřed řady: polovina zaměstnanců bere méně, polovina více. Když se mzdy rozkládají souměrně, obě čísla vyjdou skoro stejně. Mzdy ale souměrné nejsou. Pár velmi vysokých výdělků vytáhne průměr nahoru, kdežto medián se nepohne.

Jak velký ten rozdíl je, ukazuje šetření Informace a statistiky o průměrném výdělku (ISPV), které pro ministerstvo práce zpracovává firma Trexima. Podle souhrnu za mzdovou sféru 2025 byla průměrná hrubá měsíční mzda 52 239 Kč a medián 43 241 Kč. Mzdu nižší než průměr mělo 66,8 % z přibližně tří milionů zaměstnanců. Desetina nejhůř placených brala méně než 24 919 Kč, desetina nejlépe placených více než 85 087 Kč.

rokmedián (Kč)průměr (Kč)rozdíl (Kč)pod průměrem
202235 78642 6796 89366,1 %
202337 87645 3297 45366,2 %
202440 64248 9928 35066,9 %
202543 24152 2398 99866,8 %

Čísla jsou ze souhrnných listů ročních publikací ISPV za mzdovou sféru. Ročníky do roku 2021 v tabulce chybějí, protože text jejich PDF se strojově přečíst nedá. Ve veřejném sektoru je rozdíl menší: platová sféra měla v roce 2025 průměr 52 037 Kč, medián 48 064 Kč a pod průměrem bylo 60,2 % lidí. Největší propast mezi průměrem a mediánem měly informační a komunikační činnosti, 18 309 Kč.

Rozdíl roste v korunách, ne v poměru

Z tabulky jde vyčíst věta, která zní jako zpráva o rostoucí nerovnosti: rozdíl mezi průměrem a mediánem se od roku 2022 zvětšil z 6 893 na 8 998 Kč, tedy o 30,5 %. Je to pravda, jenže v korunách. Medián za ty tři roky vzrostl o 20,8 % a průměr o 22,4 %. Průměr byl v roce 2022 o 19 % vyšší než medián, v roce 2025 o 21 %. Většinu přírůstku rozdílu tedy udělal obecný růst mezd, ne roztahující se nůžky. Kdo chce ukázat velkou změnu, cituje koruny, kdo malou, poměr.

Minimální mzda jako čtyřicet, nebo skoro padesát procent

Volba ukazatele mění i to, jak vypadá minimální mzda. V roce 2025 činila 20 800 Kč podle sdělení ministerstva práce č. 286/2024 Sb., letos je to 22 400 Kč. Vůči průměru ISPV za mzdovou sféru byla loňská minimální mzda na 39,8 %, vůči mediánu na 48,1 %. Vůči predikci průměrné mzdy od ministerstva financí (49 233 Kč podle sdělení č. 251/2024 Sb.), ze které se minimální mzda podle zákoníku práce počítá, na 42,2 %. Všechna tři čísla jsou pravdivá a každé se hodí do jiného projevu.

Evropská směrnice 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v čl. 5 odst. 4 uvádí jako orientační hodnoty obojí: 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % průměrné hrubé mzdy. S českými čísly za rok 2025 to dává 25 945 a 26 120 Kč, tedy skoro totéž, protože medián je zhruba pět šestin průměru. Rozdíl mezi „čtyřiceti“ a „skoro padesáti“ procenty tedy nevzniká ve mzdách, ale v tom, čím se dělí.

Pro rok 2026 zbývá jen průměr

Český statistický úřad vydal 3. září 2026 průměrnou mzdu za druhé čtvrtletí: 51 966 Kč. Medián v rychlé informaci není. Úřad v poznámce píše, že mediány a decilová rozpětí nejsou dočasně k dispozici, protože datový zdroj ISPV skončil s referenčním rokem 2025 a nové Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele se teprve zprovozňuje. Hned vedle stojí, že průměrná mzda „nevypovídá o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance“.

