Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Pod lupou

Nařízení přezdívané Chat Control platí od dneška. Šifrované zprávy vylučuje

Po hlasování Evropského parlamentu z 9. července se na českých webech objevily titulky, podle kterých Unie schválila plošné šmírování soukromých zpráv. Tehdy schváleno nebylo nic – Rada rozhodla až 23. července. Zato dnes, 31. července 2026, nabývá účinnosti nařízení (EU) 2026/1881. Přečetli jsme si jeho české znění: článek 1 z působnosti vylučuje jak skenování zvuku, tak veškerou komunikaci chráněnou koncovým šifrováním, a detekce zůstává dobrovolná. Předčasné tvrzení tedy čas dohnal, jeho jádro ne.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
31. 7. 2026

Tvrzení bývají předčasná dvojím způsobem. Buď popisují něco, co se nikdy nestane, nebo něco, co se stane později, než tvrdí. Druhý případ je zrádnější: čas mu dá zpětně za pravdu a nikdo už nezkoumá, jestli sedělo i to ostatní. Přesně to potkalo české titulky o hlasování Evropského parlamentu z 9. července 2026.

Jako první případ ověřili Manipulátoři.cz 14. července 2026, a to hned dvěma rozbory. Oba se soustředily na to, co se ve Štrasburku odhlasovalo a co ne. My jsme se podívali o dva týdny dál: na text, který z toho nakonec vyšel v Úředním věstníku.

Zaoblená prosklená budova Evropského parlamentu v Bruselu, v popředí park se sochami
Budova Evropského parlamentu v bruselském Espace Léopold. Foto: Edison McCullen, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0).

Co se tvrdilo

Titulek, který se šířil nejvíc, zněl doslova „Budete šmírováni. EU schválila Chat control. Nerudová, Zdechovský, Farský a další“ – a ani jedno z těch dvou tvrzení tehdy neplatilo tak, jak bylo napsané. Vyšel 9. července v 16:07 na Parlamentních listech; archiv k němu má pět snímků, poslední z 23. července.

Že Unie tehdy nic neschválila, se dalo poznat z pramene, na který se článek sám odvolával. Tisková zpráva Parlamentu z téhož dne říká, že pozměněný text míří do Rady, která má tři měsíce na to jej přijmout nebo odmítnout. To není popis hotového zákona.

Zajímavější je ale druhá polovina titulku. Jmenuje tři europoslance v jedné řadě, jenže text pod ním u jednoho z nich cituje dvě upřesnění. Europoslankyně Danuše Nerudová v něm sama uvádí, že Chat Control 1.0 v podobě navržené členskými státy odmítla, a jiný europoslanec dodává, že pro zamítnutí hlasovala jen v prvním z obou hlasování. Titulek to nerozlišuje, text pod ním ano – a je to rozdíl, který si čtenář ověří, aniž by opustil stránku.

Co Parlament 9. července skutečně udělal

Podle tiskové zprávy Evropského parlamentu proběhla ve druhém čtení dvě hlasování. V prvním podpořilo odmítnutí pozice Rady 314 poslanců, 276 bylo proti a 17 se zdrželo. Ve druhém čtení ale k odmítnutí nestačí většina přítomných; potřeba je většina všech členů, a té 314 hlasů nedosáhlo. Poté Parlament přijal pozměňovací návrhy a odmítnutí své vlastní pozměněné pozice už nepodpořil ani prostou většinou: 276 pro, 286 proti, 30 se zdrželo.

Klíčový je pozměňovací návrh číslo 30, který do textu vložil větu vylučující z působnosti komunikaci chráněnou koncovým šifrováním. Parlament tedy text neschválil, ale změnil – a ve směru ochrany šifrování.

Co se stalo potom

Tady končí obojí – kolující tvrzení i cizí ověření – a začíná to, co si musí každý dohledat sám. Rada měla podle smluv tři měsíce. Využila z nich čtrnáct dní: 23. července v 16:55 oznámila, že text ve znění přijatém Parlamentem schvaluje. Konečný akt byl podepsán 24. července a 28. července vyšel v Úředním věstníku jako nařízení (EU) 2026/1881.

Jeho článek 11 říká, že nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení a použije se do 3. dubna 2028. Třetí den po 28. červenci je 31. červenec, tedy dnešek. Věta „Chat Control 1.0 zatím neplatí“, správná ještě 14. července, tak přestala platit dnes.

Co v textu opravdu stojí

České znění je v Úředním věstníku vedle třiadvaceti dalších jazyků, takže se dá číst v originále, ne v převyprávění. Článek 1 má po Parlamentových úpravách tři odstavce a dva z nich vymezují, na co se nařízení nevztahuje. Odstavec 2: „Toto nařízení se nepoužije na skenování zvukové komunikace.“ Odstavec 3: „Toto nařízení se nepoužije na interpersonální komunikaci, u níž je, bylo nebo bude použito šifrování mezi koncovými body.“

Totéž se opakuje v článku 3 mezi podmínkami, které musí použitá technologie splňovat: má být „neuplatňovaná v případě interpersonální komunikace, u níž je, bylo nebo bude použito šifrování mezi koncovými body“. A bod odůvodnění 32 dodává, že žádné ustanovení nařízení nemá být vykládáno jako zákaz nebo oslabení koncového šifrování.

