Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
vyvráceno Pod lupou

Přetisk odvozuje Koudelkův výrok z ruského článku vydaného až o den později

Text, který od 22. září koluje na dvou českých webech, vykládá výrok šéfa BIS Michala Koudelky jako reakci na ruské oznámení o českých zbrojovkách. Rozhovor, ve kterém ten výrok padl, vyšel v deníku The Guardian o čtrnáct hodin dřív než ruský článek. Z devíti českých titulků k té zprávě přitom ani jeden neuvádí, že Koudelka mluvil o státech NATO sousedících s Ruskem.

Verdikt
vyvráceno
Ověřeno
23. 9. 2026
Panelová budova sídla Bezpečnostní informační služby v pražských Stodůlkách.
Sídlo Bezpečnostní informační služby v Praze-Stodůlkách, kde rozhovor pro The Guardian vznikl. Foto: Miaow Miaow, Wikimedia Commons (volné dílo)

Na webu skrytapravda.cz vyšel 22. září 2026 v 8.48 text, který si klade otázku, kde vznikl výrok ředitele BIS Michala Koudelky o možném ruském testu NATO. Odpověď v něm zní, že šéf BIS reagoval na to, co krátce předtím vyslovila ruská strana – totiž na článek Viktora Medvedčuka o českých a slovenských zbrojovkách, které se podle něj staly součástí ukrajinské vojenské infrastruktury; pořadí obou zveřejnění je přitom opačné. Následujícího dne v 10.39 ten text v plném znění přetiskl web cz24.news a jako zdroj uvedl skrytou pravdu. Rozebral ho zatím jediný ověřovatel: nikdo. Všechno, co je níž, jsme dohledali sami.

Kalendář to neumožňuje

Koudelkova slova padla v rozhovoru, který britský deník The Guardian zveřejnil v neděli 20. září 2026 v 18.47 středoevropského letního času. Vznikl podle textu v sídle BIS v Praze a byl součástí série tří rozhovorů, které autor Shaun Walker pořídil během předchozího týdne.

Článek Viktora Medvedčuka vyšel na ruském státním serveru Vesti.ru v pondělí 21. září v 9.00 moskevského času, tedy v 8.00 u nás. Potvrzuje to i archivní snímek pořízený téhož dne v 6.55 světového času, tedy 8.55 u nás. Mezi zveřejněním Koudelkova rozhovoru a zveřejněním ruského článku uplynulo čtrnáct hodin – a rozhovor byl ten dřívější z nich. Reakcí na ruský text tedy být nemohl. Sám přetisk se přitom v jiném svém odstavci odvolává na kremelskou poradu ze 3. července 2026, kterou Medvedčuk popisuje; ani to na pořadí obou zveřejnění nic nemění.

Verdikt: vyvráceno

Co Koudelka řekl

Odpovídal na otázku, zda může Rusko otestovat soudržnost aliance. The Guardian jeho odpověď uvádí v souvislosti s invazí malého rozsahu na území státu NATO, který sousedí s Ruskem. Česká tisková kancelář ji přeložila takto: „Je to možné. Mohlo by jít o omezený vpád, provokace pod falešnou vlajkou, rozsáhlou kampaň na ovlivnění veřejného mínění.“ Scénář by se podle něj mohl naplnit v řádu měsíců, nikoli let, a Koudelka dodal, že spousta lidí dělá vše, co je v jejich silách, aby se to nestalo.

V témže rozhovoru mluví i ředitel lotyšské bezpečnostní služby Normunds Mežviets, a to opačně: známky bezprostředně hrozícího útoku jeho služba nevidí. Pobaltské státy podle listu varují, že zveličování hrozby může hrát Kremlu do karet.

