Hladový kámen v Děčíně nic nepředpovídá, nese značky naměřených minim hladiny

Kdykoli klesne Labe, vrátí se do zpráv skalisko pod děčínským Tyršovým mostem a s ním obrat o zlém znamení. Magazín Koktejl dal 23. srpna 2026 do titulku, že kámen předpovídá hladomor už 400 let. Jenže kámen nic nepředpovídá. Nese značky, které do něj lidé vytesali poté, co voda klesla, a jsou to zápisy měření, ne věštba.

Letopočty jsou zápis ročních minim

Co na kameni je, popisuje stránka Českého hydrometeorologického ústavu. Letopočty a linky pod nimi jsou podle ní záznamy výšek ročních minim vodních stavů Labe ve velmi suchých letech. Že jde opravdu o měření, se dalo ověřit: ústav značky srovnal s údaji děčínského vodočtu, který běží od roku 1851, a shoda je v tom období podle jeho slov téměř absolutní.

Úrovní je na skalisku kolem třiceti. Nejstarší záznam pochází z roku 1616 a vedle něj je rozpoznatelné i minimum z roku 1536. Kromě čísel nese kámen dva známé nápisy: německý „Wenn du mich siehst, dann weine“, tedy Spatříš-li mne, plač, a českou odpověď „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“, která byla podle ústavu zároveň reklamou na výrobnu stříkaček.

Sto dvacet šest dnů v roce

Představa, že se skalisko ukáže jednou za lidský věk, neodpovídá tomu, co o něm píše samo město. Turistický portál Děčína uvádí, že se kámen po výstavbě vltavských přehrad objevoval po roce 1926 podstatně častěji než dřív a že je dnes vidět v průměru 126 dnů v běžném hydrologickém roce. Zhruba třetinu roku tedy nad vodou je.

Souvislost s přehradami platí i opačně. Od roku 1954 dotuje Vltavská kaskáda nízké průtoky, takže dnešní minima nejsou s těmi starými srovnatelná jedna ku jedné. Jeden detail to ukazuje názorně: značky minim z let 1904, 1921, 1934 a 1947 sedí na kameni hlouběji než všechny značky do roku 1892. Voda ve dvacátém století klesala níž než v devatenáctém, protože se změnilo koryto i plavební hloubka, ne proto, že by se počasí zbláznilo skokem.

Rok 1417 na kameni nikdo nezměřil

Nejčastěji se u děčínského kamene mýlí jeho stáří. Anglická Wikipedie u něj tvrdí, že starší letopočty 1417 a 1473 setřelo kotvení lodí. Zmíněný magazínový text z 23. srpna letopočet 1417 naopak přiřkl kameni na Rýnu. Hydrometeorologický ústav, který dal značky v roce 2015 zaměřit spolu s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a 30. července 2018 nechal kámen 3D naskenovat, žádné takové číslo neuvádí ani jako setřené.

Tři výklady téhož letopočtu a jediný doložený zápis, který z toho zbývá, je 1616. Kdo chce mít v textu nejstarší datum na kameni, má na výběr mezi tím a rozpoznatelnou úrovní z roku 1536.

Verdikt: zavádějící

Kolik kamenů v Labi je

Rozejít se umí i počet. Hydrometeorologický ústav píše, že se v Labi mezi Těchlovicemi a Hřenskem stále nachází kolem čtyřiceti hladových kamenů, a děčínský z nich považuje za nejvýznamnější evropskou památku svého druhu. Srpnový magazínový text cituje pracovníka Povodí Labe Jiřího Macha, podle kterého je jich na dolním toku přibližně patnáct.

Obojí může být pravda pro jiný úsek a jiné kritérium a ani jeden zdroj to nevysvětluje. Čtenáři z toho zůstane rozpětí patnáct až čtyřicet, které si nemá jak zúžit.

Nový kámen má nejstarší nápis z roku 1934

Letošní sucho odkrylo v Děčíně další skalisko. Děčínský deník napsal 11. srpna 2026, že pracovníci tamního pracoviště Povodí Labe očistili kámen naproti zámku od bahna a řas. Nejstarší nápis pod nimi je z roku 1934 a doprovází ho podpis F. Schade; třetí nápis nese datum 4. září 1947, iniciálu J. H. a šipku ukazující na výšku hladiny toho dne. Nápisu si podle listu všiml dalekohledem Pavel Drahoňovský z Povodí Labe.

V magazínovém převyprávění o dvanáct dnů později se z toho stal kámen z roku 1947 a starší nápis vypadl. Rok 1934 je přitom ten zajímavější údaj, protože se opakuje i na kamenech u Hřenska.

Co si z toho odnést

Hladový kámen je měřidlo, které si vedli lidé bez přístrojů. Jeho hodnota je v tom, že se dá porovnat s pozdějším vodočtem a že ta řada sedí. Věštecká vrstva k němu přibyla až v titulcích: samotný nápis o pláči je vzkaz tomu, kdo kámen uvidí, ne předpověď toho, co teprve přijde.

Podobně se rozchází text a titulek u jiného suchého roku. O tom, jak si článek o suchu roku 1540 vyvrátil vlastní titulek o vyschlém Labi hned v prvním odstavci, jsme psali začátkem srpna.

Zdroje

• Český hydrometeorologický ústav: Hladový kámen na dně Labe u Děčína
• Turistický portál statutárního města Děčín: Hladový kámen
• Děčínský deník: V Děčíně objevili nový hladový kámen, je přímo naproti zámku (11. 8. 2026)
• Koktejl: Z Labe se vynořilo zlé znamení (23. 8. 2026)
• Hunger stone (anglická Wikipedie)