Zbývá tedy dobrovolná detekce v nešifrované komunikaci. Slovo dobrovolná není naše: nařízení poskytovatelům umožňuje takové technologie používat, neukládá jim to. Kdo posílá zprávy přes službu s koncovým šifrováním, ten je mimo působnost předpisu z definice – bez ohledu na to, co která platforma udělá.

Z toho plyne rozdíl, na kterém celý spor stojí. Že se něco schválilo, je dnes pravda. Že to je plošné šmírování, pravda není a nebyla ani 9. července: plošné by muselo dopadat na všechny a povinně, kdežto tenhle text vylučuje celou jednu vrstvu komunikace a zbytek nechává na poskytovateli.

Dvě čísla, která se rozcházejí

Při čtení pramenů vyšly najevo dva drobné rozpory, které na výsledku nic nemění, ale patří k poctivému výčtu.

První je práh druhého čtení. Tisková zpráva Parlamentu uvádí, že potřeba byla „an absolute majority of MEPs - currently 360“, kdežto rozebíraný článek i veřejná databáze hlasování počítají 361; článek to odvozuje od 720 poslanců. Slovo „currently“ napovídá, proč se čísla liší: práh se odvíjí od skutečného počtu členů, a ten se v průběhu období mění. Rozhodnout to odsud nedokážeme; podstatné je, že 314 hlasů nestačilo na žádnou z obou hodnot.

Druhý rozpor je v datu rozhodnutí Rady. Poznámka pod čarou v samotném nařízení uvádí 22. července 2026, kdežto tisková zpráva Rady i karta legislativního postupu shodně 23. července. Obojí jsou dokumenty téže instituce a vysvětlení k tomu žádný z nich neuvádí.

Proč to není maličkost

Kdyby se dnes někdo vrátil k titulku z 9. července, může říct, že se nakonec trefil: Unie opravdu schválila a nařízení opravdu platí. Jenže mezi „schválila“ a „budete šmírováni“ leží celý obsah předpisu – a ten se za tři týdny nezměnil. Předčasnost se dá dohnat kalendářem, nepřesnost ne.

Verdikt: zavádějící

Tvrzení míchá dvě věci. Že Unie nařízení schválila, dnes platí – 9. července ale ještě neplatilo. Že jde o plošné šmírování zpráv, neplatí ani dnes: nařízení (EU) 2026/1881 vylučuje ze své působnosti komunikaci chráněnou koncovým šifrováním i skenování zvuku a detekci ponechává na dobrovolnosti poskytovatele.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

E-mail o staženém článku má povinný obsah. Předepisuje ho evropské nařízení

Na sociálních sítích koluje verze, podle které bývalý ministr životního prostředí zavolal do Seznamu a nechal smazat text o dotacích. Doklad, který k tomu šiřitelé přikládají, je e-mail od provozovatele blogovací platformy Médium.cz. Porovnali jsme ho s nařízením o digitálních službách a se smluvními podmínkami té platformy: takové oznámení má povinné náležitosti a jméno stěžovatele mezi nimi být nemusí.

Pod lupou

vyvráceno

Falešná grafika podsouvá Demagogu verdikt o Rowlingové. V archivu takový výrok není

Od poloviny července koluje obrázek v barvách ověřovacího projektu Demagog.cz s hodnocením výroku spisovatelky J. K. Rowlingové. Projekt takové hodnocení nevydal a jeho šéfeditor to odmítl pro Deník.cz. Prošli jsme veřejný archiv ověřovatele: mezi 15 113 výroky ani mezi titulky 553 ověření příspěvků ze sítí Rowlingová ani menstruace nefigurují.

Pod lupou

zavádějící

Příspěvek hlásí povstání proti Zelenskému. Slepil dvě události osm dnů od sebe

Příspěvek profilu TV Šalingrad hlásí povstání proti Volodymyru Zelenskému a blížící se revoluci. Podle ověření Manipulátorů ho skládá ze dvou skutečných událostí, které se staly osm dnů a několik set kilometrů od sebe. Dohledali jsme k oběma primární doklady: záznam ukrajinského veřejnoprávního vysílání s vyjádřením policie a usnesení parlamentu i s registračním číslem a počtem hlasů.

Pod lupou

zavádějící

Video svádí Turkovu nehodu na Piráty. Citovaná statistika končí před jejich nástupem

Na sociálních sítích koluje video, které dává červencovou nehodu poslance Filipa Turka do souvislosti s tím, že pražskou dopravu mají na starosti Piráti. Opírá se o starší analýzu Portálu nehod, podle níž je křižovatka na náměstí I. P. Pavlova nejrizikovější v zemi. Dohledali jsme, jaké období ta analýza měří: odkaz, který si k ní její autoři sami vytvořili, nese v adrese leden 2021 až prosinec 2022. Piráti dopravní gesci převzali až po konci toho období.

Pod lupou