Titulky vypustily, kterých zemí se to týká

Vzali jsme devět českých textů o té zprávě – ČT24, Seznam Zprávy, Blesk, CNN Prima News, iDNES, České noviny, Tiscali, natoaktual.cz a ProSvět.cz – a hledali v nich dvě věci: vymezení, že šlo o stát NATO sousedící s Ruskem, a lotyšskou protiváhu.

kdezeměpisné vymezenílotyšská protiváha
titulek (9 textů)00
tělo (8 čitelných)84

Text iDNES.cz se bez přihlášení stáhnout nedá, proto je v druhém řádku osm položek místo devíti. Zeměpisné vymezení tedy nese tělo každého z nich a titulek ani jednoho; v titulcích stojí „útok na NATO“ bez upřesnění a u pěti z devíti k tomu sloveso varovat. Věta lotyšského ředitele je v polovině těl – chybí u ČT24, Blesku, CNN Prima News a ProSvětu.

Rozdíl mezi obojím není kosmetický. Česká republika s Ruskem nesousedí, takže v Koudelkově odpovědi o ni nešlo. Ve zkráceném titulku to poznat není a právě tenhle tvar se sdílí sám.

Co k tomu řekla BIS

Služba 21. září na síti X uvedla, že Koudelka odpovídal na otázku, zda může Rusko otestovat soudržnost NATO, zopakovala jeho odpověď a doplnila, že o České republice v té souvislosti řeč nebyla a že BIS nemá žádné informace o jakékoli aktuální hrozbě pro Českou republiku. Tenhle příspěvek nevydá síť X strojovému čtení a archiv z něj snímek nemá; doklad o jeho znění bereme ze dvou webů, které ho shodně citují – z rubriky Monitor ParlamentníchListů z 22. září a z rozebíraného přetisku na cz24.news.

Téhož dne řekl prezident Petr Pavel v New Yorku, že riziko přímého vojenského útoku Ruska na členskou zemi NATO nevidí, zato zpochybňování článku pět považuje za nebezpečné.

Proč je to zajímavé

Přetisk staví na vysvětlení, které zní logicky: výrok šéfa tajné služby prý reagoval na ruské upozornění. Ověřit se to dá dvěma údaji, které jsou volně na webu – časem vydání rozhovoru a časem vydání ruského článku. Oba jsou uvedené na stránkách samotných a druhý navíc drží nezávisle Internet Archive.

Zároveň platí, že zeměpisné vymezení Koudelkovy odpovědi si čtenář z titulků nepřečte. Zkrácení do titulku udělaly redakce, ne přetisk; ten na ně navázal a přidal k nim původ, který nesedí. Cesta, kdy se tvrzení posune až v titulku, není u přetisků nová – stejně doputovala věta jednoho zdroje stanice CNN k titulku o málem začaté válce s Čínou.

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

zavádějící

Přetisk dal celému Německu cenu tří eur za litr, kterou měla pár hodin jedna pumpa

Na českém webu vyšel 19. září text, jehož titulek přisuzuje cenu tří eur za litr benzinu Německu. Německý článek, na který se ten text odvolává, popisuje jednu dálniční pumpu v Berlíně, nejdražší druh benzinu a pár poledních hodin. Čísla v těle přetisku přitom sedí a odpovídají měřením autoklubu ADAC i týdennímu přehledu Evropské komise.

Pod lupou

vyvráceno

Přetisk připisuje šťávě 45 000 vyléčených, autor kúry uváděl dva tisíce svých pacientů

Na českém webu vyšel text, podle kterého zeleninová šťáva rakouského léčitele vyléčila přes 45 000 lidí z rakoviny. Odborná směrnice, která tu kúru popisuje, uvádí Breussovo vlastní tvrzení o 2 000 pacientech a jeho odhad dalších 40 000; jediná klinická studie ke kúře měla osm účastníků. Text je doslovný překlad anglického článku z dubna 2016 a jméno léčitele v něm stojí dvakrát, pokaždé jinak.

Pod lupou

zavádějící

Zprávu, kterou přetisk připisuje Rockefellerovi, zadala a zaplatila Carnegieho nadace

Na českém webu vyšel 21. září 2026 text, podle kterého vyhlásil John D. Rockefeller válku přírodním léčivům zprávou o stavu amerických lékařských škol. Zprávu z roku 1910 zadala a vydala Carnegieho nadace; jméno Rockefeller v ní stojí jednou, v poděkování spolupracovníkům, a o ropě ani o lécích z ní není v dokumentu ani slovo. Text na ten dokument sám odkazuje – jeho odkaz dnes nikam nevede.

Pod lupou