Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
Ze světa

U časopisu Heliyon dávají tři veřejné zdroje tři různé počty stažených prací

Clarivate vrátil letos v květnu časopis Heliyon do databáze Web of Science poté, co v něm Elsevier po vlastním auditu opravil zhruba dvanáct set záznamů. Kolik prací přitom časopis stáhl, se z jednoho čísla nedozvíte: databáze Retraction Watch jich zná 632, vydavatel uvedl 687 a v Crossrefu jich je označených 763. Žádné z nich není chybné, každé měří něco jiného.

Verdikt
rozbor bez verdiktu
Ověřeno
11. 8. 2026

Heliyon vydává Elsevier a patří k největším odborným časopisům světa: v roce 2024 v něm vyšlo přes sedmnáct tisíc článků. Na konci září 2024 mu firma Clarivate pozastavila zařazení do databáze Web of Science, letos v květnu ho tam vrátila a mezi tím vydavatel opravil kolem dvanácti set záznamů. Že se to stalo, popsal 7. srpna 2026 web Retraction Watch v textu Avery Orrall. My jsme k tomu dopočítali z otevřených dat to, co v žádném z dosavadních textů nestojí: kolika prací se stahování opravdu týká a jak velký kus produkce časopisu to je.

Výšková kancelářská budova Millennium Tower v Amsterodamu
Millennium Tower na amsterodamském Radarwegu. Na téže ulici má adresu vydavatelství Elsevier. Foto: Ceescamel, Wikimedia Commons (CC0)

Pozastavení, audit, návrat

Stav „on hold“ ve Web of Science znamená, že se časopis přehodnocuje a nový obsah se do databáze nezařazuje. Heliyon do něj Clarivate poslal na konci září 2024 kvůli pochybnostem o kvalitě obsahu. Elsevier pak spustil audit všech ročníků, vedl ho jeho tým pro výzkumnou integritu a podle prohlášení časopisu, aktualizovaného v květnu 2026, odhalil „chování, které neodpovídalo našim pravidlům“ (přeloženo z angličtiny).

Pozastavení Clarivate zrušil 14. května 2026. Cell Press sdělil Retraction Watch, že šlo dohromady o 1 197 zásahů do záznamu: 687 stažení, 80 vyjádření znepokojení, dvě zpětvzetí, tři odstranění, 317 oprav a 108 redakčních poznámek. Podle Clarivate byl chybějící obsah doplněn do uzávěrky 1. srpna, takže časopis dostane nový impakt faktor v říjnové aktualizaci Journal Citation Reports. Clarivate k tomu odkázal na svůj dubnový příspěvek, podle kterého se od vydavatele čeká, že bude záznam opravovat i poté, co je pozastavení zrušeno.

Kolik prací se to týká, záleží na tom, kdo počítá

Zkusili jsme dojít k počtu stažených prací třemi na sobě nezávislými cestami. Vyšla tři čísla.

zdrojpočetco se počítá
databáze Retraction Watch, výpis přes Crossref Labs (staženo 11. srpna 2026)632záznamy u Heliyonu s povahou „retraction“; nejnovější záznam v celém souboru je z 20. července 2026
Cell Press pro Retraction Watch687výsledek auditu tak, jak ho uvedl vydavatel
Crossref, ISSN 2405-8440763práce se strojovou značkou o stažení, jejichž název začíná „RETRACTED:“; vedle nich je v časopise 623 samostatných oznámení o stažení

Rozdíly nejsou spor. Databáze Retraction Watch záznamy doplňuje se zpožděním, což je z jejího vlastního souboru vidět: z 640 záznamů u Heliyonu jich 467 nese datum z roku 2025 a 127 z roku 2026, poslední ale už z července. Číslo od vydavatele je výstup jedné akce, tedy auditu. A Crossref počítá všechno, co kdy bylo označeno, včetně 46 stažení z let 2021 až 2024, která auditu předcházela. Kdo chce jedno číslo, musí říct, které z toho chce.

Jak velký kus produkce to je

Crossref eviduje u Heliyonu 44 993 článků od roku 2015, kdy jich vyšlo dvacet devět. Prohlášení časopisu mluví o zásazích u „přibližně 3 %“ obsahu za dvanáct let; 1 197 zásahů z 44 993 článků je 2,7 %, takže to sedí. Zajímavější je rozpad po ročnících, protože stažení se v nich nerozkládají rovnoměrně:

rok vydáníčlánků (Crossref)z toho stažených (Retraction Watch)podíl
20223 936521,3 %
202310 4641801,7 %
202417 8413271,8 %
20253 204220,7 %

Podíl u posledního ročníku ještě poroste. Odvolání totiž přichází se zpožděním: v celé databázi Retraction Watch přijde polovina odvolání víc než šestnáct měsíců po vydání práce, takže ročník 2025 je teprve na začátku své lhůty. Naopak propad počtu vydaných článků ze 17 841 na 3 204 mezi lety 2024 a 2025 je souběžný s pozastavením v indexu, doloženou příčinu z toho ale neuděláme. Jestli s pozastavením souvisí i nárůst počtu stažení, odmítli časopis i vydavatel v únoru Retraction Watch komentovat.