Kdo tedy letos uvádí „medián mzdy“, cituje buď rok 2025, nebo vlastní odhad. A mzdy z ČSÚ a z ISPV se nedají přímo srovnávat: ČSÚ přepočítává zaměstnance na plné úvazky, ISPV na plnou placenou dobu, jak připomíná metodika ISPV.

Politici mluví průměrem

Na výrocích politiků je vidět, které z těch dvou čísel se v debatě používá. Mezi výroky, které Demagog vyhodnotil jako pravdivé, je i věta Jiřího Drahoše z 21. ledna 2018, že průměrná mzda je devětadvacet tisíc, ale dosáhne na ni jen třetina lidí. Medián v ní není; ověřovatelé ho do odůvodnění doplnili sami, tehdy 25 181 Kč za třetí čtvrtletí 2017. Data ISPV za rok 2025 dávají pro třetinu totéž: nad průměrem bylo 33,2 % zaměstnanců firem.

Jak se vhodně zvolený průměr pozná

  • Chybí slovo medián. U mezd, příjmů a majetku je průměr skoro vždy vyšší než medián. Číslo bez upřesnění bývá průměr.
  • Není jasné, o koho jde. Celé hospodářství, firmy, nebo veřejný sektor dávají jiná čísla.
  • Procento bez jmenovatele. U věty „X procent průměrné mzdy“ se ptej, které průměrné mzdy a za který rok.
  • Koruny místo poměru. Rozdíl, který roste v korunách, může v poměru stát na místě.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

vyvráceno

Agentura Fars převzala satiru The Onion jako zprávu a vyškrtla z ní kritiku Ahmadínežáda

Íránská agentura Fars vydala 28. září 2012 za vlastní zprávu satirický text amerického webu The Onion o smyšleném průzkumu Gallupu. Podle doslovných citací HuffPost a Gizmodo z něj přitom vyškrtla jedinou vsuvku, která íránskému prezidentovi připomínala popírání holocaustu a popravy politických vězňů. Na téže adrese pak archiv zachytil omluvu, ve které šéfredaktor dodal, že by podle něj většina Američanů stejně dala přednost komukoli mimo americkou politiku.

Jak se to dělá

zavádějící

Meta přiděluje štítek „AI info“ podle značek v souboru a podle přiznání uživatele

Spor o fotky diplomu Filipa Turka se opřel o štítek „AI obsah“ jako o důkaz, že obrázek vytvořila umělá inteligence. Meta ale štítek podle vlastních pravidel přiděluje podle značek, které do souboru zapíše editor, nebo podle přiznání uživatele. Snímek obrazovky ty značky smaže a retušovací nástroj je umí přidat i skutečné fotce.

Jak se to dělá

Smyšlený titulek viděný podruhé působí věrohodněji i se štítkem od ověřovatelů

Pokusy od roku 1977 ukazují, že tvrzení, které člověk vidí podruhé, hodnotí jako pravdivější než nové. V americkém pokusu, jehož výsledky vyšly v roce 2018, stačilo jedno předchozí zhlédnutí smyšleného titulku a lidí, kteří ho měli za přesný, bylo skoro dvakrát víc, a to i s varováním od ověřovatelů. Weby AC24 a Necenzurovaná pravda přitom staré texty vracejí do oběhu novým vydáním, AC24 navíc odkazy z čerstvých zpráv.

Jak se to dělá

Ruská síť GFCN se vydává za ověřovatele, ve 265 textech ale neopravila TASS ani jednou

Síť GFCN, kterou podle vlastního webu spoluzaložila ruská státní agentura TASS, dodala českým webům podklad k popírání masakru v Buči. Prošli jsme všech 265 textů, které vydala od dubna 2025: západní média a ověřovatelé v nich vystupují jako ti, kdo se mýlí, kdežto tvrzení ruského státního zdroje síť za nepravdu neoznačila ani jednou. Podle toho se falešný ověřovatel pozná.

Jak se to dělá