Řetězový e-mail slibuje Mars velký jako Měsíc, jeho číslo patří 27. srpnu 2003

Verdikt: vyvráceno

Každý srpen se v české poště objeví zpráva, která zve k pozorování noční oblohy 27. srpna a slibuje, že Mars bude vypadat jako Měsíc v úplňku. Nejstarší dohledatelný český rozbor je od astronoma Jiřího Grygara v článku na serveru astro.cz z 10. srpna 2006; databáze HOAX.cz u ní vede první výskyt v červenci téhož roku. Ani jeden z těch rozborů ale neřekl, co je zač číslo, kterým se zpráva ohání. Spočítali jsme ho z efemerid systému Horizons, který provozuje Laboratoř tryskového pohonu NASA. To číslo sedí. Jen na jiný rok.

Co v té zprávě stojí

Řetězová zpráva, nepravda:

Planeta Mars bude nejjasnejší na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako měsíc za úplňku -pouhým okem. Toto bude nepříznívější 27.8., kdy se Mars príblíží do vzdálenosti 31.65 mil od Země. Určite se dívejte na oblohu 27.8. 12:30 v noci.

Nejstarší česká verze podle záznamu HOAX.cz, první výskyt červenec 2006. Zkráceno, pravopis ponechán.

O rok později kolovala verze s přesnějším číslem: Mars se měl 27. srpna přiblížit na 34 649 589 mil. Prezentace v PowerPointu, kterou má HOAX.cz u záznamu uloženou, vznikla podle vlastností dokumentu v červenci 2006 a byla upravena v červnu 2008. Rok, ke kterému se má úkaz vztahovat, v ní není ani jednou.

To číslo je vzdálenost z 27. srpna 2003

34 649 589 mil je po převodu (jedna míle je 1,609344 kilometru) 55 763 108 kilometrů. Horizons vrací pro 27. srpna 2003 v 0.00 světového času vzdálenost Marsu od Země 0,37273052 astronomické jednotky, tedy 55 759 692 kilometrů. Rozdíl je 3 416 kilometrů, šest tisícin procenta.

Tehdy šlo o skutečný rekord: blíž než v srpnu 2003 nebyl Mars k Zemi asi šedesát tisíc let a podle NASA se to nezopakuje dřív než 28. srpna 2287. Zpráva tedy nevznikla tím, že by si někdo vymyslel číslo. Vznikla tím, že z pravdivé věty vypadl rok.

Starší česká verze je vedle o řád: 31,65 milionu mil dá v pozemských mílích 50,9 milionu kilometrů a v námořních 58,6 milionu, na 55,8 milionu nesedí ani jedno. Jan Veselý na astro.cz už v roce 2006 správně napsal, že údaj má být v milionech mil a že se odvolává na rok 2003; na kilometry přesně ale vychází až to pozdější číslo.

Jak velký bude Mars letos 27. srpna

Týž systém spočítá i letošek. Pro 27. srpna 2026 vychází Marsu úhlový průměr 4,99 obloukové vteřiny při vzdálenosti 280,7 milionu kilometrů a jasnosti 1,3 magnitudy. Měsíc má týž den 1 816 obloukových vteřin, tedy 30,3 obloukové minuty. Na obloze je 364krát širší než Mars.

Ani rekordní rok 2003 tomu nebyl blízko. Mars měl tehdy 25,13 obloukové vteřiny proti 1 892 vteřinám Měsíce, tedy pětasedmdesátkrát méně. Grygar psal o Marsu „více než sedmdesátkrát menším“ než Měsíc; sedí to.

A na obloze letos 27. srpna v půl jedné v noci Mars vůbec nebude. Od Slunce je 53,6 stupně na západ, takže je ranním objektem. Pro Prahu vychází v 1.20 letního času a v 0.30, kdy podle zprávy má být vidět, je ještě šest stupňů pod obzorem.

Jak blízko by musel být

Aby Mars vypadal jako Měsíc v úplňku, musel by být 771 tisíc kilometrů od Země. Kontrola je jednoduchá: Mars má průměr 6 792 kilometrů, Měsíc 3 475, tedy 1,96krát méně. A 771 tisíc kilometrů je právě 1,96násobek vzdálenosti Měsíce, který je letos 27. srpna 394 651 kilometrů daleko. Proti rekordnímu přiblížení z roku 2003 by k tomu Mars musel být dvaasedmdesátkrát blíž.

Tři kola oprav za osmnáct dní

Česká stopa té zprávy má vlastní pointu. Grygar ji rozebral 10. srpna 2006 a nazval ji marsovskou kachnou. O čtyři dny později vyšla na témže serveru oprava té opravy od Jana Veselého, který k číslu doplnil chybějící řády a rok 2003. Dne 26. srpna upozornil čtenář, že i v opravě zůstala chyba: věta o tom, že blíž bude Mars až v roce 2287, se vztahuje k roku 2003, ne k roku 2006. O dva dny nato vyšla na astro.cz oprava na třetí. Zpráva se pak vrátila v roce 2008 v nové podobě a Grygar ji rozebíral znovu.

Není to úsměvná odbočka. Tři opravy za osmnáct dní ukazují, jak snadno se posune datum i lidem, kteří s efemeridami pracují – a zpráva samotná stojí právě na tom posunu.

Z e-mailu na sociální sítě

Text se mezitím přestěhoval. Americký ověřovatel FactCheck.org popsal 25. července 2018 verzi, ve které se datum posunulo na 27. července a která se na Facebooku sdílela v desetitisících. Planetární geoložka Sarah Nobleová z NASA v ní odpovídala na totéž, na co odpovídal Grygar o dvanáct let dřív, a doplnila, že rekord z roku 2003 vydrží do 28. srpna 2287.

Proč to nejde zabít

Zprávy, ze kterých vypadl rok, se dají použít pořád dokola; jak se datum ztrácí, jsme rozebírali v samostatném textu. U marsovské zprávy k tomu přistupuje ještě jedna věc: den v ní je opravdový, číslo v ní je opravdové a věta o roce 2287 platí taky. Nepravdivé je v podstatě jediné tvrzení, to o velikosti – a právě ono se sdílí nejlíp. Zbytek je pravda posunutá o třiadvacet let.