Necenzurovaná pravda vydává unijní nařízení za zákaz použitých náhradních dílů
Na webu Necenzurovaná pravda vyšel 16. října text, podle kterého nové unijní nařízení postaví opravu použitým náhradním dílem mimo zákon. Nařízení (EU) 2026/1738 ale členským státům ukládá opětovné použití dílů podporovat a prodej použitých dílů upravuje, včetně prodeje po internetu. Doložená je jen povinnost odevzdat auto, které se stalo vozidlem s ukončenou životností.
- Verdikt
- zavádějící
- Ověřeno
- 16. 10. 2026

Verdikt: zavádějící
Web Necenzurovaná pravda vydal 16. října text, podle kterého se montáž použitých náhradních dílů stane s novým unijním nařízením nelegální. Text jmenuje nařízení (EU) 2026/1738 o oběhovosti vozidel, odkazuje na jeho znění v Úředním věstníku a vyvozuje z něj, že staré auto bude muset být zničeno bezezbytku včetně použitelných dílů. Nařízení jsme si stáhli celé a porovnali s tím, co text tvrdí.
Opětovné použití dílů má nařízení podporovat, ne zakazovat
Nařízení (EU) 2026/1738 bylo přijato 8. července 2026, vyhlášeno 24. července a použije se od 1. září 2028. Opravu použitým dílem nezakazuje nikde. Článek 32 odst. 1 ukládá členským státům od 1. září 2029 přesný opak: mají k opětovnému použití, repasování a renovaci dílů pobízet, a to bez ohledu na to, jestli byl díl vyjmut během provozu vozidla, nebo až na konci jeho životnosti. Mezi pobídkami, které nařízení vyjmenovává, je i požadavek, aby servis zákazníkovi nabídl opravu použitým dílem vedle opravy dílem novým.
Prodej použitých dílů má nařízení v článku 31 a také ho neruší. Od 1. září 2029 bude muset hospodářský subjekt, který použité díly prodává, zajistit, že díl nese označení od autorizovaného zpracovatelského zařízení a že si při běžném používání zachová požadované funkce. Odstavec 3 téhož článku výslovně dodává, že se to vztahuje na jakýkoli způsob prodeje, tedy i na prodej po internetu. To je úprava obchodu, ne jeho konec.
Na tvrzení o nutné likvidaci použitelných dílů míří článek 29 odst. 1. Ten autorizovaným zařízením naopak nařizuje, aby díly s potenciálem opětovného použití vyjímala nedestruktivním způsobem dřív, než se zbytek vozu podrtí. Článek 30 odst. 4 pak říká, že díly vhodné k opětovnému použití se nepovažují za odpad. Ve stejném duchu je psaný článek 7 odst. 5, podle kterého výrobci nesmějí vyjmutí a výměně dílů bránit ani aktualizacemi softwaru.
Co z toho platí
Jádro textu doložené je. Příloha I část A opravdu uvádí mezi kritérii vozidla s ukončenou životností pod písmenem a) vozidlo, které bylo rozřezáno na kusy nebo demontováno pro opětovné použití dílů, a pod písmenem g) vozidlo, které pojišťovna na základě posouzení znalce prohlásila za technickou totální škodu. A článek 24 odst. 1 pak vlastníkovi ukládá takové vozidlo bez zbytečného odkladu odevzdat do autorizovaného zpracovatelského zařízení nebo na sběrné místo. Soukromé rozebrání dosloužilého auta na díly tedy nařízení skutečně svazuje.
Dvě věci, které k tomu patří, ale v textu nejsou. Odevzdání je podle článku 24 odst. 2 pro posledního vlastníka bezplatné; zpoplatnit ho lze jen tehdy, když ve vozidle chybí některý ze základních dílů nebo když do něj někdo přidal odpad. U aut prohlášených za technickou totální škodu je podle odstavce 5 bezplatné i tehdy, když základní díly chybějí. A příloha I umožňuje příslušnému orgánu udělit vozidlu na žádost vlastníka výjimku ze statusu vozidla s ukončenou životností, pokud je auto předmětem opravy.
Historických vozidel se nařízení netýká
Text otevírá věta o majitelích zejména starších aut. Článek 2 odst. 2 ale z působnosti nařízení vyjímá historická vozidla ve smyslu směrnice 2014/45/EU, a to včetně jejich identifikovatelných dílů potřebných k údržbě a nezbytných k zachování jejich historického charakteru. Písmeno f) téhož odstavce vyjímá vozidla zvláštního kulturního zájmu, která členský stát úředně uzná postupem z přílohy II. Vyňatá jsou také vozidla vyráběná v malých sériích.
Text přišel z Rakouska a cestou přitvrdil
Český text odkazuje na svou předlohu sám. Je jí článek z webu Report24, vydaný 15. října ve 14:00 místního času, tedy ve 12:00 UTC; česká verze vyšla podle otevřeného rozhraní webu Necenzurovaná pravda 16. října v 8:39 UTC, s odstupem necelých jedenadvaceti hodin. Archivní snímek předlohy jsme si pořídili téhož dne.
Porovnání obou znění ukazuje, co se cestou ztratilo a co přibylo. Předloha je podepsaná a pod úvodním odstavcem nese označení, že jde o komentář konkrétního autora. V české verzi není ani slovo komentář, ani jméno autora. Předloha mluví o Rakousku, jmenuje ho třikrát a dvakrát odkazuje na rakouský inzertní server, přes který se díly prodávají; v českém textu nestojí Rakousko ani ten server ani jednou, úvodní věta o tisících Rakušanů se změnila na obecné majitele starších aut.
Opačným směrem text zesílil. Věty o tom, že zlikvidovány musí být i jinak použitelné náhradní díly a že stará auta budou muset být zničena bezezbytku, v německé předloze nemají oporu: slova vernichtet ani zerstört se v jejím textu nevyskytují ani jednou. Přibylo i hodnocení o diktátorské EU, které v předloze v této podobě není.
Proč zavádějící a ne vyvráceno
Text správně popisuje, že vozidlo rozebrané na díly se podle přílohy I stává vozidlem s ukončenou životností a že ho článek 24 ukládá odevzdat. To je skutečné omezení a nikdo ho nepopírá. Na tomhle základu ale staví závěr, který ze znění neplyne a míří proti němu: že se montáž použitých dílů stane nelegální a že použitelné díly bude nutné zlikvidovat. Nařízení naopak obchod s použitými díly předpokládá, zařízením ukládá vyjímat je nepoškozené a státům ukládá jejich používání podporovat.
Doklad o šíření bereme z otevřeného rozhraní webu Necenzurovaná pravda, které u textu uvádí datum vydání i celé tělo; archivní snímek té stránky se nám pořídit nepodařilo, Internet Archive na ni pětkrát za sebou odpověděl chybou. Snímek německé předlohy máme.
Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.