Ze 567 datovaných podvrhů anglické Wikipedie vydržel ten prostřední skoro šest let

Anglická Wikipedie vede stránku, kterou by u encyklopedie čekal málokdo: soupis podvrhů, které se v ní podařilo odhalit. U každého stojí den, kdy do encyklopedie přibyl, den, kdy z ní zmizel, a odkaz na diskusi, ve které o něm správci rozhodli. Stáhli jsme celý ten seznam a spočítali, jak dlouho v encyklopedii jednotlivé položky stály.

Smyšlené články a nepravdivé vsuvky

Stránka Wikipedia:List of hoaxes on Wikipedia má dvě části. V první jsou celé smyšlené články: neexistující obec, vymyšlený hudebník, bitva, která se nikdy nesvedla. Napočítali jsme jich 414. Druhá část eviduje nepravdivé údaje vložené do jinak skutečných hesel, a těch je 165. Dohromady 579 položek.

U druhé skupiny sám seznam upozorňuje, že podvrh to být nemusí. Drží si u ní čtyřstupňovou škálu jistoty, kde první stupeň je přiznání pisatele a poslední připouští, že údaj mohl někdo přidat v dobré víře.

Seznam si sám určuje, koho do sebe pustí. Zapsat se má podvrh, který unikl odhalení déle než měsíc, nebo o kterém psala média; vandalismus, pomluva a obyčejný omyl tam nepatří. A stránka se sama označuje za neúplný archiv. Naše čísla proto neměří, jak dlouho podvrhy na Wikipedii vydrží, ale jak dlouho vydržely ty, které se nakonec našly.

Jak se to počítalo

Zdrojový text stránky jsme si vyžádali rozhraním MediaWiki (action=parse&prop=wikitext) 25. srpna 2026 a rozebrali všech dvanáct tabulek. Z každého řádku jde datum vložení a datum odstranění; rozdíl mezi nimi je doba přežití ve dnech. U dvanácti řádků jedno z dat chybí nebo je zapsané jinak, takže do výpočtu vstoupilo 567 položek.

Kontroly byly tři. Tabulky jsou rozdělené do oddílů podle délky, tedy nad patnáct let, deset až patnáct, pět až deset a tak dál, takže se u každého řádku dá ověřit, jestli spočítaná doba padne do pásma, ve kterém řádek stojí. Neshodlo se jich pět z 567. Součet po oddílech dal 414 a 165, tedy přesně celek. Třetí kontrola porovnala výsledek se seřazovací hodnotou, kterou tabulka nese ve skrytém atributu: u 123 řádků se od dat liší o víc než půl roku, a proto počítáme z dat, ne z ní.

Prostřední vydržel 2 133 dní

Medián doby přežití je 2 133 dní, tedy 5,84 roku. U celých smyšlených článků je vyšší, 2 247 dní, u nepravdivých údajů vsunutých do skutečných hesel nižší, 1 828 a půl dne. Deset let a víc stálo v encyklopedii 146 položek, patnáct let a víc 58 z nich.

Nejdéle se držel životopis umělce, který nikdy nežil, i s dílem, které nikdy nevzniklo. Přibyl 5. března 2005, smazali ho 31. prosince 2025, a mezi tím je 7 606 dní. Dvacet let a deset měsíců.

Rok, ve kterém se uklízelo

Zajímavější než medián je rozložení v čase. Podvrhy se ze seznamu neodstraňovaly rovnoměrně: jen v roce 2015 jich zmizelo 98, tedy víc než šestina celého seznamu, a celá vlna trvala zhruba od listopadu 2014 do října 2015. Spadá do ní i smyšlené božstvo domorodých Australanů. V encyklopedii stálo od 29. května 2005 do 3. března 2015, tedy 3 565 dní.

Medián tím pádem měří zčásti něco jiného, než by se zdálo. Neříká, jak rychle si Wikipedie všimne nepravdy. Říká, kdy se do jejího hledání někdo systematicky pustil.

Čím novější, tím méně nálezů

Druhé rozložení je ještě výmluvnější. Z 567 datovaných položek jich 250, tedy 44 %, vzniklo v letech 2005 až 2008. Od roku 2023 jich seznam eviduje osm.

Číst se to dá dvěma způsoby. Buď Wikipedie za dvacet let ztvrdla a podvrh se do ní dnes nedostane, nebo tam podvrhy z posledních let jsou a nikdo je zatím nenašel. Seznam sestává z odhalených případů, takže o těch neodhalených z podstaty mlčí. Je to táž past, kterou jsme popsali u klamu přeživších: kdo počítá jen vrácené bombardéry, spočítá si nesmysl.

Jeden den stačil

Doba přežití navíc neměří škodu. Případ, který z toho seznamu obletěl noviny na třech kontinentech, vydržel jediný den.

V noci na 30. března 2009, krátce poté, co se objevila zpráva o smrti hudebního skladatele Maurice Jarreho, vložil někdo z anonymní adresy do jeho hesla vymyšlený výrok o hudbě a o posledním valčíku, který skladatel nikdy nepronesl. Správci ho odstranili 31. března. Mezitím ho ale opsaly nekrology v denících Guardian a The Independent, na webu časopisu BBC Music Magazine a v indických a australských novinách, jak o pět týdnů později popsal deník The Irish Times. Za vsuvkou stál dublinský student, který si chtěl ověřit, jak novináři pracují s internetem, a redakcím se pak sám ozval.

Historii úprav si u takového případu otevře každý. Ta konkrétní úprava nese čas 30. března 2009, 2.29 světového času, a adresu, ze které přišla. Rozhraní MediaWiki vydá totéž strojově, takže jsme obě data ověřili nezávisle na seznamu.

Česká Wikipedie takový soupis nemá

Totéž číslo pro českou verzi encyklopedie spočítat nejde. Hledání ve jmenném prostoru „Wikipedie:“ na české verzi vrací jednotlivé diskuse o smazání, ve kterých slovo hoax padne, ale souhrnnou stránku po vzoru té anglické mezi nimi nenajdeme. Kontrolní dotaz na jiné slovo přitom výsledky vrací, takže o selhání hledání nejde.

Pro čtenáře z toho plyne jedna praktická věc. Wikipedie je dnes vstupem do rešerše pro novináře, studenty i jazykové modely a údaj se z ní šíří dál rychleji, než se opravuje. Když se pak chyba vrátí zpátky jako doložený zdroj, je z toho kruhový zdroj. Jediná obrana, která funguje pokaždé, je nudná: u údaje, na kterém záleží, se otevře odkaz pod ním.