Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
Čísla

Objasněnost šíření poplašné zprávy klesla za posledních pět let z 52 procent na 36

Šíření poplašné zprávy je trestný čin, pod který spadá vymyšlená hrozba i nepravdivá zpráva poslaná úřadu nebo médiu. Policie ho eviduje setrvale, kolem 120 skutků ročně, ale podíl objasněných případů spadl z 51,9 % v letech 2016 až 2020 na 35,6 % v letech 2021 až 2025. U celkové kriminality se přitom za stejnou dobu nehnul: 47,1 % proti 45,6 %. Spočítali jsme to ze dvou různých sad, které policie zveřejňuje.

Verdikt
rozbor bez verdiktu
Ověřeno
24. 8. 2026

Vymyšlená hrozba, kterou někdo pošle škole, nebo nepravdivá zpráva o havárii poslaná redakci – tohle je místo, kde se obor tohohle magazínu potkává s trestním právem. Jmenuje se to šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku a Policie České republiky o něm zveřejňuje čísla ve dvou samostatných sadách. Sečetli jsme obě a porovnali je mezi sebou.

Panelová budova správy Policie České republiky v Praze na Pankráci, v popředí zeleň
Foto: Budova správy Policie České republiky v Praze na Pankráci. Aktron, Wikimedia Commons (CC BY 3.0)

Co se do té kolonky vejde

První odstavec § 357 míří na toho, kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá. Sazba je až dva roky. Druhý odstavec je přísnější, šest měsíců až tři roky, a týká se toho, kdo takovou zprávu sdělí soudu, policii, orgánu veřejné moci, právnické osobě, podnikateli nebo hromadnému informačnímu prostředku.

Do jedné kolonky tedy padá anonymní telefonát o bombě i smyšlená zpráva podstrčená redakci. Kolik je čeho, se z dat vyčíst nedá – žádná ze dvou sad druh jednání nerozlišuje. To je omezení, se kterým se musí číst všechno, co následuje.

Dvě čísla od téhož úřadu

První sada jsou otevřená data mapy kriminality: 176 měsíčních souborů od ledna 2012 do srpna 2026, každý s jedním řádkem na dvojici skutek–klasifikace. Poplašnou zprávu v nich nese kód 67 a číselník ho popisuje jako „šíření poplašné zprávy (včetně přestupku)“. Stáhli jsme všechny měsíce a spočítali různá čísla skutků, u nichž se ten kód objevil.

Druhá sada jsou Statistické přehledy kriminality, tedy sestava SEST-01a se seznamem takticko-statistické klasifikace. Poplašná zpráva je v ní řádek TSK 785 a na rozdíl od mapy uvádí jen trestný čin, zato rovnou s počtem objasněných skutků. Brali jsme prosincový soubor každého roku, protože je kumulativní za celý rok; ten za rok 2025 uvádí na listu Česká republika 124 registrovaných skutků a 37 objasněných.

rokmapa, kód 67TSK 785 registrovánoobjasněnoobjasněnostobjasněnost celé kriminality
20161601689455,95 %46,61 %
20171571236754,47 %46,90 %
201886905156,67 %48,23 %
20191131084037,04 %46,78 %
20201601266753,17 %46,99 %
202198843238,10 %47,31 %
20221141074542,06 %44,77 %
20231441233326,83 %45,75 %
20241611466141,78 %45,11 %
20251521243729,84 %45,18 %

Počet skutků se skoro nehnul

V letech 2016 až 2020 policie zaregistrovala 615 skutků šíření poplašné zprávy, v letech 2021 až 2025 jich bylo 584. To je pokles o pět procent, tedy nic. Jednotlivé roky kolísají mezi 84 a 168, ale trend v tom není žádný.

Objasněnost je jiný příběh. V první pětiletce policie objasnila 319 z 615 skutků, tedy 51,9 %. Ve druhé 208 z 584, tedy 35,6 %. Podíl klesl o 16,3 procentního bodu, relativně skoro o třetinu. Rok 2023 se propadl až na 26,8 %, rok 2024 se vrátil na 41,8 % – jednotlivé roky si tedy skáčou a na jeden z nich se závěr stavět nedá. Pětileté bloky ten šum tlumí.

U celé kriminality se objasněnost nehnula

Nabízí se, že policie prostě objasňuje méně všeho. Táž sestava má na posledním řádku celkovou kriminalitu, takže se to dá ověřit ve stejném souboru: v letech 2016 až 2020 bylo registrováno 977 616 skutků a objasněno 460 351, tedy 47,1 %. V letech 2021 až 2025 to bylo 391 964 z 860 014, tedy 45,6 %.

Celková objasněnost tedy klesla o 1,5 procentního bodu, u poplašné zprávy o 16,3. To je víc než desetinásobný rozdíl. Ať už je za tím cokoli, obecné zhoršení práce policie to není.

Kde se ty dvě sady rozcházejí

Za deset let vychází z mapy kriminality 1 345 skutků a ze statistických přehledů 1 199. Mapa je tedy o 12,2 % vyšší, což by sedělo na popisek číselníku: mapa počítá i přestupek, statistika jen trestný čin. Jenže rozdíl nemíří jedním směrem. V roce 2016 vyšla mapa o osm skutků níž než statistika, v roce 2018 o čtyři.

