Rozhovor s Vondráčkem o koruně v Ústavě odporuje důvodové zprávě novely, kterou hájí
Poslanec Libor Vondráček v rozhovoru pro web neČT24, který 30. října převzal Pravý prostor, uvedl, že zda Česko euro vůbec přijme, je jen na něm, ačkoli důvodová zpráva koaliční novely o koruně v Ústavě i přístupová smlouva říkají opak. Neplatí ani jeho věta, že Česko nepřijalo pravidla, podle kterých Komise korunu hodnotí. Samotný návrh přitom rozhovor popisuje přesně.
- Verdikt
- zavádějící
- Ověřeno
- 30. 10. 2026
Verdikt: zavádějící
Web 42TČen, na kterém vydává své texty projekt neČT24, zveřejnil 28. října rozhovor s poslancem Liborem Vondráčkem pod titulkem „Vondráček: Zakotvení do Ústavy zachrání korunu před zrušením a nahrazením eurem“ (archivní snímek). Vondráček je předseda Svobodných, do Sněmovny se dostal na kandidátce SPD a je místopředsedou výboru pro evropské záležitosti. Kanál neČT24 rozhovor nabídl 29. října v podvečer na Telegramu, kde měl příspěvek ráno 30. října 4,47 tisíce zobrazení. Pravý prostor ho převzal 30. října krátce po půlnoci slovo od slova (archivní snímek). Shodu obou znění jsme ověřili porovnáním po větách. Rozhovor před námi nikdo neověřoval, takže jsme ho položili vedle návrhu, o kterém mluví, a vedle unijních smluv.
Co návrh mění a co rozhovor popisuje správně
Návrh ústavního zákona, sněmovní tisk 320, předložili 25. září poslanci Boris Šťastný, Petr Macinka, Tomio Okamura a Filip Turek. Do Ústavy by za čl. 98 vložil jedinou větu: „Měnou České republiky je koruna česká.“ Vláda k němu 26. října zaujala souhlasné stanovisko a Sněmovna ho může projednávat od 7. listopadu.
V tom, co návrh mění, má Vondráček pravdu. Dnes stojí koruna jen v § 13 zákona o České národní bance. Po schválení by její nahrazení vyžadovalo ústavní většinu, tedy tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Přesné je i to, že návrh vstup do eurozóny nezakazuje; tak to píše sama důvodová zpráva. Správně popsal také kurzové kritérium: znamená aspoň dva roky v mechanismu ERM II bez silných tlaků na kurz, a Česko v něm není.
„Zda vůbec“ smlouvy nepřipouštějí
Na otázku, jestli je návrh v souladu s právem EU, Vondráček odpověděl, že Česko se k euru zavázalo bez termínu, což sedí, a že rozhodnutí doslova „o tom, kdy a zda vůbec, zůstává na nás“, což se smlouvami nesedí. Podle čl. 4 aktu o přistoupení se Česko od přistoupení účastní hospodářské a měnové unie jako členský stát, „na který se vztahuje výjimka“. Čl. 140 Smlouvy o fungování EU pak ukládá Komisi a Evropské centrální bance aspoň jednou za dva roky podat Radě zprávu o pokroku takových států „při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie“. O zrušení výjimky rozhoduje Rada.
Totéž stojí v důvodové zprávě návrhu, který Vondráček v rozhovoru hájí. Česká republika si podle ní „nevyjednala trvalou výjimku srovnatelnou s výjimkou sjednanou pro Dánské království“. Členský stát s výjimkou má podle téže zprávy usilovat o splnění podmínek pro přijetí jednotné měny, a to podle čl. 3 odst. 4 Smlouvy o EU a čl. 119 a 140 Smlouvy o fungování EU. Vládní legislativci podle zprávy ČTK, kterou převzal iROZHLAS, napsali, že úplné vyvázání z povinnosti přijmout euro by bylo možné jen změnou základního práva EU. Načasování Česko ovlivňuje, protože bez dvou let v ERM II kurzové kritérium nesplní. Rozhodnutí, jestli euro vůbec přijme, mu ale smlouvy nedávají.
Pravidla, podle kterých Komise hodnotí, platí od roku 2004
Vondráček dále řekl, že Komise hodnotí korunu doslova „podle pravidel, která jsme dosud nepřijali“, a ani to neodpovídá smlouvám. Kurzové kritérium stojí v čl. 140 odst. 1 a podrobně v protokolu č. 13 o kritériích konvergence, v roce 2004 ještě jako protokol ke Smlouvě o ES. Podle čl. 2 aktu o přistoupení se ustanovení původních smluv stala pro nové členské státy závaznými dnem přistoupení. Přístupovou smlouvu schválili voliči v referendu v roce 2003. Česko tedy pravidla přijalo, jen jedno z nich zatím neplní, protože do ERM II nevstoupilo. Komise letos podle ČTK uvedla, že Česko splňuje tři ze čtyř kritérií a chybí mu právě kurzové.
