Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Pod lupou

Zpráva Reuters o Oleškách neříká, čí drony útočí, české texty si stranu doplnily

Reuters píše, že nad cestou z okupovaných Olešek krouží útočné drony, a neuvádí čí. Seznam Zprávy dopsaly ruské, příspěvek v diskuzi z toho udělal ukrajinskou armádu, která lidem brání v odchodu do Ruska. Ani jedno v textu agentury není.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
9. 10. 2026

Verdikt: zavádějící

Agentura Reuters vydala 8. října zprávu o obyvatelích okupovaných Olešek v Chersonské oblasti, kteří kvůli jídlu chodí po zaminované cestě. Píše v ní, že nad cestou krouží útočné drony, ale neuvádí, čí jsou. Česká verze na Seznam Zprávách z nich udělala drony ruské. Týž večer na článek odkázal příspěvek v jedné české internetové diskuzi a dovodil z něj zavádějící tvrzení, že by se lidé z Olešek mohli evakuovat do Ruska, jenže jim v tom podle něj brání a bombarduje je ukrajinská armáda. Ani jedno doplnění v textu agentury není. Rozbor je naše vlastní rešerše, jinde ověřený nebyl.

Centrální náměstí v Oleškách v létě 2007 se záhony květin, pomníkem a budovou kulturního domu
Centrální náměstí v Oleškách v roce 2007, tedy dlouho před válkou. Foto: Gottinight, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Kontext: co se děje v Oleškách

Olešky leží na levém, východním břehu Dněpru naproti Chersonu. Před válkou tu žilo kolem 24 tisíc lidí, Rusko město obsadilo v únoru 2022 a od konce roku 2022, kdy se jeho vojska stáhla z pravého břehu, leží přímo na frontě. Podle monitorovací mise OSN pro lidská práva zahynulo v Oleškách a sousední Hole Prystani v roce 2026 do konce června nejméně 29 civilistů a 54 bylo zraněno, většinou při útocích malých dronů ovládaných přes kameru. Druhou největší hrozbou jsou miny.

Potraviny do města podle téže zprávy od 26. května do 24. června nepřišly. Šéfka mise Danielle Bellová podle Reuters odhaduje, že ve městě zůstává asi 1 700 lidí, z toho 47 dětí. Kyjev a Moskva jednají o místním příměří, které by umožnilo evakuaci, a podle kanceláře ukrajinského ombudsmana se k 8. říjnu na ničem nedohodly.

Co stojí v originálu

Text agentury, jak ho převzaly americké weby, popisuje hlavní cestu z Olešek takto: vede hlouběji do území ovládaného Ruskem, je plná ohořelých aut a stop po výbuších a „útočné drony nad ní krouží“ (v originále „Attack drones prowl overhead“). Čí jsou, agentura nepíše. O kus níž cituje ukrajinského ombudsmana Dmytra Lubince, podle kterého Kyjev nabídl místní příměří a evakuační trasy a Rusko to odmítlo. Hned za tím uvádí ruskou stranu, která uznává kritický nedostatek potravin a z krize viní Ukrajinu, protože prý brání zásobování města.

Seznam Zprávy článek převzaly a podepsaly ho spolu s Reuters. V jejich verzi stojí „Nad ní krouží ruské drony“. Slovo „ruské“ v textu agentury není. Podle nás jde o drobnost v překladu, ale právě takový detail si čtenář z článku odnese jako fakt.

Kdo nad Oleškami útočí

Na to, čí drony civilisty zabíjejí, nemá jasnou odpověď ani jedna ze stran, které situaci sledují zvenku. Mise OSN v červnové zprávě píše, že útoky se odehrály na území ovládaném ruskou armádou, na které útočí malé drony ukrajinských sil, a že odpovědnost za jednotlivé útoky jednoznačně určit nedokázala. Human Rights Watch v červenci uvedla, že našla věrohodné náznaky, že ukrajinské síly mohly na cestách kolem Olešek použít drony a miny, ale odpovědnost za konkrétní útoky ani miny neurčila. Drony a miny podle ní v širší oblasti používají obě armády. Podle The Moscow Times část obyvatel viní z útoků Kyjev, ukrajinská vláda naopak mluví o ruském obléhání.

