Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
vyvráceno Archiv bludů

Zpráva o jehlách s HIV v sedačkách koluje česky od roku 2001 bez doložené nákazy

Varování o jehlách s virem HIV v sedačkách kin a městské dopravy má v databázi HOAX.cz čtyři česká znění a první výskyt v dubnu 2001. Vedle anglických verzí je vidět tatáž kostra věta za větou; mění se v ní jen město, zdravotní úřad a policie. Riziko nákazy z jednoho píchnutí jehlou je podle metaanalýzy 0,23 % a ve studii 274 dětí píchnutých o pohozenou jehlu nevyšla nákaza ani jednou.

Verdikt
vyvráceno
Ověřeno
17. 8. 2026

Verdikt: vyvráceno

Každých pár let se v české poště objeví varování, že v sedačkách kin a v prostředcích městské dopravy jsou zapíchnuté jehly s virem HIV a že u nich šiřitel nechává vzkaz o nákaze. Databáze HOAX.cz datuje první český výskyt na duben 2001 a drží u jednoho záznamu čtyři různá znění; anglickou podobu rozebral už 1. března 1998 americký server Snopes a jeho verdikt zní nepravda. Když se ta dvě čtení dají vedle sebe, ukáže se, že české znění není domácí výrobek: má stejné pořadí i obsah vět jako anglické verze a liší se od nich třemi vlastními jmény.

Prázdná řada sedaček v kinosále
Kinosál je místo, kam kolující varování hrozbu umísťuje. Ve studii 274 dětí, které se píchly o pohozenou jehlu, byla nejčastějším místem ulice a park. Foto: Elijah Flores, Wikimedia Commons (CC0)

Kostra má tři kolonky: město, zdravotní úřad, policie

Anglická znění, která Snopes sesbíral v letech 2001 a 2002, a české znění ze záznamu HOAX.cz jdou věta za větou stejně. Někdo si sedne v kině na něco ostrého, najde v sedačce jehlu se vzkazem, úřad pro kontrolu chorob prý hlásí podobné případy z dalších měst, všechny zkoumané jehly prý byly pozitivní, jehly se prý našly také u automatů – v jedné verzi telefonních a nápojových, v jiné bankomatů –, následuje výzva k prohlédnutí každého sedadla a nakonec žádost o rozeslání dál. Ani jeden z těch údajů nemá ve zprávě zdroj.

Rozdíly jsou přesně tři a všechny jsou zeměpisné. Jedno anglické znění se odehrává v Montrealu a odvolává se na Centers for Disease Control a na městskou policii v Regině, druhé v Melbourne a na středisko pro kontrolu chorob přímo v Melbourne. České znění mluví o Paříži, o kontrolním středisku chorob v Paříži a o městské policii v Issy-les-Moulineaux, která zprávu prý rozeslala všem krajům ve Francii.

Ta prostřední kolonka je na tom nejzajímavější. Centers for Disease Control and Prevention je americký federální úřad se sídlem v Atlantě. Ve verzi z Melbourne i v české verzi se ale hlásící středisko přestěhovalo do města, kde se má příhoda odehrávat, a přejmenovalo se podle něj. To je podle nás nejpevnější doklad, že jméno úřadu je v té zprávě proměnná, ne údaj: každá nová verze si vyrobila instituci, která by ji potvrdila.

Čtyři česká znění a v každém další kus

Záznam na HOAX.cz starší verze nemaže, takže je z něj vidět posun v čase. První znění je popsaná pařížská příhoda. Druhé přidává Prahu verzálkami se třemi vykřičníky, k viru HIV dopisuje žloutenku, jehly umísťuje do městské hromadné dopravy a hlavně do metra, pachatele určuje jako nakažené uživatele drog a končí podpisem lékařky s titulem. Třetí znění je slovenský překlad druhého. Čtvrté je nadepsané jako výzva, Paříž z něj vypadla úplně a hlavním místem je Praha.

Ta lékařka pod druhým zněním je podle odborného vyjádření u téhož záznamu jméno vymyšlené. Vyjádření napsal Tomáš Zábranský z Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti a je v něm i jeho technická námitka: zapíchnout do sedačky jehlu tak, aby čněla hrotem vzhůru, je téměř nemožné, protože injekční jehla je z neohebné oceli a při takové manipulaci se zlomí. Většina aplikací se podle něj navíc dělá jednodílnými inzulinkami, kde je jehla pevně spojená se stříkačkou.

