Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
vyvráceno Jak se to dělá

Kruhový zdroj: Wikipedie doložila vlastní chybu novinami, které ji opsaly

Do životopisu britského skladatele přibyl 20. září 2007 nepodložený údaj o autorství jedné písně. Za jedenáct dní skladatel zemřel, nekrology ten údaj převzaly – a o dva dny nato u něj ve Wikipedii přibyl odkaz na jeden z těch nekrologů jako na zdroj. Díl seriálu o tom, jak se ověřování zacyklí a podle čeho se to pozná.

Verdikt
vyvráceno
Ověřeno
1. 8. 2026

Ve Wikipedii stojí tvrzení bez zdroje. Někdo ho použije v novinovém článku. Ten článek se pak do Wikipedie doplní jako doklad toho, co v ní do té doby stálo nepodloženě. Od té chvíle je tvrzení ozdrojované – zdrojem, který z něj sám vznikl. Randall Munroe pro to v komiksu xkcd ze 16. listopadu 2011 vymyslel slovo citogenesis; česky se tomu říká kruhový zdroj nebo kruhové citování.

Tenhle díl seriálu ukazuje jeden takový případ na minuty přesně. Jde to proto, že Wikipedie o sobě vede veřejný záznam: každá úprava má čas, autora a rozdíl proti předchozí verzi, a všechno to vydá její otevřené rozhraní. Časy níž jsme z něj vytáhli sami a jsou v UTC.

Verdikt: vyvráceno

Dvanáct dní od úpravy k odkazu

20. září 2007 ve 23:32 přidal anonymní editor do životopisu britského televizního skladatele Ronnieho Hazlehursta nepravdivou a ničím nedoloženou položku: píseň Reach skupiny S Club 7. Tu napsali Cathy Dennisová a Andrew Todd. Do té doby o té písni v hesle nebylo nic; ověřili jsme si to tím, že jsme prošli všechny jeho starší verze až k první ze srpna 2005.

1. října 2007 Hazlehurst zemřel. Nekrology vyšly během dvou dnů a několik z nich ten údaj převzalo. BBC to o devět let později napsala i sama o sobě a jmenovala vedle sebe ještě The Guardian.

Smyčka se uzavřela 3. října v 11:17. Do té chvíle byla položka holá, bez jakéhokoli zdroje; tou úpravou se z ní stala celá věta a jako doklad k ní přibyl odkaz na nekrolog v deníku The Times. Od vložení nepodloženého tvrzení do jeho ozdrojování uplynulo dvanáct dní.

Kdo chtěl chybu smazat, byl označen za vandala

Půl hodiny nato větu jeden z editorů smazal. Za dvacet minut ji jiný vrátil s odůvodněním, že ji potvrzují tři nezávislé zdroje, a v diskusi pod článkem to doslova rozvedl slovy „four indepedent and reliable sources“, tedy čtyři nezávislé a důvěryhodné zdroje. Byly to nekrology vydané den předtím. Tam a zpět to šlo třikrát; komentář poslední z těch úprav, ve 12:42, zní doslova „This is now vandalism“ – tedy že mazání je od té chvíle vandalismus.

Rozdíl dvou verzí encyklopedického hesla, vpravo zvýrazněný přidaný řádek s poznámkou pod čarou
Snímek obrazovky rozdílu dvou verzí hesla na anglické Wikipedii ze 3. října 2007. Vpravo přibyl řádek, který skladateli přisuzuje autorství písně, a jako zdroj uvádí novinový nekrolog vydaný den předtím. Foto: nesirto.cz, snímek obrazovky (text hesla CC BY-SA 4.0)

Rozpustilo se to rychle. O čtyři minuty později doložil další editor skutečné autorství písně a ve 12:50 zmínka z článku zmizela nadobro. Celý spor tedy trval necelou hodinu – ale kdyby se nikdo nenašel, zůstalo by tvrzení v encyklopedii s odkazem na seriózní deník a každý další pokus o opravu by narazil na pravidlo, že údaj má zdroj.

Zajímavé je, co po případu zbylo. Nejstarší archivní snímek nekrologu v The Times, který má Internet Archive k dispozici, je z 28. srpna 2008 a o té písni v něm už není ani slovo. V samotném článku o Hazlehurstovi na Wikipedii dnes o celé věci není zmínka žádná. Doklad zůstal jen v historii úprav a v archivované diskusi – a v dobovém komentáři deníku The Observer, který se ptal, proč se pisatelé nekrologů spoléhají na jediný zdroj.

Jak se to pozná

Kruhový zdroj má jeden slabý bod, a tím je kalendář. Postup se pozná na datech, ne na obsahu:

  • Zdroj je mladší než tvrzení. Když se údaj objevil ve Wikipedii dřív než v citovaném článku, pořadí sedí obráceně, než jak zdroj vypadá.
  • Před určitým dnem tvrzení nikde není. U Hazlehursta to v diskusi zaznělo jako první námitka: nikdo nenašel doklad starší než ta jedna úprava.
  • Zdroje si odpovídají formulací. Několik nezávislých redakcí nenapíše totéž stejnými slovy.
  • Historie úprav je veřejná. U Wikipedie stačí záložka „Zobrazit historii“, u běžného webu archivní snímek.