Vysvětlení je v dokumentu readme přiloženém ke každému staženému souboru. Mapová data ukazují poslední zjištěný stav věci v době, kdy řízení vedla policie, a mění se v čase. Statistická sestava je naopak snímek k 31. prosinci. Jsou to dvě různá měřidla téže věci a shodovat se nemají; kdo je zamění, dostane rozdíl, který nic neznamená.

Každý devátý záznam skončil tím, že se nic nestalo

Mapová data mají u každého skutku ještě vývojové stadium. Za celé období, kdy se kód 67 v datech vyskytuje, tedy od června 2014 do letošního srpna, je takových skutků 1 463. U 597 z nich byl zjištěn pravděpodobný pachatel, 698 zůstalo neobjasněných, u 64 policie uzavřela, že se skutek nestal, a u dalších 104, že skutek není trestným činem. Poslední dvě kategorie dohromady dělají 11,5 % – zhruba každý devátý záznam.

Je to údaj, na který se hodí opatrnost v obou směrech. Neznamená, že každé deváté oznámení bylo plané; „není trestným činem“ pokrývá i jednání, které skončilo jako přestupek. A neznamená ani opak: readme výslovně upozorňuje, že se do mapy nepromítne, když státní zástupce později dojde k závěru, že se skutek nestal. Data popisují stav u policie, ne u soudu.

Čerstvý rok se s ostatními neporovnává

Za leden až srpen 2026 je v mapě 71 skutků a pravděpodobný pachatel je zjištěn u patnácti, tedy u 21 %. Vypadá to jako další propad, ale není to srovnatelné číslo: případy z posledních měsíců se ještě prověřují a podíl se u nich bude zvedat. Totéž platí o roce 2025, jen slaběji. Právě proto stojí hlavní výpočet na statistické sestavě, kde má každý rok stejnou uzávěrku k 31. prosinci.

Dvě věci v datech vypadají jako nález a nejsou jím. První skutek s kódem 67 je v souborech až z června 2014, přestože řada začíná lednem 2012. Rok 2012 má v celé republice jen 784 záznamů a rok 2013 ani jeden s tímhle kódem, takže je to údaj o tom, odkdy se data zveřejňují, ne o tom, že se nic nedělo. A jednotlivé měsíce jsou šum: nejsilnějším měsícem celé řady je červen 2017 s 31 skutky, hned za ním březen 2020 s 27. Kdo z toho druhého čísla chce dělat covidový příběh, ať se podívá i na červen 2020 se čtyřmi.

Jak si to přepočítat

Obě sady jsou veřejné a bez klíče. Seznam měsíčních souborů vrátí adresa kriminalita.policie.gov.cz/api/v2/downloads, jednotlivý měsíc se stáhne jako <rok><měsíc>.zip a uvnitř je CSV se sloupci id, date, state a types plus číselníky. Skutek se počítá jako různá hodnota id, protože jeden skutek má v souboru tolik řádků, kolik má klasifikací.

Statistické přehledy jsou tabulky XLSX u každého roku zvlášť; potřebný je list Česká republika a na něm řádek 785. Objasněnost v něm je podíl objasněných a registrovaných skutků, takže se dá přepočítat. Pětiletý průměr v tomhle článku není průměrem procent, ale podílem součtů: 319 děleno 615 a 208 děleno 584.

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Necenzurovaná pravda připsala Evropské komisi i peníze, které Ukrajině daly členské státy

Web Necenzurovaná pravda přeložil 20. listopadu 2026 německý text o tom, kolik Evropa zaplatila za ruskou energii a kolik poslala Ukrajině. Obě čísla pocházejí z odpovědi Evropské komise na dotaz europoslance, v originále se ale vztahují k unii i jejím členským státům. Z rozpočtu EU šlo na Ukrajinu nebo bylo zaručeno 123,4 miliardy eur, tedy necelá polovina té částky.

Čísla

zavádějící

Anketa o czexitu, kterou převzal cz24.news, se rozchází s reprezentativními průzkumy

V anketě Prvních zpráv padlo 87 385 hlasů a nejvíc z nich, 39 %, připadlo na vystoupení z EU. Web cz24.news text převzal slovo od slova, jen do titulku přidal obrovskou změnu za pár let, o které text pod ním nic neříká. Reprezentativní průzkumy NMS a STEM z října 2025 dávají odchodu 24 a 34 % a podíl lidí pro setrvání podle STEM od roku 2022 rostl.

Čísla

vyvráceno

Humanitární dávka činila v září průměrně 15 tisíc na domácnost, ne 30 tisíc na osobu

Facebookový příspěvek z 2. listopadu tvrdí nepravdivě, že každá Ukrajinka v Česku dostává od státu kolem 30 tisíc korun měsíčně. Podle zářijového přehledu ministerstva práce vyplatily úřady práce 34 300 humanitárních dávek, v průměru 15 096 Kč na celou domácnost. Ministerstvo vnitra přitom ve stejné době evidovalo 402 284 lidí s dočasnou ochranou.

Čísla