Soud, o kterém píše Necenzurovaná pravda, řešil výdej kodeinu v ramadánu, ne deportaci

Verdikt: zavádějící

Web Necenzurovaná pravda vydal 29. října v 5:45 text o vězni z Birminghamu, kterému britské soudy přiznaly, že ho vězeňská zdravotní služba nepřímo diskriminovala. Z větší části je to překlad článku, který o 22 hodin a 37 minut dřív vydal americký FrontPage Magazine pod jménem Daniela Greenfielda. Jádro sedí: muž je ve vězení za znásilnění a spor o léky vyhrál. Český text k tomu ale přidal soudce, který prý odmítl nařídit deportaci, a to nestojí v předloze ani ve zprávách, na které obě verze odkazují. Manipulátoři text zatím nerozebírali; srovnání s rozsudkem je naše vlastní rešerše.

Věta dopsaná v českém překladu, předloha ani odkazované zprávy ji nenesou:

„Somálec přesto narazil i v kauzách série znásilnění na vstřícného soudce, který ho sice poslal na do vězení, ale odmítl nařídit jeho deportaci.“

Necenzurovaná pravda, 29. října 2026, čtvrtý odstavec článku; staženo z otevřeného rozhraní webu 29. října 2026.

Co soud opravdu rozhodl

Zprávu, kterou předloha přebírá od britské televize GB News, vyvolal rozsudek [2026] EWHC 2468 (KB), který 29. září 2026 vydal soudce High Court Soole. Plné znění vystavuje britský Národní archiv. Spor se týká čtyř týdnů roku 2019. Vězeň tehdy dostával na bolest kolena kodein a věznice HMP Birmingham mu ho vydávala jen pod dohledem u okénka, které bylo otevřené ráno a odpoledne. V ramadánu se přes den postil, a tak od 6. května lék u okénka odmítal spolknout. Od 10. května dostával místo něj paracetamol, který si mohl odnést.

Soudce Najib z County Court, tedy soudu prvního stupně pro občanské spory, rozhodl 5. září 2025, že zdravotnická organizace NHS, která ve věznici poskytuje péči, porušila článek 14 Evropské úmluvy o lidských právech. Podle něj nedoložila, že by jiný čas výdeje nezvládla, a pro vězně přivezené pozdě večer takový postup ve věznici fungoval. Stížnosti podle článků 8 a 9 téže úmluvy zamítl. Zjistil také, že vězeň kvůli vynechanému kodeinu žádné abstinenční příznaky neutrpěl, a odškodnění nepřiznal. Stačí podle něj samotné určení, že k porušení došlo.

Organizace NHS se odvolala. Soudce Soole odvolání zamítl s tím, že rozhodnutí stojí na „velmi zvláštních skutečnostech a okolnostech tohoto případu“ a cestu dalším žalobám neotevírá. V celém rozsudku, který má 127 bodů, nepadne ani jednou slovo deportace, znásilnění, odsouzení, trest ani Somálsko. Nepadne v něm ani islamofobie, ze které podle českého textu vězeň systém obvinil; žaloba se opírala o tři články úmluvy.

O deportaci rozhoduje ministr, ne soudce

V britském právu soudce, který ukládá trest, deportaci nenařizuje. U cizince odsouzeného aspoň na rok musí příkaz k vyhoštění vydat ministr vnitra, jak stanoví § 32 odst. 5 zákona UK Borders Act 2007, pokud nenastane některá z výjimek podle § 33. Ministerstvo vnitra v říjnu 2026 pro GB News uvedlo, že se o deportaci pokusí co nejdřív po propuštění. Podle GB News bude o propuštění v příštích měsících rozhodovat komise pro podmíněné propuštění, protože muži končí minimální doba trestu.

Zprávy z července 2016, ze kterých předloha bere i řeč obhájce, popisují jiné pořadí, než jaké sugeruje český text. Agenturní zpráva otištěná v Irish Examiner 5. července 2016 píše, že muž po prvním desetiletém trestu za znásilnění úspěšně napadl příkaz k vyhoštění a směl v Británii zůstat. Teprve potom napadl další dvě ženy a soud mu za to uložil doživotí s minimem deset let. Slovo „ilegál“, kterým ho Necenzurovaná pravda označuje, v předloze není a se zprávou z roku 2016, podle které směl zůstat, se nesnáší.

Co přibylo cestou z angličtiny

Předlohu i překlad vydá otevřené rozhraní WordPressu (wp-json) obou webů, takže se dají porovnat odstavec po odstavci. Článek FrontPage Magazine má dvanáct odstavců, český text dvacet. Pět úvodních a dva další uvnitř v předloze nemají obdobu. Zbylých třináct je překlad.

Přidaný úvod stojí na dvou krocích. Nejdřív obecná úvaha o muslimech, kteří podle českého textu nemají být v Evropě soudci. Pak hypotéza o soudci, který „by ho zřejmě osvobodil“, opřená o tvrzení o islámském právu a Koránu, pro které text neuvádí jediný pramen a které v předloze není. Předloha má jen obecnější výpad autora proti islámu, rovněž bez odkazu na jakýkoli text. Teprve za tímhle rámcem přijde věta o deportaci citovaná výš a čtenář ji čte jako další doklad téhož.

Jde o postup, který jsme popsali u překladů ze švýcarského uncutnews.ch: výklad jde před fakta, a když tělo překladu obstojí, kontrola jednotlivých vět ho nezachytí. Tady je rozdíl v tom, že přidaný úvod nese i tvrzení o skutečném řízení, které se dá ověřit, a neobstojí.

Titulek, který doslova zní „Muslimský soudce rozhodl ve prospěch Somálce, který znásilnil pět žen“, je překlad titulku předlohy. Vyznání soudce Najiba ale neuvádí rozsudek ani GB News; přívlastek přidal až FrontPage Magazine. Český text soudce navíc jmenuje „soudce Mohammed“, protože tak ho nazvala předloha, a rozsudek ho vede jako His Honour Judge Najib. Říjnová zpráva přitom nebyla o jeho rozhodnutí, ale o tom, že ho potvrdil soudce High Court Soole. Chybu má i článek GB News, ze kterého předloha čerpá: rozhodnutí prvního stupně klade do roku 2024. V tom roce se ale jen jednalo a rozsudek nese datum 5. září 2025.

Zdroje

• High Court of Justice, King's Bench Division: rozsudek [2026] EWHC 2468 (KB), 29. září 2026, body 1, 2, 9–17, 77, 78, 113, 126 a 127
• UK Borders Act 2007: § 32 Automatic deportation, legislation.gov.uk
• GB News: zpráva o rozsudku, archivní snímek z 12. října 2026
• Irish Examiner: agenturní zpráva o trestu z roku 2016, 5. července 2016
• Nešiř to: rozbor přidaných úvodů u překladů z uncutnews.ch, 29. října 2026
• Vlastní srovnání textu Necenzurované pravdy (id 107764, 29. října 2026, 4:45:39 UTC) s předlohou FrontPage Magazine (id 206065, 28. října 2026, 6:08:05 UTC) přes wp-json obou webů, staženo 29. října 2026. Snímek v Internet Archivu u obou textů nevznikl (chyba 520), proto na ně neodkazujeme.