Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Pod lupou

Necenzurovaná pravda vydala hlasování Pirátů o taxonomii EU za hlasování o zákazu jádra

Necenzurovaná pravda 13. října vydala hlasování Pirátů v Evropském parlamentu z roku 2022 za hlasování o zákazu jaderných elektráren, o tom ale europoslanci nerozhodovali. Šlo o námitku proti zařazení jádra a plynu mezi udržitelné investice. Piráti byli opravdu jediní Češi, kdo ji podpořil; europoslanec za STAN ale proti nebyl, nehlasoval vůbec.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
13. 10. 2026

Verdikt: zavádějící

Web Necenzurovaná pravda vydal 13. října 2026 komentář namířený proti Pirátům a jako doklad, že škodí českým zájmům, uvedl jejich hlasování v Evropském parlamentu o jaderných elektrárnách. Podle textu se rozhodovalo, jestli se elektrárny v Evropě zakážou a zavřou, o tom ale europoslanci nehlasovali. Popisu odpovídá hlasování z 6. července 2022 o námitce proti zařazení jádra a plynu do taxonomie EU, tedy pravidel, podle kterých se investice smí označit za udržitelnou. Že Piráti byli jediní Češi, kteří námitku podpořili, záznam hlasování potvrzuje. Komentář před námi nikdo neověřoval; proč Piráti tehdy hlasovali, jak hlasovali, popsal 7. července 2022 Deník. Tělo komentáře, datum vydání i úpravy vrací otevřené rozhraní webu. Archivní snímek nevznikl, Internet Archive na pokusy o uložení odpovídal chybami 520 a 523.

Necenzurovaná pravda, 13. 10. 2026, nepravda:

Hlasovalo se o tom, zda budou akceptovány jako „udržitelné“ a tedy budou povoleny jako součást energetického mixu nebo zda budou zakázány a po vzoru Německa po celé Evropě uzavřeny. Takže právě tehdy hlasovali Piráti pro jejich zákaz (tedy proti tomu, aby byly uznány jako udržitelný zdroj energie).

Citováno z otevřeného rozhraní webu, komentář vydaný 13. 10. 2026 v 10:08.

Rok hlasování komentář neuvádí. Čtenář se z něj nedozví, že od hlasování uplynuly víc než čtyři roky.

Čtyři chladicí věže jaderné elektrárny Temelín v mlze nad zimní krajinou s holými stromy
Chladicí věže jaderné elektrárny Temelín, pohled od Litoradlic. Foto: Jan Kameníček, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Taxonomie je pravidlo pro investory, o provozu elektráren nerozhoduje

Taxonomii EU zřídilo nařízení 2020/852. Jeho první článek doslova říká, že stanoví kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, „a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná“. Vztahuje se na účastníky finančního trhu, na finanční produkty nabízené jako udržitelné a na firmy, které musí zveřejňovat nefinanční informace. Povolení k provozu elektrárny ani její uzavření v něm nestojí.

Skladba zdrojů energie je navíc věc států. Podle čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU se unijní opatření v energetice „nedotýkají práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií“.

Jádro a plyn do taxonomie přidala Komise nařízením v přenesené pravomoci 2022/1214 z 9. března 2022, jedním aktem pro obě odvětví. Parlament ho mohl jen celý odmítnout, nebo nechat projít. Námitku B9-0338/2022 podpořilo 6. července 278 poslanců, 328 bylo proti a 33 se zdrželo. K odmítnutí aktu chyběla nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 353 hlasů, uvedla tisková služba Parlamentu. Akt se proto použije od 1. ledna 2023. Kdyby námitka prošla, jádro a plyn by se tímhle aktem mezi udržitelné investice nedostaly. Zavřená by tím nebyla žádná elektrárna.

O jádru a plynu se hlasovalo naráz

Piráti tehdy tvrdili, že jim vadí plyn, ne jádro. Markéta Gregorová podle ČTK v televizní debatě před hlasováním řekla, že pirátští europoslanci podpoří námitku kvůli plynu, a dodala doslova: „Jádro podporujeme.“ Mikuláš Peksa Deníku řekl, že o jádru se nedalo hlasovat zvlášť, a podle něj by odmítnutí aktu nezabránilo stavět další jaderné zdroje. Z jeho slov se dá ověřit jen to, že o jádru se zvlášť hlasovat nedalo: obě odvětví stála v jednom aktu. Jak by Piráti hlasovali, kdyby se jádro a plyn daly oddělit, záznam neříká.

