Psychological Science stáhl po 24 letech Arielyho studii o termínech a prokrastinaci

Časopis Psychological Science stáhl 2. září práci o termínech a prokrastinaci, kterou v něm v roce 2002 vydali Dan Ariely a Klaus Wertenbroch. Jako první o tom napsal Retraction Watch 3. září. Rozbor původních dat, po kterém stažení přišlo, zveřejnil 31. srpna a 2. září blog Data Colada.

Verdikt: vyvráceno

Posuzujeme tvrzení, že rozvržené termíny prokazatelně zvyšují výkon, protože to ukázal experiment z roku 2002. Práce je stažená, pokus o její zopakování žádný takový účinek nenašel a pro tu oporu nezbylo nic.

Co pokus měřil

Druhý ze dvou hlavních experimentů dal šedesáti lidem korekturu tří desetistránkových textů. V každém bylo sto chyb a za nalezené se platilo. Účastníci se rozdělili na tři skupiny po dvaceti: jedné zadali odevzdání po sedmi, čtrnácti a jednadvaceti dnech, druhá si termíny volila sama, třetí odevzdávala všechno poslední den.

Výsledek vyšel přesně podle očekávání autorů. Skupina s rozvrženými termíny opravila v průměru 136,1 chyby, skupina s jediným termínem na konci 71,1. To je velikost účinku Cohenovo d 2,5, tedy dva a půl směrodatné odchylky mezi průměry. Autoři blogu ji srovnávají s rozdílem tělesné výšky mužů a žen, kde tatáž míra vychází kolem 1,8.

Replikace účinek nenašla

Patnáctého července 2026 vyšel v témže časopise pokus o zopakování toho experimentu. Podepsali ho ekonomové Kyle Hyndman a Alberto Bisin a v abstraktu stojí, že se výsledky původní práce nepodařilo zopakovat a že změny termínů měly na všechna tři měřítka výkonu zanedbatelný účinek. Rovnoměrně rozvržené termíny se v jejich datech ničím nevymykaly.

Co ukázal rozbor původních dat

Tabulky k oběma pokusům poslal Ariely Hyndmanovi e-mailem už 20. dubna 2006 a ten je v srpnu 2023 předal autorům Data Colada. Rozbor, který z toho po letech vznikl, jmenuje čtyři věci. Naměřený účinek je na takový pokus nepravděpodobně velký. Osmnáct z dvaceti lidí ve skupině s termínem na poslední den má v tabulce dvojče se shodným počtem oprav ve všech třech textech a pořadovým číslem přesně o deset dál. Odpovědi na pět otázek o dojmu z úkolu spolu vůbec nesouvisejí, ačkoli v replikaci jsou provázané těsně: korelace se tam pohybují od 0,63 do 0,92, v původních datech od −0,29 do 0,18. A odhady stráveného času nikdo nezaokrouhloval, přestože lidé při takovém odhadu zaokrouhlují skoro vždy.

Mezi vydáním a stažením uplynulo čtyřiadvacet let, což je i na poměry oboru dlouho: u poloviny ze 66 132 odvolání v databázi Crossrefu uplynulo od vydání víc než 489 dní a u čtyř procent víc než deset let.

Blog z toho vyvozuje, že s daty někdo manipuloval. Je to jeho vlastní závěr, ne závěr časopisu: oznámení o stažení podle Retraction Watch mluví o otázkách nad daty a o pochybnostech o věrohodnosti zjištění, nikoho neobviňuje a odkazuje na všechny tři texty. Že jde o stažení a čeho se týká, se dá ověřit i bez přístupu k jeho znění: oznámení má vlastní DOI a v rejstříku Crossref u něj stojí datum 2. září 2026, druh „retraction“ a odkaz na stahovanou práci.

Co k tomu řekli autoři

O stažení požádal časopis 23. července spoluautor Wertenbroch, tedy osm dní po vydání replikace. Ariely zveřejnil 7. srpna na svém webu vyjádření, ve kterém píše, že se dozvěděl o vážných odchylkách v datech, že doklady, které dnes má, na vznesené otázky nestačí a že po dvou desetiletích a stovkách pokusů na to nestačí ani jeho paměť. Časopisu podle téhož textu spolupráci přislíbil. Autoři replikace přitom v poznámce pod čarou uvádějí, že když je redakce v říjnu 2024 poslala za Arielym s rozborem souborů, svolení k jeho otištění nedal a namítal mimo jiné to, že ty soubory nemusejí být skutečná data.

Tři počty citací a dvě kopie bez značky

Kolikrát na práci někdo odkázal, dává každý veřejný rejstřík jinak. Web of Science podle Retraction Watch necelý tisíc, OpenAlex k 5. září 1 288 a Google Scholar podle Data Colada přes 2 100. Není to spor: každý z nich prochází jiný okruh časopisů a knih. Na tentýž rozdíl jsme narazili i u počtu stažených prací jednoho časopisu.

Zajímavější než samotné číslo je jeho rozložení v čase. Týž blog zveřejnil první rozbor jiných Arielyho dat 17. srpna 2021. Od ledna 2022 přibylo v OpenAlexu dalších 292 citací; to je 23 % všech. Za letošní rok jich rejstřík eviduje 49 a rok ještě neskončil.

Plný text stažené práce zůstává volně přístupný na dvou univerzitních adresách a ani na jedné o stažení nic nestojí: šestistránkový otisk na webu MIT a sedmnáctistránková pracovní verze z roku 2001 v řadě INSEAD. Prohledali jsme oba soubory 5. září na slovo „retracted“ a v žádném není. Kdo si tvrzení o termínech dohledá odsud, dozví se přesně to, co v roce 2002.

Rada rozvrhnout si práci na několik termínů tím nepadá; jen pro ni chybí doklad, kterým se čtvrt století zaštiťovala. To je rozdíl, který se při přebírání ztrácí jako první.