Přetisk o pěti znásilněních v Dánsku udělal z detence na neurčito doživotní trest

Verdikt: zavádějící

Web Necenzurovaná pravda vydal v úterý 15. září ráno text s titulkem, podle něhož v Dánsku „snížili původně doživotní trest na 2,5 roku“ muži odsouzenému za pět znásilnění, a v těle dvakrát píše, že tak rozhodl dánský nejvyšší soud. Před námi to nikdo neověřoval. Dánské zprávy, anglická předloha a znění dánského trestního zákona říkají něco jiného: rozhodoval odvolací zemský soud a rušil zabezpečovací detenci na neurčito, ne doživotí. Sám český text to o dva odstavce dál připouští.

Co se v Dánsku stalo

Okresní soud ve Viborgu (Retten i Viborg) odsoudil 17. prosince 2025 tehdy dvaačtyřicetiletého muže za znásilnění a vyhrožování svědkovi z června 2024 v Silkeborgu. Bylo to jeho páté odsouzení za znásilnění od roku 2003 a soud mu místo vězení uložil forvaring, zabezpečovací detenci na neurčito, plus vyhoštění z Dánska. Popsala to téhož dne TV 2; žalobce Flemming Hother v ní detenci označil za neobvyklou a dodal, že se neukládá často. Odsouzený se odvolal na místě.

Odvolání projednal Vestre Landsret, zemský soud pro západní Dánsko. Porota (nævningeting) v pondělí 7. září 2026 jednomyslně změnila detenci na dva a půl roku vězení a k tomu uložila vyhoštění s doživotním zákazem vstupu. Napsal to Presse-Fotos 10. září s odvoláním na agenturu Ritzau, DR to týž den shrnula do krátké zprávy a B.T. 11. září doplnil den rozhodnutí a údaj, že muž strávil ve vazbě už dva roky a dva měsíce. Podle B.T. dostal za první čtyři znásilnění víceleté tresty vězení a v červnu 2024, kdy spáchal páté, byl na svobodě.

Detence na neurčito není doživotí

Doživotí je trest. Forvaring podle § 70 dánského trestního zákona je ochranné opatření: soud ho může uložit místo vězení tomu, kdo je vinen znásilněním nebo jiným závažným sexuálním trestným činem, u koho z povahy činu a dřívější trestné činnosti plyne podstatné nebezpečí pro život, tělo, zdraví nebo svobodu jiných a u koho je detence k odvrácení toho nebezpečí nutná. Nemá stanovenou délku. Vězeňská služba musí po třech letech a pak každý rok posoudit, zda má trvat dál, a o propuštění nakonec rozhoduje soud. Tak to shrnuje TV 2 v rámečku k prosincovému rozsudku.

Rozdíl není slovíčkaření. Doživotí se ukládá za čin, detence za nebezpečnost. Odvolací soud tedy nerozhodoval, jak těžký byl čin, ale zda je muž natolik nebezpečný, že místo trestu potřebuje opatření bez konce. Okresní soud řekl, že ano, zemský soud, že ne. Za znásilnění a vyhrožování svědkovi pak vyměřil dva a půl roku.

Kde se ztratily uvozovky a přibyl nejvyšší soud

Český text je překlad. Odstavec po odstavci sleduje článek RMX News ze 14. září, na který sám odkazuje, a ten zase vychází z Presse-Fotos. Anglický titulek má slovo life v uvozovkách a v těle stojí, že šlo o „to, co mohlo být doživotím“. Český titulek uvozovky vypustil a z možnosti udělal „původně doživotní trest“.

Soud se cestou posunul o instanci výš. RMX píše o „Danish high-court ruling“ a o „Western High Court“, což je běžný anglický název pro Vestre Landsret. Dánsko má dva takové zemské soudy, západní ve Viborgu a východní v Kodani, a nad nimi teprve stojí Højesteret, nejvyšší soud jako třetí a poslední instance. Překladatel z „high court“ udělal „nejvyšší soud“ a napsal to tak dvakrát. Nejvyšší soud v téhle věci nerozhodoval a žádný z dánských zdrojů ho nezmiňuje.

Nejzvláštnější je, že český text svůj titulek sám vyvrací. O pár odstavců níž doslova stojí, že „neomezené zadržení není totéž co doživotní trest“, a dál správně vysvětluje, k čemu se detence používá. Ta věta je přeložená z RMX; titulek nad ní ale napsal někdo, kdo ji buď nečetl, nebo mu nevadila.

Co v přetisku chybí a co v něm přebývá

Chybí vazba. Dva roky a dva měsíce, které muž podle jeho obhájkyně strávil ve vazbě, se podle § 86 trestního zákona od trestu odečítají den za den, takže z dvou a půl let zbývá odpykat několik měsíců. To je pro čtenáře podstatnější údaj než slovo „doživotí“, a přetisk ho neuvádí. Chybí i to, že součástí rozsudku je vyhoštění s doživotním zákazem vstupu do Dánska.

Chybí také dánská reakce, která existuje a je ostrá. Podle B.T. chce právní mluvčí konzervativců Mai Mercado po ministru spravedlnosti čísla, v kolika případech zemské soudy změnily detenci na vězení, a mluvčí sociálních demokratů Lea Wermelin ohlásila, že strana chce zvýšit tresty za opakovanou trestnou činnost. O rozsudku se v Dánsku vede spor v parlamentu, nikoli jen v přetiscích.

Přebývá úvod, který v předloze není. Český text začíná odstavcem o tom, že evropská justice je „infiltrovaná jedinci“, kteří konají v zájmu pachatelů, a že často záleží na národnosti pachatele. Pro nic z toho neuvádí zdroj a dánský případ to nedokládá: okresní i zemský soud rozhodovaly podle téhož paragrafu a rozešly se v posouzení nebezpečnosti, ne v otázce viny. Původ pachatele uvádějí i dánské zprávy, jako důvod rozsudku ho neuvádí žádná.

Podobný posun jsme popsali u textu o trestu právníka Fuellmicha, kde se k uloženému trestu přičetla nezapočtená vazba. Tady je mechanika opačná, ale výsledek stejný: číslo v titulku neodpovídá tomu, co soud udělal.

Zdroje: archivní snímek rozebíraného přetisku z 15. září 2026, předloha na RMX News, Presse-Fotos z 10. září, krátká zpráva DR z 10. září, B.T. z 11. září, TV 2 ze 17. prosince 2025 a § 70 dánského trestního zákona.