Euro nezavede ani prostá, ani ústavní většina
Hned v první odpovědi Vondráček uvedl, že dnes vláda opřená o prostou většinu může korunu zrušit a nahradit ji eurem, a vynechal přitom krok, bez kterého to nejde. Z hlediska českého práva by změna § 13 zákona o ČNB opravdu stačila; tak to popisuje i důvodová zpráva. Tatáž zpráva ale o odstavec dál připomíná, že o zrušení výjimky rozhoduje Rada podle čl. 140 odst. 2. Rada to dělá na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě. Teprve potom jednomyslně stanoví přepočítací koeficient. Vláda, která by chtěla zavést euro bez splněných kritérií, by tedy neměla jak, ať má ve Sněmovně jakoukoli většinu.
Titulek rozhovoru slibuje, že zakotvení „zachrání korunu“. Důvodová zpráva píše skromněji: úprava podle ní „nevytváří překážku nepřekonatelnou, nýbrž podmiňuje takový krok širším politickým konsensem“. Čl. 98a by se podle ní dal změnit nebo zrušit v témže legislativním procesu, ve kterém by se na euro připravoval právní řád.
Slovensko a cena přechodu
Ke Slovensku Vondráček uvedl, že přechod tam může přinést zdražení kvůli kurzu zafixovanému před výměnou. Eurostat jednorázový vliv výměny na slovenské ceny v zimě 2008/09 odhadl na nejvýš 0,3 procentního bodu, slovenská centrální banka za leden 2009 na méně než 0,2 bodu. Meziroční inflace během výměny klesala, z 3,5 % v prosinci 2008 na 2,4 % v únoru 2009. Jestli byl přepočítací kurz pro Slovensko nevýhodný, ta zpráva neposuzuje, a tuhle část výroku proto nehodnotíme. Kurz podle čl. 140 odst. 3 stanoví Rada jednomyslně a hlasuje o něm i stát, který euro přijímá. Jak dopadl přechod v Chorvatsku, jsme rozebírali v srpnu.
| výrok v rozhovoru | co říká pramen | posouzení |
|---|---|---|
| změna měny by po schválení chtěla tři pětiny v obou komorách | čl. 39 odst. 4 Ústavy, důvodová zpráva tisku 320 | sedí |
| návrh vstup do eurozóny nezakazuje | důvodová zpráva tisku 320 | sedí |
| Česko neplní kurzové kritérium, protože není v ERM II | protokol č. 13, hodnocení Komise 2026 podle ČTK | sedí |
| prostá většina dnes může korunu nahradit eurem | čl. 140 odst. 2 SFEU, o zrušení výjimky rozhoduje Rada | zavádějící |
| jestli euro vůbec přijmout, rozhoduje Česko | čl. 4 aktu o přistoupení, důvodová zpráva tisku 320 | neodpovídá smlouvám |
| Komise hodnotí podle pravidel, která Česko nepřijalo | čl. 2 aktu o přistoupení, protokol č. 13 | neodpovídá smlouvám |
Zbytek rozhovoru jsou názory: že by Česko s eurem přišlo o vlastní měnovou politiku, že jedna měna pro různé ekonomiky nedává smysl, nebo že hodnocení Komise je politický nástroj. Ty neposuzujeme. Posuzujeme věty o tom, co platí, a tam se rozhovor rozchází s návrhem, který obhajuje.
Zdroje
- 42TČen (neČT24): Vondráček: Zakotvení do Ústavy zachrání korunu před zrušením a nahrazením eurem, 28. 10. 2026 (archivní snímek)
- Pravý prostor: převzetí téhož rozhovoru, 30. 10. 2026 (archivní snímek)
- Poslanecká sněmovna: sněmovní tisk 320, znění návrhu s důvodovou zprávou a stanovisko vlády (tisk 320/1)
- Poslanecká sněmovna: profil poslance Libora Vondráčka
- EUR-Lex: Akt o podmínkách přistoupení (Úř. věst. L 236, 23. 9. 2003), čl. 2 a 4
- EUR-Lex: Smlouva o fungování EU, čl. 140 a protokol č. 13 o kritériích konvergence
- iROZHLAS (ČTK): Vláda podpořila návrh na ústavní zakotvení české koruny. Ztížilo by to přijetí eura, 26. 10. 2026
- Eurostat: Euro changeover and inflation in Slovakia, březen 2009 (PDF)
Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.