Spolek SOSP vytkl Pavlovi tvrzení o ruském původu brexitu, které prezident nevyslovil

Verdikt: zavádějící

Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) zveřejnila 3. září na síti X příspěvek, podle kterého prezident Petr Pavel „šíří dezinformaci, že za brexit může Rusko“. Že spolek prezidentovu větu vykládá silněji, než jak ji Pavel řekl, napsali jako první Manipulátoři.cz 11. září. Jejich rozbor britské dokumenty shrnuje; tenhle text je otevírá a čte odstavce, na které se odvolávají, a k tomu skládá časovou osu toho, kudy obvinění za den a půl doputovalo na dva české weby.

Co prezident řekl a kde

Pavel mluvil v pátek 28. srpna pozdě večer v Třinci, kde zahajoval ultramaraton Beskydská sedmička. Novináři se ho ptali na vlivovou operaci, kterou o tři dny dřív popsaly Seznam Zprávy: falešný profil českého velvyslance v Polsku, podvržený článek na napadeném webu polského regionálního rádia a facebooková reklama svolávající do Třince demonstraci proti polskému záboru českého území, který nikdo nechystal. Prezident řekl, že důkaz o ruském autorství zatím nemá, a pokračoval větou, o kterou jde: „Já ty informace nemám, ale když se podíváme zpátky na některé případy, které jsou už prokázané, kde ta atribuce Rusku byla jednoznačně podložena – například brexit –, tak Rusku evidentně nejde o podporu jedné či druhé strany. Rusku jde o to vyvolat co nejvíc tření uvnitř společnosti.“ Článek s citací vyšel 29. srpna v 7:14.

Ve větě stojí slovo atribuce, tedy připsání kampaně jejímu původci. O tom, kolik voličů ta kampaň přesvědčila a jestli rozhodla výsledek referenda, prezident neřekl nic. Brexit uvádí jako příklad, kde se původce doložit podařilo, a hned z něj odvozuje, co Rusko takovými kampaněmi sleduje.

Kudy obvinění putovalo

SOSP, zapsaný ústav založený v lednu 2021 v návaznosti na petici Stop cenzuře, ocitovala celou Pavlovu větu a připsala k ní otázku, jestli prezident „šíří dezinformaci, že za brexit může Rusko“, s dovětkem, že to „už vážně není ani k smíchu“. Příspěvek na síti X nese identifikátor, ze kterého se dá spočítat čas vzniku: 3. září 2026 ve 14:21 středoevropského letního času, tedy pět dní po rozhovoru. Druhý den v 11:11 vydaly ParlamentníListy.cz v rubrice Monitor text s titulkem „To už není ani k smíchu. Zapadlá slova Petra Pavla“, ve kterém příspěvek SOSP tvoří jádro. Téhož dne ve 22:46 ho převzal CZ24.NEWS, včetně jména autora a odkazu na ParlamentníListy jako zdroj. Na ParlamentníchListech je text za předplatným a volně je z něj vidět jen úvod, který se s přetiskem shoduje; CZ24 ho vydal celý. Časy obou textů jsou z jejich vlastních strojově čitelných metadat.

Ani jeden z těch tří textů nepíše, že Rusko brexit rozhodlo. Ta věta vzniká jinak: čtenář dostane prezidentovu citaci a vedle ní otázku, která ji přeloží na „za brexit může Rusko“. Otázka není tvrzení, takže se jí nedá vytknout nepravda, a přesto po ní zůstane dojem, že prezident tvrdil něco, co netvrdil.

