Zákon, na který příspěvek o nášivce ukazuje, sám určuje, kdo výjimku povolí

Na Facebooku koluje příspěvek, který plukovníku Otakaru Foltýnovi vyčítá, že na návštěvě Kyjeva porušil zákon o ozbrojených silách, protože měl na rukávu uniformy nášivku s anglickým vulgarismem na adresu Vladimira Putina. Z toho příspěvek vyvozuje, že pro plukovníka zákony neplatí, což je závěr, který z fotografie ani z předpisů neplyne. První text rozebral 29. srpna 2026 server Manipulátoři.cz a označil ho podle vlastní stupnice za zavádějící a neprokázaný. Dohledali jsme, co v jeho rozboru není: tři patra předpisů, která vzhled stejnokroje opravdu upravují, a funkci, která z těch pravidel smí povolit výjimku.

Co je na tom doložené

Že se plukovník akce zúčastnil, potvrzuje popisek snímku agentury Getty Images: fotografie zachycuje plukovníka české armády Otakara Foltýna na National Prayer Breakfast 23. srpna 2026 v Kyjevě a strojově čitelné datum nahrání souboru je téhož dne. Samotnou nášivku popsal z fotografie ověřovatel, my jsme ji na snímku neověřovali.

Nepřesně příspěvek uvádí plukovníkovu funkci. Vládním koordinátorem strategické komunikace byl plukovník do října 2025, kdy podle České televize na post rezignoval. iROZHLAS o něm v červnu 2026 psal jako o druhém zástupci náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radka Hasaly a napsal, že plukovník v kanceláři odpovídá za analytickou činnost. Právě tenhle detail o celém sporu rozhoduje, protože pro vojáky Vojenské kanceláře platí zvláštní pravidlo.

Pravidla pro stejnokroj stojí ve třech patrech

Příspěvek se odvolává na zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách. Ten o stejnokroji mluví, ale obecně. Jeho § 2 odst. 6 říká, co stejnokroj tvoří a čím je charakterizovaný, tedy barvou, střihem, odznaky, rukávovými znaky a hodnostním označením. Podrobnosti zákon nestanoví sám: § 31 zmocňuje ministerstvo, aby vyhláškou vydalo zobrazení stejnokroje a odznaků a pravidla jejich nošení.

Tou vyhláškou je č. 387/2010 Sb., o vojenských znacích a stejnokrojích. Její § 3 odst. 1 vypočítává, co se rukávovým znakem rozumí, a je to výčet uzavřený: označení státní vlajkou nebo identifikačním rukávovým znakem anebo označení útvarovým znakem či domovenkou. Stejně uzavřený je § 4 odst. 2 se seznamem drobných stejnokrojových doplňků, kam patří rozlišovací znaky, domovenky, jmenovky, rukávové pásky, šňůry a další jmenovitě uvedené věci. Nášivka se sloganem v žádném z obou výčtů není.

Třetí patro je dokument, který nemá číslo ve Sbírce, ale ministerstvo ho vystavuje volně ke stažení: stejnokrojový výnos, tedy normativní výnos Ministerstva obrany č. 12/2012 Věstníku ze dne 12. března 2012 ve znění dvou pozdějších změn, účinný od 1. dubna 2012. Odkazuje na něj i stránka Armády ČR o stejnokrojích. V úvodní větě se výnos sám hlásí ke čtyřem předpisům najednou, mezi nimi k zákonu o ozbrojených silách i k zákonu o vojácích z povolání. Příspěvek tedy necituje špatný zákon. Cituje jen jedno patro ze tří, a to nejobecnější.

Výjimku povoluje náčelník Vojenské kanceláře

Povinnost, o kterou tu jde, je v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Podle § 48 odst. 1 písm. g) je voják povinen při výkonu služby nosit předepsaný stejnokroj a zdržet se jednání, které by narušovalo nebo znevažovalo jeho vzhled. Táž věta ale pokračuje slovy, že výjimky stanoví služební orgán, a bez té druhé půlky je citace neúplná.

Kdo je služební orgán, určuje § 2 odst. 2 téhož zákona: prezident republiky, ministr obrany a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci. A tady se řetěz vrací k zákonu, kterým příspěvek argumentuje. Jeho § 8 písm. b) říká, že náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky má vůči vojákům kanceláře a Hradní stráže oprávnění jako ministr. Totéž píše i Pražský hrad na stránce o organizační struktuře kanceláře, kterou od dubna 2023 vede generálporučík Radek Hasala.

Stejnokrojový výnos to pak říká už úplně natvrdo. Jeho druhá příloha se jmenuje Stejnokroje vojáků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže a v článku 1 odst. 5 stanoví, že vyžaduje-li to charakter zaměstnání nebo služební či jiná činnost, povoluje odlišnosti a výjimky v kombinaci stejnokrojových součástek a v používání stejnokrojů náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Otázka, jestli byla nášivka povolená, tedy má konkrétního adresáta a sedí uvnitř téže kanceláře. Nikdo z ní zatím veřejně neodpověděl, takže se z veřejných zdrojů nedá potvrdit ani vyvrátit ani jeden směr.

Jediný přestupek v zákoně o ozbrojených silách na vojáka nedopadá

Zákon o ozbrojených silách obsahuje jediný přestupek; celou jeho dvanáctou část tvoří jeden paragraf a týká se právě uniforem. Podle § 44c ho lze spáchat jen jedním způsobem. Dopustí se ho fyzická osoba, která není vojákem v činné službě, tím, že na místě veřejnosti přístupném neoprávněně nosí vojenský stejnokroj nebo jeho zaměnitelné součásti; pokuta je až 50 000 Kč. Na plukovníka v činné službě tohle ustanovení dopadnout nemůže. Případné porušení stejnokrojových pravidel u vojáka řeší kázeňská pravomoc podle zákona o vojácích z povolání, ne přestupkové řízení.

Zákaz, o který se poslední z tvrzení příspěvku opírá, opravdu existuje. Stránka Armády ČR zapovídá nosit na stejnokroji jakékoli označení příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí. Nápis mířený proti hlavě cizího státu takovým označením není. Ve stejnokrojovém výnosu stojí slovo politický jedinkrát, a to v příloze o schvalování nových znaků: návrh vyobrazení nesmí obsahovat symboly politických stran, občanských sdružení ani firemní značky.

Verdikt

Verdikt: zavádějící

Fotografie je pravá, pravidla pro vzhled stejnokroje existují a nášivka se sloganem mezi vyjmenovanými rukávovými znaky ani drobnými doplňky opravdu není. Z toho ale neplyne, že byl porušen zákon. Předpis, který povinnost ukládá, ve stejné větě připouští výjimku, a předpis, kterým příspěvek argumentuje, určuje, že u vojáků Vojenské kanceláře ji povoluje její náčelník. Bez odpovědi z kanceláře je to otevřená otázka, ne prokázané provinění. Spor o to, jestli se anglický vulgarismus na uniformu hodí, je legitimní, jenže je to spor o vkus, ne o zákon.