Ceny v Chorvatsku po přijetí eura vzrostly o 14 procent, ne na sedminásobek

Monitoring dezinformačních skupin na sociálních sítích, který zveřejnili Čeští elfové 19. srpna 2026, vypisuje mezi narativy z druhé poloviny července jeden o společné evropské měně. Součástí je tvrzení, že v Chorvatsku po přijetí eura zdražilo všechno až sedmkrát. Monitoring narativy shrnuje, necituje jednotlivé příspěvky – ale právě tohle tvrzení má tu vlastnost, že se dá ověřit bez ohledu na to, kdo ho vyslovil první. Chorvatské ceny měří Eurostat a jeho data jsou volně ke stažení.

Čím se ceny v Evropě měří

Chorvatsko přešlo na euro 1. ledna 2023; datum stanovilo rozhodnutí Rady (EU) 2022/1211 z 12. července 2022. Ceny v členských státech sleduje Eurostat harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, zkráceně HICP. Je to jedno měřidlo pro celou unii: každý stát ho počítá podle stejné metodiky a podle stejného členění zboží a služeb, takže se země dají porovnat mezi sebou, což u národních indexů nejde.

Použili jsme měsíční řadu prc_hicp_midx se základem rok 2015 rovná se sto. Porovnávali jsme dva měsíce: prosinec 2022, poslední celý měsíc, kdy se v Chorvatsku platilo kunou, a prosinec 2025, poslední měsíc, který Eurostat v téhle sadě zveřejnil. Novější údaj k dispozici není, sada byla naposledy aktualizovaná 6. února 2026.

Chorvatsko o 14 procent, Česko o 13

oblast	prosinec 2022	prosinec 2025	změna
Chorvatsko	122,03	139,41	+14,2 %
Česko	137,10	155,00	+13,1 %
eurozóna (20 států)	120,53	129,57	+7,5 %

Za tři roky s eurem tedy chorvatské ceny vzrostly o necelou sedminu. Česko, které euro nemá a platí korunou, je ve stejném okně o jeden procentní bod níž. Proti eurozóně jako celku je Chorvatsko výš o 6,7 procentního bodu, proti Česku o 1,2 bodu.

V chorvatském koši nezdvojnásobila cenu ani jedna položka

Sedminásobek by znamenal růst o 600 %. Aby tvrzení obstálo aspoň v mírnějším čtení – že sedmkrát zdražily některé věci –, prošli jsme celý chorvatský koš. Eurostat pro Chorvatsko zveřejňuje 374 řádků členění, od velkých oddílů typu potraviny nebo doprava až po pětimístné položky jako mražené ovoce. Souhrny napříč košem, třeba regulované ceny nebo energie, jsme do počtu nezahrnuli.

Nejvíc z nich zdražilo vstupné na sportovní a zábavní akce, a to 1,99krát. Za ním je kakao a čokoláda v prášku (1,78krát) a rekreační střediska a kempy (1,55krát). Dvojnásobku nedosáhl ani jeden řádek. Osmdesát z nich naopak zlevnilo: kapalná paliva stála v prosinci 2025 tři čtvrtiny toho co před přechodem, mobilní telefony čtyři pětiny.

Pro srovnání týž výpočet nad českým košem: 349 řádků, 69 z nich zlevnilo a dvojnásobek překročil jediný – elektřina, 2,48krát. Nejvýraznější zdražení celého srovnání je tedy v zemi bez eura.

Měsíc, ve kterém kuna zmizela

Kdyby výměna měny cenami skutečně otřásla, bylo by to vidět v lednu 2023. Chorvatský index tehdy proti prosinci vzrostl o 0,25 %. Ve stejném měsíci vyskočil český o 6,64 %, protože koncem roku 2022 skončil úsporný tarif a elektřina zdražila za jediný měsíc 2,40krát. Sám Český statistický úřad k tomu vydal poznámku: bez úsporného tarifu a odpuštěného poplatku za podporované zdroje by v jeho vlastním indexu vyšla lednová elektřina na 121,3 % místo 239,8 %. V eurozóně ceny o 0,21 % klesly.