Poslední bod je zároveň důvod, proč se dá o encyklopedii psát takhle podrobně: sama o sobě vede záznam, jaký žádný jiný web tohohle dosahu nemá.

Kolik takových případů je doložených

Anglická Wikipedie si vede seznam případů, u kterých byla zdrojem ona sama. Podmínka zařazení je přísná: nestačí, že médium chybu opsalo, musí se pak ten text v článku objevit jako zdroj. Napočítali jsme v něm k 1. srpnu 2026 padesát případů – jedenatřicet z první dekády století, čtrnáct z druhé a pět z té probíhající. K tomu je ve zvláštním oddílu devět výrazů, které se takhle staly skutečnými slovy.

Ten sestup po dekádách neznamená, že postupu ubývá. Znamená, že staré případy měly víc času se provalit a že seznam vzniká z dobrovolné práce – je to soupis odhalených případů, ne měření jevu. Sami jsme si u něj ověřili, kolik z odkazovaných úprav se dá doložit: ze 42 čísel revizí uvedených v seznamu jich rozhraní Wikipedie vydá 40, nejstarší ze září 2004.

Česky se o tom skoro nepíše. Slovo citogeneze najde fulltext české Wikipedie v jediném článku; pro srovnání, slovo hoax je ve 234 z nich.

Nová podoba: doklad, který nikdy nikdo nevyfotil

Poslední případ v seznamu je z července 2024 a s textem nemá společného nic. Přispěvatel si nechal modelem vygenerovat ukázkový obrázek k článku o zaplavování internetu strojově vyrobeným obsahem a vložil ho tam. Obrázek se rozšířil po webu, o půl roku později ho použil britský deník The Daily Telegraph ve vlastním textu – a ten text dnes v článku stojí jako zdroj toho obrázku.

Naše hodnocení: tohle je směr, kterým se figura posouvá. Jazykové modely se učí i z Wikipedie a odpovídají plynulým textem bez historie úprav, takže kalendářová kontrola z předchozího oddílu na ně nesedí. U encyklopedie se pořád dá zjistit, kdy tam co přibylo a kdo to napsal. U odpovědi chatovacího nástroje to nejde vůbec.

Zdroje: historie úpravdiskusní stránka hesla Ronnie Hazlehurst na anglické Wikipedii (úpravy 159277495 z 20. 9. 2007 a 162001630 z 3. 10. 2007); komentář The Observer ze 7. října 2007, který jmenuje skutečné autory písně; článek BBC ze 3. října 2016; archivní snímek nekrologu v The Times z 28. srpna 2008; komiks xkcd 978 ze 16. listopadu 2011.

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

Výběr počátečního roku: z řady, která klesla o polovinu, jde vybrat i růst

Emise skleníkových plynů v Česku klesly mezi lety 1990 a 2024 o polovinu. Přesto je mezi 595 možnými dvojicemi let 41 takových, u nichž je konec výš než začátek – a každá z nich dovoluje napsat pravdivou větu o růstu. Díl seriálu o tom, jak volba počátku obrátí obraz řady a čím se to dá zkontrolovat.

Jak se to dělá

Hlášení není důkaz: proč se počet záznamů v databázi nerovná počtu případů

Do veřejných databází podezření na nežádoucí účinky léků hlásí kdokoli a záznam v nich vzniká dřív, než někdo posoudí příčinu. Kdo z takové databáze vytáhne číslo a podá ho jako počet potvrzených případů, jde proti výhradě, kterou si její provozovatel napsal sám. Americký VAERS i evropská EudraVigilance ji mají ve svém prohlášení doslova.

Jak se to dělá

Meteorologickou skupinu správce pozastavil. Její pravidla o dezinformacích nemluví

Veřejnou facebookovou skupinu Amatérské meteorologické společnosti se 36 251 členy správce 9. července pozastavil; jako důvod uvedli příliv dezinformací, urážek a trollů. Jako první to rozebrali Manipulátoři.cz 16. července. Dohledali jsme datum vzniku skupiny, přesný počet členů i její pravidla ze dvou období – a ani jedno z nich se o nepravdivém obsahu nezmiňuje.

Jak se to dělá

Přesun důkazního břemene: když má nedoložené tvrzení vyvracet čtenář, ne autor

Kdo něco tvrdí, má to i doložit. Řada kolujících textů to pořadí obrací: podrobně popíšou dokumenty, nahrávky a citace, žádné z nich neukážou a dokazování nechají na čtenáři. Filozofická encyklopedie vede tu figuru pod názvem přesunuté důkazní břemeno; tenhle díl seriálu ukazuje, podle čeho se pozná.

Jak se to dělá