Tvrzení z diskuze tedy není vymyšlené od začátku do konce: ukrajinské drony nad Oleškami létají a ruská strana viní z hladu Ukrajinu. To, že ukrajinská armáda lidem brání v odchodu, ale nestojí v žádném ze zdrojů, které jsme prošli, ani v ruském stanovisku, které Reuters cituje. Bývalí obyvatelé popsali Human Rights Watch opak: cesta ven vede přes ruské kontrolní stanoviště v Hole Prystani a v Hladkivce, kde o průchodu rozhodují ruští vojáci. Jediná silnice vede do území ovládaného Ruskem už teď. Šéfka vojenské správy Olešek v exilu Tetjana Hasanenková řekla The Moscow Times, že dvanáct lidí, kteří z města odešli v září, došlo na území ovládané Ukrajinou; ostatní zůstali v okupovaných městech na jihu.

Druhé tvrzení z téhož vlákna

Další příspěvek v téže diskuzi tvrdil, aniž to čímkoli doložil, že Reuters na videu ukazuje, jak pluk Azov zabíjel rusky mluvící obyvatele Donbasu, jen protože přijali jídlo od Rusů. Video u článku na Seznam Zprávách je podle popisku od Reuters a týká se Olešek. Ty leží v Chersonské oblasti, ne na Donbasu, a Azov v článku nepadne. Pro tvrzení se nám jiný pramen najít nepodařilo.

Chyba se objevila i v odpovědi, která tvrzení vyvracela. Podle ní vznikl Azov v roce 2014 v Charkově. Ukrajinské ministerstvo vnitra ve zprávě k sedmému výročí vzniku jednotky uvádí, že se dobrovolníci sešli začátkem května 2014 v Berďansku, kde měl útvar později základnu.

Jak se to pozná

U převzaté agenturní zprávy se vyplatí najít originál. Reuters je přebíraný doslova a jeho text se dá dohledat na webech, které ho tisknou celý. Kdo útočí, kdo komu brání a kdo za co může, jsou přesně ta místa, kde se převzatý text od originálu odchyluje nejčastěji. Stačí přitom jedno přídavné jméno navíc.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

aktualizováno 15. 10. doloženo

Příklady s lany z Topolné a Krašova, kterými výzva brání odstřel Liblic, sedí

Výzva k záchraně stožárů Liblice B, sdílená 13. října ve facebookové skupině z Českobrodska, uvádí dva příklady: na Topolné lana dostala o patnáct let víc a na Krašově je vyměnili bez bourání. Oba sedí. Topolnou ale prodloužení nezachránilo a lana v Liblicích už jednu prodlouženou lhůtu mají. Komentář, že se jedná s kupcem, vlastník týž den popřel.

Pod lupou

zavádějící

Rozhovor o chybějících pitvách po očkování se odvolává na dopis SÚKL, který pitvy žádal

Web Nespokojený vydal 13. října rozhovor s kardioložkou Janou Gandalovičovou pod titulkem, který z chybějících pitev dělá záměr, a cz24.news ho o dva dny později převzal. Dopis bývalé ředitelky SÚKL, o který se rozhovor opírá, ale pitvy po náhlých úmrtích žádal. Lékový ústav pitvu nařídit nemůže a jeho ředitel v roce 2025 žádal, aby se dělala vždy.

Pod lupou

zavádějící

Web AE News přesunul výrok z NATO o roce na přípravu z Londýna do Varšavy

AE News 13. října vydal výrok Jamese Appathuraie o zhruba roce na plnou připravenost NATO za projev zástupce generálního tajemníka ve Varšavě. Konference, kterou sám cituje, se ale konala v Londýně a Appathurai je zástupcem náměstka. V přepisu, který web otiskl, se rok týká připravenosti a volby umělé inteligence a cloudu, ne začátku války.

Pod lupou

zavádějící

Necenzurovaná pravda vydává ukrajinské úřady za obžalované v kauze Nord Stream

Necenzurovaná pravda 13. října rozšířila titulek o procesu s údajným organizátorem sabotáže Nord Streamu na ukrajinské státní orgány, ty ale obžalované nejsou. Německá prokuratura je zmiňuje jako údajné zadavatele. Český překlad navíc zaměnil obhajobu za obžalobu a německou prokuraturu za švýcarskou.

Pod lupou