Kolik z toho Eurostat připsal přechodu

Eurostat dopad výměny měny počítal sám a v říjnu 2023 vydal samostatnou zprávu. Podle ní by měsíční míra v lednu 2023 bez přechodu byla o 0,04 až 0,18 procentního bodu nižší. V únoru a březnu už byl vliv statisticky nevýznamný, šlo tedy o jednorázový posun. Zpráva k tomu dodává, že účinky přechodu byly u některých výrobků v některých měsících postřehnutelné, ale ne tak velké, aby hýbaly celkovou inflací.

Zajímavější než závěr je ale seznam, na kterém stojí. Eurostat spolu s chorvatským statistickým úřadem vytipoval dvanáct podindexů, u kterých se jiné vysvětlení nenašlo, a jsou to samé služby. Zpráva z nich jmenuje restaurace a kavárny, závodní jídelny, dámské kadeřnictví, kina s divadly a koncerty a sportoviště s bazény.

Proč to zákazník vidí jinak než index

Právě jmenované položky člověk platí často a pamatuje si u nich cenu zpaměti. V lednu 2023 vyskočily za jediný měsíc znatelně: kino o 1,2 %, dámské kadeřnictví o 2,2 %, jídelny o 3,2 %, restaurace o 3,3 % a sportoviště s bazény o 3,3 %. Celkový index se přitom pohnul o 0,25 %, protože ho drží dole nájmy, energie a zboží dlouhodobé spotřeby, jejichž cenu si nikdo nepamatuje.

Za celé tři roky vyšly tyhle služby v Chorvatsku většinou výš než u nás, ne však všechny: restaurace a kavárny o 31,3 % proti českým 19,9 %, závodní jídelny o 32,0 % proti 21,7 %. U kadeřnictví je rozdíl malý (26,2 proti 23,9 %) a u kin a koncertů dopadlo Chorvatsko líp než Česko (28,8 proti 40,6 %).

Co na tvrzení sedí

Chorvatsko zdražilo skoro dvakrát tolik co eurozóna jako celek. To není maličkost a výtky chorvatských zákazníků mají o co se opřít. Recenzovaná studie Petara Soriće v časopise Public Sector Economics z roku 2024 hledala vliv eura metodou syntetické kontroly, tedy porovnáním se spočítaným Chorvatskem, které by euro nepřijalo. Na celkové úrovni jednoznačný vliv nenašla; u potravin, oblečení a restaurací ano, a u posledních dvou kategorií výsledek přežil i alternativní výpočty. Autor zároveň připomíná, že Chorvatsko bylo silně euroizované roky před oficiálním přechodem, takže načasování vlivu je nejisté.

Mezi zjištěním, že se euro na některých cenách projevilo, a tvrzením o sedminásobku je ale rozdíl řádu. Kdyby chorvatské ceny rostly dál tempem, které mají naměřené – 4,5 % ročně –, sedminásobku by dosáhly zhruba za 44 let.

Verdikt: vyvráceno

Zdroje

• Čeští elfové: Monitoring dezinfo skupin – sociální sítě: červenec 2026 II., číslo 14/2026 za období 16. až 30. července, zveřejněno 19. srpna 2026 (PDF) – zdroj existence tvrzení.
• Eurostat, sada prc_hicp_midx, harmonizovaný index spotřebitelských cen, měsíční řada, základ 2015 = 100, stav k 6. únoru 2026 – vlastní výpočet.
• Eurostat: Euro changeover and inflation in Croatia, říjen 2023.
• Český statistický úřad: Poznámka ke spotřebitelským cenám energií – leden 2023.
• Petar Sorić: The euro and inflation in Croatia: much ado about nothing?, Public Sector Economics 48(1), 2024, s. 1–37.
• Rozhodnutí Rady (EU) 2022/1211 z 12. července 2022 o přijetí eura Chorvatskem.