Zpráva o konci nových účtů mimo Unii vynechává výjimku pro klienta, který banku osloví sám

Od 25. srpna 2026 koluje česky tvrzení, že si obyvatel Evropské unie od 11. ledna 2027 prakticky neotevře běžný, spořicí ani termínovaný účet v bance mimo ni – a předpis, kterým se to dokládá, říká něco jiného. Jméno směrnice i obě data v té zprávě sedí. Nesedí následek: povinnost, o kterou jde, dopadá na banku ze třetí země, ne na jejího klienta, a má výjimku přesně pro ten případ, kdy si o účet požádá klient sám.

Verdikt: zavádějící

Tvrzení se cestou přitvrdilo

Nejstarší česká podoba, kterou se nám podařilo najít, stojí na webu cz24.news, který zprávu vydal 25. srpna 2026 ve 21:56 (archivní snímek; čas je z pole datePublished ve zdroji stránky). Odvolává se na německou centrální banku a proti pozdějším českým verzím je opatrný: sám píše, že občanům není zahraniční účet zakázán a že se místo nich reguluje zahraniční banka. Dodává jen, že menší švýcarské či asijské bance se pobočka v Unii kvůli pár tisícům klientů nemusí vyplatit.

Druhý stupeň přišel o den později. Vydavatel a publicista Rudolf Červenka zveřejnil vlastní shrnutí, ve kterém z omezení pro banky vzniklo omezení pro lidi: obyvatel Unie prý nebude prakticky mít možnost si takový účet otevřít. Ekonom Pavel Kohout na ně 26. srpna upozornil na síti X. Pořadové číslo toho příspěvku nese čas vzniku, takže se dá určit bez archivu – 26. srpna 2026 ve 14:15 středoevropského letního času.

Třetí stupeň je přetisk. ParlamentníListy.cz shrnutí i příspěvek ze sítě X otiskly 27. srpna 2026 pod titulkem o omezení nakládání s penězi. Tentýž text přitom cituje z preambule směrnice větu, že využívání bankovních služeb mimo Unii zůstane nedotčeno. Titulek a citace v jednom článku tvrdí každý něco jiného.

Co článek 21c ukládá a komu

Předpisem je směrnice (EU) 2024/1619 z 31. května 2024, v bankovnictví známá jako CRD VI. Vkládá do starší směrnice 2013/36/EU nový článek 21c, a ten v prvním odstavci žádá, aby si podnik usazený ve třetí zemi zřídil v členském státě pobočku a požádal o povolení, chce-li tam vykonávat činnosti podle článku 47. Jde o tři položky přílohy I: přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků, poskytování úvěrů a vydávání záruk a závazků.

Adresátem je tedy banka, ne střadatel. Členské státy mají podle článku 2 směrnice použít předpisy k článku 21c od 11. ledna 2027 a odstavec 5 téhož článku, který ponechává nedotčené smlouvy uzavřené před 11. červencem 2026, už od toho července. Obě data, se kterými kolující zpráva pracuje, jsou tím pádem správná.

Výjimka, kterou necituje ani jeden ze tří českých textů

Rozhoduje ale odstavec 2. Požadavek na pobočku se podle něj nepoužije, když banka ze třetí země poskytuje službu klientovi v Unii, „pokud se tento klient nebo protistrana z vlastního výlučného podnětu obrátí za účelem poskytnutí jakékoli služby nebo činnosti uvedené v čl. 47 odst. 1 této směrnice na podnik usazený ve třetí zemi“ – doslova tak, jak stojí v českém znění směrnice. Vztahuje se to i na drobného klienta, protože odstavec jmenuje vedle profesionálních zákazníků a způsobilých protistran výslovně i zákazníka neprofesionálního.

Není to jen bod odůvodnění, tedy nezávazná preambule, na kterou se odvolal přetisk. Je to operativní ustanovení, kterým se stát při provádění směrnice řídí. Preambule ho jen vysvětluje: požadavek na pobočku se nemá vztahovat na reverzní vyžádání, tedy na případy, kdy se klient obrátí na banku sám.

Tutéž výjimku má i český zákon

Do českého práva to přenesl zákon č. 280/2025 Sb., vyhlášený 7. srpna 2025. Vkládá do zákona o bankách nový § 4c, podle kterého banka z jiného než členského státu smí u nás působit bez licence od České národní banky mimo jiné tehdy, je-li služba poskytována „výhradně na základě vlastního podnětu takové protistrany“. Odstavec 3 pak dodává, že o vlastní podnět nejde, pokud klienta oslovila sama banka nebo někdo s ní úzce propojený.

Návrh prošel sněmovnou jako tisk 922 hned v prvním čtení 27. května 2025 poměrem 108 pro a 14 proti, Senát ho schválil 3. července a prezident podepsal 17. července 2025. Proti hlasovalo všech čtrnáct hlasujících poslanců SPD, pro zvedlo ruku i třicet poslanců ANO a dva Piráti. Že jde o transpozici CRD VI, uvádí ministerstvo financí. Popis legislativní cesty v přetisku tedy odpovídá; chybí v něm jen ta jedna věta o vlastním podnětu.

Co se od ledna 2027 opravdu změní

Změna existuje a týká se toho, jak banka mimo Unii shání klienty. Jakmile osloví ona jeho – přímo nebo přes zprostředkovatele –, o vlastní podnět nejde a bez povolené pobočky vklad přijmout, úvěr poskytnout ani záruku vydat nesmí. Pobočka navíc smí obsluhovat jen stát, ve kterém byla zřízena, a na investiční služby podle směrnice o trzích finančních nástrojů článek 21c nedopadá vůbec.

Na praktickou dostupnost to dopadnout může, jen jinudy, než zpráva tvrdí: menší banka, které se povolená pobočka kvůli hrstce evropských klientů nevyplatí, se jim může vyhnout radši úplně. To je odhad následku, ne obsah předpisu – a právě v tomhle bodě byla první česká verze věcnější než ty pozdější. Do samotného pravidla se takové zúžení nabídky nedostalo.

Zprávě tedy nechybí předpis ani data. Chybí jí odstavec, který o věci rozhoduje.