Důvody stažení si databáze vede zvlášť a jeden záznam jich může nést několik. U Heliyonu vede šetření vydavatele (586 záznamů), nespolehlivé výsledky nebo závěry (495), námitky autorů (369), potíže s citacemi a odkazy (310) a potíže s autorstvím nebo pracovištěm (193). U 57 záznamů je uvedený obsah vytvořený počítačem.

Co z toho má českou adresu

Pole „země“ v databázi je adresa pracoviště autorů, ne jejich občanství. České pracoviště je u čtyř stažených prací z Heliyonu a všechny čtyři mají spoluautory ze zahraničí: Dánska a Indie, Indie a Spojených států, Bangladéše, Japonska, Saúdské Arábie a Turecka, a Íránu. V celé databázi, která má 71 686 záznamů, je českých adres 184; nejvíc jich připadá na PLoS One (24), E3S Web of Conferences (18) a Journal of Crohn's and Colitis (11).

Jak si čtenář ověří jednu jedinou práci

Na úrovni jednotlivé studie je to snazší, než se zdá, a nepotřebuje to předplatné. Stačí DOI, tedy ten kód začínající „10.“, a adresa https://api.crossref.org/works/<DOI>. U stažené práce začíná název řetězcem „RETRACTED:“ a v poli update-to stojí typ retraction spolu s odkazem na oznámení. Vyzkoušeli jsme to na všech čtyřech pracích s českou adresou a značka byla u každé z nich. Kdo se s rozhraním nechce potýkat, otevře doi.org a uvidí štítek přímo na stránce vydavatele.

Ta kontrola má smysl i proto, že stažená práce ze světa nezmizí. Zůstává v PDF na discích, v citacích starších článků a ve snímcích obrazovky, které kolují bez ohledu na to, co mezitím udělal vydavatel.

Co si z toho odnést do sporu, kde někdo mává studií

Údaje „recenzovaný časopis“ a „indexovaný ve Web of Science“ popisují časopis, ne konkrétní práci. Heliyon byl v indexu, než ho Clarivate pozastavil, a je v něm i po návratu; mezi tím z něj bylo staženo přes šest set prací. V debatě, kde jedna strana ukáže odkaz na studii, je proto použitelná otázka po DOI a ne po jménu časopisu.

Druhá strana téže věci je, že korekce proběhla a je veřejně dohledatelná. Elsevier prošel vlastní archiv, zásahy zveřejnil s odůvodněním a Clarivate podmínil návrat do indexu tím, že se v opravách bude pokračovat. Právě proto se dá počítat: kdyby se záznam neopravoval, nebylo by co sčítat a čtenář by neměl na čem poznat rozdíl mezi prací platnou a staženou.

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Kolující text prodlužuje trest právníka Fuellmicha o pět měsíců proti výroku soudu

Na českém webu vyšel 3. srpna text o německém právníku Reineru Fuellmichovi, podle kterého ho krajský soud v Göttingenu odsoudil ke čtyřem letům a dvěma měsícům vězení. Rozsudek z dubna 2025 zněl na tři roky a devět měsíců. Rozdíl odpovídá pěti měsícům vazby, které soud odmítl do trestu započíst.

Ze světa

zavádějící

Soudní zákaz vlajek v Oxfordshiru platí pro jakoukoli vlajku na silničním zařízení

Na českém webu se šíří text, podle kterého v anglickém hrabství Oxfordshire hrozí lidem vězení za vyvěšení britské nebo anglické vlajky, kdežto u vlajek jiných zemí prý nikomu nic nehrozí. Soudní zákaz opravdu existuje a za jeho porušení hrozí i vězení. Jeho text ale mluví o jakékoli vlajce, týká se jen silničního zařízení v jednom hrabství a vyvěšování na vlastním pozemku z něj rozsudek výslovně vyjímá.

Ze světa

vyvráceno

Video s logem BBC podsouvá Zelenské šperk z muzea na upraveném záběru

Video s logem BBC News tvrdí, že ukrajinská první dáma měla v Paříži na krku přívěsek uloupený z alsaského muzea Lalique. AFP porovnala záběr s autentickým videem: šperk byl na krk přidán digitálně, komentář vyrobila umělá inteligence a BBC podvrh potvrdila. Je to potřetí od loňského října, co AFP po vykradení evropského muzea rozebrala česky šířené tvrzení, že se uloupené předměty našly u Ukrajinců.

Ze světa

zavádějící

Kolující seznam „ročních účtů za energie“ náklady domácností neukazuje

Full Fact 31. července doložil, že kolující seznam „ročních účtů za energie“ v devíti zemích neodpovídá tomu, co domácnosti platí; čísla podle něj nejspíš pocházejí z velkoobchodních cen elektřiny. Přepočet z Eurostatu ukazuje, kde je rozdíl nejvíc vidět: seznam přisuzuje Polsku nejnižší částku ze všech devíti položek, kdežto v cenách elektřiny pro domácnost je Polsko čtvrté ze sedmi evropských zemí seznamu. Česko v něm není, ale dopočítat se dá – a v žebříčku, o který se cizí ověření opírá, je Praha pátá nejdražší z 33 evropských metropolí.

Ze světa