Frakce Zelených a Evropské svobodné aliance, kam Piráti v Parlamentu patří, podpořila námitku 66 hlasy, proti nebyl nikdo a jeden poslanec se zdržel.

Piráti byli jediní čeští zastánci námitky, STAN nehlasoval

Jmenovité hlasování vydávají otevřená data Parlamentu a shodně ho zpracovává projekt HowTheyVote.eu. U 21 českých europoslanců z něj vychází tento rozpis: tři Piráti, tedy Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa, byli pro námitku, sedmnáct europoslanců bylo proti a jeden nehlasoval. Tady komentář pravdu má. Piráti byli jediní Češi, kteří námitku podpořili, a v celém Parlamentu zůstali v menšině.

Nesedí ale věta, podle které proti hlasovaly doslova „dokonce i TOP09 a STAN“. Proti byli dva europoslanci zvolení na společné kandidátce TOP 09 a STAN, Luděk Niedermayer a Jiří Pospíšil. Stanislav Polčák za STAN podle záznamu nehlasoval vůbec a dodatečnou opravu hlasu, kterou Parlament eviduje zvlášť, nepodal.

Rezoluci o Muslimském bratrstvu nepodpořilo sedm Čechů

Druhé hlasování, na které komentář ukazuje, proběhlo 8. října 2026. Parlament přijal usnesení B10-0424/2026 o potřebě strategie EU proti islamistickému entrismu a vlivu sítě Muslimského bratrstva, jak stojí v zápisu ze zasedání. Pro bylo podle otevřených dat Parlamentu 381 poslanců, proti 167 a 15 se zdrželo; stejná čísla i jména uvádí HowTheyVote.eu.

Z 21 Čechů hlasovalo pro usnesení čtrnáct. Markéta Gregorová byla proti, a to jako jediná z Česka. Kromě ní ho ale nepodpořilo dalších šest českých europoslanců: Ivan David a Ondřej Dostál se zdrželi, Kateřina Konečná, Jan Farský, Ondřej Knotek a Jaroslava Pokorná Jermanová nehlasovali. Věta, podle které Gregorová doslova „jako jediná z celé České republiky odmítla podpořit rezoluci“, tedy sedí jen na hlas proti. Zelení hlasovali 40 hlasy proti a jedním pro.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Necenzurovaná pravda vydává unijní nařízení za zákaz použitých náhradních dílů

Na webu Necenzurovaná pravda vyšel 16. října text, podle kterého nové unijní nařízení postaví opravu použitým náhradním dílem mimo zákon. Nařízení (EU) 2026/1738 ale členským státům ukládá opětovné použití dílů podporovat a prodej použitých dílů upravuje, včetně prodeje po internetu. Doložená je jen povinnost odevzdat auto, které se stalo vozidlem s ukončenou životností.

Pod lupou

aktualizováno 15. 10. doloženo

Příklady s lany z Topolné a Krašova, kterými výzva brání odstřel Liblic, sedí

Výzva k záchraně stožárů Liblice B, sdílená 13. října ve facebookové skupině z Českobrodska, uvádí dva příklady: na Topolné lana dostala o patnáct let víc a na Krašově je vyměnili bez bourání. Oba sedí. Topolnou ale prodloužení nezachránilo a lana v Liblicích už jednu prodlouženou lhůtu mají. Komentář, že se jedná s kupcem, vlastník týž den popřel.

Pod lupou

zavádějící

Rozhovor o chybějících pitvách po očkování se odvolává na dopis SÚKL, který pitvy žádal

Web Nespokojený vydal 13. října rozhovor s kardioložkou Janou Gandalovičovou pod titulkem, který z chybějících pitev dělá záměr, a cz24.news ho o dva dny později převzal. Dopis bývalé ředitelky SÚKL, o který se rozhovor opírá, ale pitvy po náhlých úmrtích žádal. Lékový ústav pitvu nařídit nemůže a jeho ředitel v roce 2025 žádal, aby se dělala vždy.

Pod lupou

zavádějící

Web AE News přesunul výrok z NATO o roce na přípravu z Londýna do Varšavy

AE News 13. října vydal výrok Jamese Appathuraie o zhruba roce na plnou připravenost NATO za projev zástupce generálního tajemníka ve Varšavě. Konference, kterou sám cituje, se ale konala v Londýně a Appathurai je zástupcem náměstka. V přepisu, který web otiskl, se rok týká připravenosti a volby umělé inteligence a cloudu, ne začátku války.

Pod lupou