Riziko z jednoho píchnutí je zlomek procenta

Zdroj nepravdivosti není jen v tom, že případ nikdo nedoložil. Nesedí ani řádová velikost rizika. Systematický přehled a metaanalýza Rebeccy Baggaleyové a spoluautorů v časopise AIDS z roku 2006 (DOI 10.1097/01.aids.0000218543.46963.6d) sečetla 21 odhadů a vyšel jí vážený průměr 0,23 % nákazy na jedno píchnutí jehlou, s intervalem spolehlivosti od nuly do 0,46 %. To je riziko ve zdravotnictví, kde je zdroj krve prokazatelně HIV pozitivní a jehla je čerstvá.

Druhé číslo je ještě přímočařejší. Studie Jesseho Papenburga a spoluautorů v časopise Pediatrics z roku 2008 (DOI 10.1542/peds.2008-0290) prošla 274 dětí, které se za devatenáct let píchly o pohozenou jehlu a přišly do dvou montrealských nemocnic. Po šesti měsících bylo na HIV otestováno 189 z nich, na žloutenku typu B 167 a na typ C 159. Nákaza nevyšla ani jednou.

Kde se lidé o jehly opravdu píchají

Táž studie říká, kde se to děje. Nejčastěji na ulici (29,2 % případů) a v parku (24,1 %); sedačka kina ani prostředek městské dopravy mezi dvěma nejčastějšími místy nejsou. Zapíchnutá jehla za tím většinou nestojí: 64,6 % dětí jehlu samo zvedlo ze země a krev na ní byla vidět jen u 13,1 % případů. Zábranský k témuž dodává, že pohozená jehla může být i od diabetika a že sběr použitého injekčního náčiní od těchto pacientů není vyřešený.

Kolující zpráva tedy míří pozornost na sedačku, kde nikdo nic nedoložil, a mimo záběr nechává ulici a park, kde se lidé o jehly opravdu píchají – byť podle té studie bez jediné nákazy.

Legenda je starší než AIDS

Snopes vede původ dnešní podoby, tedy dívky napíchnuté v temném kinosále, k pověstem o mužích s jehlou, které kolovaly v New Orleansu v dvacátých a třicátých letech. Tehdy měl po injekci morfia následovat odvoz do nevěstince, v druhé verzi měli jehlami útočit studenti medicíny obstarávající mrtvoly k pitvě. Ani jedna vlna nikdy nepřinesla mizející ženy.

Verze s virem HIV je mladší. Pověst o ženě, která nákazu roznáší úmyslně, se vypráví od začátku osmdesátých let a její jehlová odnož má podle Snopes základ v newyorské příhodě z roku 1989. Za skutečné případy Snopes uvádí dva a ani jeden s nákazou: v prosinci 1996 si muž v kině v Baton Rouge sedl na jehlu a kino zažaloval, žádný vzkaz u ní ale nebyl, a v říjnu 2005 ohlásila žena v Athens v Georgii jehlu přilepenou k sedadlu, přičemž vzorek v ní byl na určení příliš malý. Policie v Dallasu, jejíž jméno jedna z anglických verzí použila, tvrzení popřela a její mluvčí si stěžoval, že hovory o neexistující události zaměstnávají policisty i záchranáře.

Životnost té zprávy je právě v její stavbě. Nepotřebuje jediný ověřitelný údaj, jen tři místní jména do tří kolonek, a tím se dá přeložit do kterékoli země. Záznam na HOAX.cz u sebe má i snímek s popiskem, že se zpráva v únoru 2005 dostala do tištěného deníku, a podle odborného vyjádření se od prvního oběhu vrátila nejméně třikrát.

Zdroje

K jiné kolující zprávě, která se vrací pokaždé ke stejnému datu, jsme psali v článku o Marsu velkém jako Měsíc; o samotné sbírce, ze které tenhle záznam pochází, v textu o 304 záznamech na HOAX.cz.

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

vyvráceno

Řetězový e-mail slibuje Mars velký jako Měsíc, jeho číslo patří 27. srpnu 2003

Zpráva, která zve k pozorování oblohy 27. srpna a slibuje Mars velký jako Měsíc v úplňku, se v české poště objevuje od roku 2006. Vzdálenost, kterou uvádí, odpovídá skutečné vzdálenosti Marsu 27. srpna 2003 s odchylkou šesti tisícin procenta. Letos bude Mars ten den na obloze 364krát užší než Měsíc a v půl jedné v noci ještě pod obzorem.

Archiv bludů

vyvráceno

Cardiffský obr nebyl zkamenělý pravěký člověk, byla to sádrovcová socha zakopaná do pole

Na podzim roku 1869 vykopali dělníci na farmě u městečka Cardiff ve státě New York přes tři metry vysokou kamennou postavu. Tisíce lidí zaplatily za pohled na „zkamenělého člověka“ a část z nich v něm viděla biblického obra. Byla to vytesaná sádrovcová socha, kterou tam rok předtím nechal zakopat obchodník George Hull – a přiznal to sám.

Archiv bludů