Rozhovor o chybějících pitvách po očkování se odvolává na dopis SÚKL, který pitvy žádal
Web Nespokojený vydal 13. října rozhovor s kardioložkou Janou Gandalovičovou pod titulkem, který z chybějících pitev dělá záměr, a cz24.news ho o dva dny později převzal. Dopis bývalé ředitelky SÚKL, o který se rozhovor opírá, ale pitvy po náhlých úmrtích žádal. Lékový ústav pitvu nařídit nemůže a jeho ředitel v roce 2025 žádal, aby se dělala vždy.
- Verdikt
- zavádějící
- Ověřeno
- 15. 10. 2026
Verdikt: zavádějící
Web Nespokojený vydal 13. října 2026 rozhovor s kardioložkou Janou Gandalovičovou. Titulek z něj vyvozuje, že se pitvy očkovaných proti covidu nedělají záměrně, aby neukázaly příčinu smrti; doklad pro takový záměr rozhovor nepřináší. Rozhovor se týká semináře o patologii, který 12. října pořádal ve Sněmovně poslanec Libor Vondráček.
Web cz24.news text převzal 15. října krátce po půlnoci s týmž titulkem a podpisem „ZDROJ: MUDr. Jana Gandalovičová / NespokojenýCZ“ (archivní snímek přetisku). Oba texty jsme 15. října uložili do Internet Archivu. Ověření od nikoho jiného jsme k nim nenašli.
V samotném rozhovoru stojí užší věta: u nás se prý nepitvalo a tehdejší ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová na to upozorňovala ministra, protože u hlášených úmrtí po očkování chyběl pitevní nález. Ta zmínka má oporu. Dopis, na který naráží, ale vede k opačnému závěru, než jaký z něj dělá titulek.
Dopis z roku 2022 pitvy žádal
Storová dopis poslala ministerstvu zdravotnictví v září 2022. Celý veřejně nevisí. Jeho obsah i s doslovnými citacemi zveřejnil 24. května 2026 web inFakta, který ho získal na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. SÚKL v něm podle té citace psal, že se „v dosti vysokém procentu případů“ setkává s hlášeními úmrtí po očkování, u kterých „pitva nebyla provedena“ a jen možnou příčinu smrti uvedl lékař při prohlídce těla.
Ústav uvedl nejméně 18 takových případů. Patnáctkrát šlo o neočekávané úmrtí doma, jednou o úmrtí při převozu do nemocnice a dvakrát po něm. Jako příčina smrti v nich stálo třeba „neznámá příčina úmrtí“ nebo „srdeční selhání dle ohledání“. Kolik hlášení s úmrtím pitvu naopak mělo, se z popisu dopisu nedozvíme.
Závěr dopisu míří jinam než titulek rozhovoru. SÚKL ministerstvo vyzval, aby se při náhlých a neočekávaných úmrtích pitva prováděla důsledně, a dal za příklad Slovensko: tam se po zahájení očkování pitvy u všech úmrtí s podezřením na souvislost s očkováním nařídily centrálně. Hlášení bez známé příčiny smrti jsou podle dopisu „nehodnotitelná a nepoužitelná pro vyhledávání nových rizik“. Instituce, která bezpečnost vakcín sleduje, tedy pitvy požadovala. O záměru je nedělat dopis nemluví.
O pitvě rozhoduje lékař u těla, ne lékový ústav
Zákon o zdravotních službách v § 88 odst. 3 písm. a) stanoví, že zdravotní pitva se provede vždy při náhlém a neočekávaném úmrtí, jestliže prohlídka těla příčinu smrti nestanovila nebo ji dostatečně neobjasnila. Kdo pitvu určí, říká § 86 odst. 1 písm. b): lékař, který prohlídku těla provádí. Právě na tuhle povinnost dopis SÚKL odkazoval.
Že lékový ústav pitvu nařídit nemůže, řekl v březnu 2025 jeho ředitel Tomáš Boráň v rozhovoru pro Seznam Zprávy: „Nemůžeme ani nařídit pitvu, ani pracovat s biologickými vzorky.“ Mezi věci, které chce změnit, zařadil, aby po úmrtí očkovaného člověka z neznámých příčin „vždy proběhla pitva“ a aby se k výsledku dostal i ústav. Podle Boráně není pravidlem, že lékař pitevní zprávu ústavu pošle, a ústav se o ni většinou musí hlásit.
Stejně to SÚKL popsal v odpovědi na žádost o informace, kterou zveřejnil 3. června 2025. U hlášení s následkem smrti se od hlásícího snaží získat chybějící údaje včetně pitevní zprávy. Když se najde jiná, vysoce pravděpodobná příčina, souvislost s očkováním vyloučí; když údaje chybějí, hlášení zhodnotit nejde.
Vakcinologové zdravým dětem očkování plošně nedoporučují
Rozhovor dále tvrdí, že Česká vakcinologická společnost dodnes doporučuje očkování proti covidu dětem od šesti měsíců; její platné doporučení ze 7. září 2026 to pro zdravé děti neříká.
Plošně v něm společnost doporučuje očkování lidem od 65 let, závažně chronicky nemocným a imunokompromitovaným od šesti měsíců věku, zdravotníkům a pracovníkům i klientům zařízení sociální péče. U zdravých dětí od šesti měsíců a u dospělých do 64 let záleží na individuálním zhodnocení rizikových faktorů a na rozhodnutí lékaře s ohledem na přání očkovaného nebo jeho zákonného zástupce. Šest měsíců je tedy v dokumentu věk, od kterého se smí očkovat, ne doporučení pro každé dítě.
Doložené je, že u části úmrtí hlášených po očkování pitva chyběla, a napsal to sám SÚKL. Nedoložené zůstává, že by se pitvy vynechávaly kvůli tomu, co by ukázaly: dopis, o který se rozhovor opírá, i ředitel ústavu v roce 2025 žádali, aby se pitvalo víc.
Zdroje
- Nespokojený: rozhovor z 13. října 2026, archivní snímek
- cz24.news: přetisk z 15. října 2026, archivní snímek
- Poslanecká sněmovna: seminář o patologii 12. října 2026
- inFakta: popis a citace dopisu SÚKL ze září 2022, 24. května 2026
- Seznam Zprávy: rozhovor s ředitelem SÚKL Tomášem Boráněm, 25. března 2025
- SÚKL: odpověď na žádost o informace ze 6. února 2025
- Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, § 86 a § 88
- Česká vakcinologická společnost: doporučení k očkování proti covidu-19, 7. září 2026
Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.