Text o segregaci popsal zákon správně, souhlas rodičů ale soud jako obhajobu odmítl

Verdikt: zavádějící

Na webu pravyprostor.net vyšel 31. července 2026 text o segregaci romských žáků. Reaguje na článek Seznam Zpráv z 29. července, podle kterého Česku kvůli nevyřešené segregaci hrozí žaloba Evropské komise. Jádrem té reakce je právní argument: mluvit o segregaci prý nelze, protože do školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona se dítě nedostane proto, že si to usmyslí ředitel. Potřeba je odborné doporučení pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra a souhlas zákonného zástupce.

Tahle část textu je pravdivá. Zákon to tak opravdu stanoví a je v tom dokonce přísnější, než text uvádí. Neplyne z ní ale závěr, kvůli kterému je tam napsaná.

Text z webu pravyprostor.net, zavádějící:

A přestaňme konečně opakovat jednu lež dokola a mystifikovat veřejnost!

Věta uzavírá odstavec, ve kterém text vyjmenovává podmínky zařazení do školy podle § 16 odst. 9 a dodává, že bez nich to jednoduše nejde.

Vydáno 31. 7. 2026, doloženo vlastním stažením stránky a záznamem v RSS kanálu webu z téhož dne. Archivní snímek k datu vydání tohoto rozboru neexistoval.

Zákon žádá tři věci, ne dvě

§ 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb. vyjmenovává podmínky zařazení do školy nebo třídy zřízené podle tohoto ustanovení: písemnou žádost zákonného zástupce dítěte, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte. Pouhý souhlas rodiče tedy nestačí ani formálně, zákon po něm chce aktivní žádost. Ředitel nemá čím to obejít a text to popisuje správně, jen ve prospěch opatrnější verze.

Soud, který text sám cituje, posuzoval právě tyhle podmínky

Text v úvodu připomíná rozsudek D. H. a ostatní proti České republice. Osmnáct romských dětí z Ostravy, zařazených v letech 1996 až 1999 do tehdejších zvláštních škol, uspělo 13. listopadu 2007 u velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva. Ten rozhodl třinácti hlasy proti čtyřem, že šlo o porušení zákazu diskriminace ve spojení s právem na vzdělání.

Souhlas rodičů byl v tom řízení jednou z hlavních obran české vlády. Tvrdila, že byl rozhodujícím faktorem a že bez něj by k zařazení nedošlo. Soud se tím zabýval v odstavcích 202 až 204 a odmítl to ze dvou samostatných důvodů.

První je konkrétní. V odstavci 203 soud uvádí, že není přesvědčen, že rodiče byli schopni zvážit všechny stránky situace a důsledky svého souhlasu, a připomíná, co k tomu připustila sama vláda: souhlas se v těch případech dával podpisem na předvyplněném formuláři, který neobsahoval žádnou informaci o dostupných možnostech ani o rozdílech mezi osnovami zvláštní školy a osnovami ostatních škol. Citace jsou překlad z anglického znění rozsudku.

Druhý důvod je obecný a pro dnešní spor podstatnější. V odstavci 204 velký senát uvádí, že i kdyby byly podmínky informovaného souhlasu splněny, nelze přijmout žádné vzdání se práva nebýt vystaven rasové diskriminaci, protože by odporovalo důležitému veřejnému zájmu.

Existence souhlasu tedy sporná nebyla. Sporné bylo, co z ní plyne, a odpověď zněla, že diskriminaci nevylučuje.

Druhá podmínka a testy

Doporučení poradny stojí na odborné diagnostice a i tou se rozsudek zabýval. V odstavci 201 soud uzavřel, že přinejmenším hrozí, že testy byly zkreslené a že jejich výsledky nebyly vyhodnoceny s ohledem na zvláštnosti romských dětí, které je psaly. Jako ospravedlnění rozdílného zacházení je proto nepřijal.

Stojí za to říct, co v tom výroku není. Soud nikoho neobvinil z padělání zprávy ani z toho, že by psycholog vědomě určil diagnózu na pokyn ředitele. Rozebíraný text staví otázku právě takhle, tedy jako volbu mezi podvodem a bezvadným systémem. Rozsudek zvolil třetí možnost: nástroj může být použit v dobré víře a přesto vést k výsledku, který se u jedné skupiny dětí opakuje tak často, že to stát musí umět vysvětlit jinak než jejich schopnostmi.

Co o dnešní praxi říká výzkum ministerstva

Rozsudek je z roku 2007 a týkal se školského systému, který mezitím prošel několika změnami. Novější odpověď má samo ministerstvo školství. Nechalo si u konsorcia PAQ Research a STEM zpracovat analýzu příčin vyššího podílu romských žáků ve třídách podle § 16 odst. 9 a v dubnu 2023 ji zveřejnilo.

Podíly jsou v ní vyčíslené: v populaci dětí základoškolského věku jsou romští žáci zastoupeni zhruba třemi procenty, ve speciálních třídách běžných škol tvoří 22 procent a ve speciálních třídách škol zřízených podle § 16 odst. 9 pak 15 procent. Jako důvody výzkum uvádí velké rozdíly v diagnostické praxi poradenských zařízení a v navazujících doporučeních, a to i v rámci jednoho regionu, časté používání spíše zastaralých diagnostických nástrojů a to, že se u části zaměstnanců poradenských zařízení objevuje přesvědčení o prospěšnosti speciálního školství pro romské děti.

Tentýž výzkum přitom potvrzuje i údaj, o který se rozebíraný text opírá: někteří romští rodiče speciální školy pro své děti sami preferují, protože na ně mají nižší nároky a jsou pro ně přátelštějším prostředím. Rozsudek to nepřehlédl, jen z toho vyvodil něco jiného. V odstavci 203 popisuje volbu rodičů jako dilema mezi běžnou školou, která na sociální a kulturní odlišnost jejich dětí není vybavená, a školou, kde je romských dětí většina.

Kde spor stojí dnes

Výkon rozsudku je pod zesíleným dohledem Výboru ministrů Rady Evropy. Podle přehledu Kanceláře vládního zmocněnce výbor v červnu 2026 ocenil přijatá opatření, zároveň ale vyjádřil vážné znepokojení nad omezeným pokrokem a vyzval k zakotvení zákazu etnické segregace ve vzdělávání do zákona. Nový akční plán má Česko předložit do konce roku 2026.

Co text tvrdí správně a co z toho neplyne

Ředitel o zařazení skutečně nerozhoduje. Žádost rodiče je skutečně podmínkou. Školy podle § 16 odst. 9 skutečně nevznikly proto, aby někoho vyčleňovaly, a části dětí pomohly. Nic z toho není sporné a nezpochybňuje to ani rozsudek, ani výzkum ministerstva.

Neplyne z toho ale závěr, že řeč o segregaci je lež. Obě podmínky, o které se text opírá, jsou přesně ty dvě, které soud zkoumal a shledal nedostatečnými, a nikoli proto, že by v nich hledal podvod. Argument, že formální pravidlo vylučuje problém, je v tomhle případě starý osmnáct let a jednou už byl přezkoumán.