Co stojí ve zprávách, na které se všichni odvolávají

Ruskou stopu kolem referenda z roku 2016 zkoumaly dva výbory britského parlamentu a oba své zprávy zveřejnily. Výbor pro digitální oblast, kulturu, média a sport vydal 18. února 2019 závěrečnou zprávu o dezinformacích (HC 1791). V odstavci 241 cituje tehdejšího ministra pro digitální oblast, kulturu, média a sport, který výboru řekl, v překladu: „Neviděli jsme nic, co by nás přesvědčilo, že ruské vměšování mělo podstatný dopad na to, jak lidé ve volbách hlasují. Ne že by se o to nepokoušeli, ale důkaz o takovém podstatném dopadu jsme neviděli.“ Odstavec 243 pak shrnuje analýzu agentury 89up: mezi nejsdílenějšími články médií vlastněných Kremlem, hlavně RT a Sputniku, našla 261 textů s jasně protievropským vyzněním a jejich odhadovaný dosah na sítích vyčíslila na 134 milionů možných zobrazení, proti 33 milionům u webu Vote Leave a 11 milionům u Leave.EU. Zobrazení není čtenář ani volič; je to horní odhad toho, kolika lidem se odkaz mohl ukázat.

Výbor pro zpravodajské a bezpečnostní služby vydal 21. července 2020 zprávu o Rusku (HC 632) a referendu v ní věnuje odstavce 39 až 48. Hned v prvním z nich píše, že dopad případných ruských pokusů „by se posuzoval obtížně, ne-li vůbec, a my jsme se o to nepokoušeli“. Podstatné podle výboru je, jestli nepřátelský stát jednal s cílem britský demokratický proces ovlivnit, „bez ohledu na to, zda uspěl“. V odstavci 44 stojí, že z písemných podkladů vlády plyne, že vláda důkaz o úspěšném vměšování „neviděla ani nehledala“. A odstavec 47 konstatuje, že výbor nedostal žádné zpětné hodnocení ruských pokusů o vměšování do referenda, což staví do protikladu ke Spojeným státům, kde zpravodajská komunita vydala hodnocení ruských aktivit do dvou měsíců po prezidentských volbách 2016.

Třetí dokument, na který ověřovatelé odkazují, je datové memo Oxfordského internetového institutu z 19. prosince 2017. Podle jeho shrnutí přispěly do té doby odhalené ruské účty do debaty o brexitu na Twitteru poměrně málo a ruský zpravodajský obsah se mezi uživateli široce nesdílel. Autoři dodávají, že další účty mohly zůstat neodhalené a že jiné platformy neměřili.

Kde je slabé místo na obou stranách

Prezidentova věta má jednu oporu a jednu díru. Oporou je, že u RT a Sputniku není co připisovat: jsou to média ruského státu a jejich 261 protievropských článků je ruské činnosti připsáno už tím, kdo je vydal. Díra je ve slově „jednoznačně“. Skrytou část kampaně, tedy falešné účty a automatizované sítě, britské tajné služby podle zprávy z roku 2020 zpětně neposoudily, aspoň výbor žádné takové hodnocení nedostal, a vláda důkazy o vměšování podle téže zprávy nehledala. Z obou zpráv tedy neplyne, že by britský stát ruskou kampaň kolem referenda oficiálně připsal; udělaly to výzkumné organizace a parlamentní výbory, které vládu za tu nečinnost kritizovaly. Kdo chce Pavlovi něco vytknout, má to tady.

SOSP mu ale vytýká něco jiného. Z věty o připsání kampaně dělá větu o příčině referenda, a to je posun, který v žádném ze tří dokumentů oporu nemá: ani jeden netvrdí, že ruské aktivity neexistovaly, a ani jeden netvrdí, že rozhodly hlasování. Oba výbory se shodují, že dopad nikdo nezměřil. Nezměřený dopad není důkaz, že žádný nebyl, a doložená činnost není důkaz, že rozhodla.

Příspěvek SOSP proto hodnotíme jako zavádějící: vychází ze skutečného výroku, ale přisuzuje mu závěr, který v něm není. Prezidentovo „jednoznačně podložena“ je zase silnější, než co o sobě britské dokumenty říkají; kdyby řekl „doložena z otevřených zdrojů“, nebylo by mu co vytknout.

Zdroje: článek Seznam Zpráv s citací prezidenta z 29. srpna 2026, text ParlamentníchListů ze 4. září, přetisk na CZ24.NEWS z téhož dne, ověření Manipulátorů z 11. září 2026, zpráva výboru DCMS HC 1791 z 18. února 2019, zpráva výboru ISC HC 632 z 21. července 2020, datové memo Oxfordského internetového institutu z 19. prosince 2017 a web SOSP.