AC24 nazval slabé čtenáře z PISA 2025 negramotnými, dvě třetiny z nich čtou krátké texty
Web AC24 dal 10. října do titulku větu herního vývojáře Daniela Vávry, která bez opory v datech označuje tři z deseti českých patnáctiletých za negramotné, a připsal ji Ladislavu Větvičkovi. Čísla 27 a 29 % sedí s národní zprávou PISA 2025, jenže měří podíl žáků pod základní úrovní. Skoro dvě třetiny z nich jsou ve čtení na úrovni, kde podle popisu rozumějí doslovnému významu krátkých textů.
- Verdikt
- zavádějící
- Ověřeno
- 13. 10. 2026
Verdikt: zavádějící
Web AC24 vydal 10. října 2026 ve 23.45 v rubrice Blog souhrn facebookových příspěvků několika lidí a do titulku dal větu, která tři z deseti českých patnáctiletých označuje za negramotné; čísla šetření PISA, ze kterých vychází, takový závěr nepodporují. Titulek tu větu připisuje spisovateli Ladislavu Větvičkovi, v těle článku ale stojí pod jménem herního vývojáře Daniela Vávry, o jehož popisu 15minutového města jsme psali v srpnu. Před námi text nikdo neověřoval. Vávrův příspěvek se bez přihlášení otevřít nedá, Facebook na jeho profilu hlásí „Obsah teď není dostupný“, takže vycházíme z archivního snímku článku AC24 z 13. října.
Příspěvek Daniela Vávry v souhrnu AC24, zavádějící:
29% patnáctiletých dětí nedokáže spočítat banální matematickou úlohu kolik je 30*150, přičemž odpověd nemusíte počítat, ale máte na výběr 4 možnosti! A 27% neumí číst!!!! Tři české patnáctileté děti z deseti jsou negramotní debilové.
AC24, 10. 10. 2026, znění podle archivního snímku z 13. 10. 2026. Původní příspěvek se na Facebooku bez přihlášení nezobrazí.
Věta je Vávrova, jméno v titulku ne
Článek AC24 řadí za sebe příspěvky různých autorů a každého uvádí tučným jménem s odkazem na facebookový profil: Lukáš Pollert, Pavel Šik, Dan Vávra a Kateřina Konečná. Bez takového záhlaví stojí jen úvodní text v ostravském nářečí o prezidentových letech do Maroka a výňatek z knihy Chibičky česke propagandy z roku 2015, u kterého článek odkazuje na web Ladislava Větvičky. V těchto dvou částech o škole, dětech ani gramotnosti nepadne ani slovo. Věta o negramotných patnáctiletých je ve Vávrově oddílu. Titulek ji tedy přesunul k jinému člověku a totéž znění nese i značka og:title, ze které si náhled berou sociální sítě.
Odkud jsou čísla
Obě procenta sedí. Česká školní inspekce vydala 8. září 2026 národní zprávu PISA 2025 a v jejím shrnutí stojí, že základní, druhé dovednostní úrovně nedosahuje 21 % českých žáků v přírodních vědách, 27 % ve čtení a 29 % v matematice. Ve čtení je to proti roku 2022 nárůst z 21 na 27 %, v matematice mají čeští žáci podle zprávy nejhorší výsledek za celé sledované období. Že se výsledky zhoršují, tedy píše i úřad, který test v Česku dělá. Pro srovnání: v průměru zemí OECD je pod základní úrovní čtení 31 % žáků, v Evropské unii 34 %.
Pod druhou úrovní žák pořád čte
PISA dělí výsledky do úrovní a za základní považuje úroveň 2. O žácích pod ní píše mezinárodní zpráva OECD jako o slabých žácích (low performers), kteří budou mít větší potíže v dalším učení a na trhu práce. Ve čtení jsou pod hranicí ještě tři úrovně: 1a, 1b a 1c. Národní zpráva pro jejich popis odkazuje na PISA 2018 a inspekce ho vydala v publikaci Inspirace pro rozvoj gramotností. Čtenář na úrovni 1a podle ní „rozumí doslovnému významu krátkých textů“ a rozpozná hlavní téma textu o známé věci. Na úrovni 1b rozumí krátkým textům, kde mu pomáhá opakování nebo obrázek, a na úrovni 1c rozumí „doslovnému významu krátkých, syntakticky jednoduchých vět“.
Jak se 27 % rozkládá, ukazují datové podklady, které inspekce ke zprávě přiložila. Na listu REA_úrovně je převzatá tabulka OECD I.B1.2a.11:
| úroveň čtení | podíl českých žáků |
|---|---|
| 1a | 17,70 % |
| 1b | 7,52 % |
| 1c | 1,62 % |
| pod 1c | 0,14 % |
| celkem pod úrovní 2 | 26,98 % |
Součet dává po zaokrouhlení těch 27 % ze zprávy. Na úrovni 1a, tedy těsně pod hranicí, je 17,70 z 26,98 bodu, skoro dvě třetiny (podíl 0,66). Pod nejnižší popsanou úrovní zůstalo 0,14 % žáků, zhruba jeden ze sedmi set. Směrodatná chyba je u toho čísla 0,07 bodu, takže říká jen řád. Nejslabší čtenáře test zkoušel zvlášť: v takzvaném testu rychlého čtení posuzovali, jestli krátké věty dávají smysl.
Úloha s násobením ve zprávách není
V matematice vychází rozklad podobně. Na listu MAT_úrovně je 17,73 % českých žáků na úrovni 1a, 8,50 % na 1b, 2,41 % na 1c a 0,33 % pod ní, dohromady 28,98 %. Žáci na úrovni 1a podle přílohy národní zprávy PISA 2022 „dokážou použít základní algoritmy, vzorce, postupy nebo pravidla k vyřešení problémů týkajících se nejčastěji oboru celých čísel“. Na úrovni 1b zvládají „jednoduché výpočty s celými čísly“, pokud je zadání krátké a srozumitelné. Tři pětiny žáků pod hranicí jsou přitom právě na úrovni 1a.
Úlohu 30 × 150 se čtyřmi možnostmi jsme nenašli v národní zprávě, v jejím shrnutí ani v mezinárodním svazku OECD; tatáž hledání čísla 27 a 29 % v těch textech našla. Odkud ji Vávra má, z příspěvku nevyplývá. Úrovně PISA navíc nevznikají z jedné úlohy, ale z celé sady, kterou každý žák řeší jen zčásti.
Inspekce sama o žácích pod druhou úrovní píše, že „mohou v budoucnu čelit potížím v každodenních situacích, které zahrnují čtení a porozumění textu“. To je doložený důvod ke starosti. Negramotnost to ale není: skoro všichni z nich podle popisu úrovní čtou aspoň krátké věty a 93 % z nich krátké texty.
Zdroje
- AC24: souhrn příspěvků z 10. 10. 2026, archivní snímek z 13. 10. 2026
- Česká školní inspekce: Národní zpráva PISA 2025, 8. 9. 2026
- ČŠI: Výběr témat z národní zprávy PISA 2025 (PDF)
- ČŠI: Národní zpráva PISA 2025 (PDF)
- ČŠI: datové podklady k národní zprávě PISA 2025 (XLSX)
- OECD: PISA 2025 Results (Volume I), Future-Ready Students (PDF)
- ČŠI: Inspirace pro rozvoj gramotností PISA, příloha s popisem úrovní čtení (PDF)
- ČŠI: Národní zpráva PISA 2022, příloha 1 s popisem úrovní matematiky (PDF)
Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.