Za blokaci webu AC24 odpovídá T-Mobile, žaloby na postup státu soudy zamítly

Web AC24 zveřejnil 31. července rozhovor se svou advokátkou pod titulkem o vítězství v kauze vypínání webů a o zásadním vzkazu pro bývalou vládu. V popisku k němu stojí, že soud opakovaně potvrdil, že operátoři neměli právo nikomu vypnout webové stránky, i když je k tomu v únoru 2022 vyzvala vláda. Tahle část odpovídá spisu. O pravomocném rozsudku informoval 25. června iROZHLAS.cz.

Co z toho ale neplyne, je druhá věc: že by soudy prohlásily za nezákonný postup státu. Tyhle žaloby se vedly zvlášť a jednu po druhé je soudy zamítly. Prošli jsme obě linie řízení a ukazuje se, že si neodporují – naopak stojí na téže větě.

Co se stalo v únoru 2022

Den po zahájení ruské invaze, 25. února 2022, schválila vláda usnesení k hybridnímu působení proti zájmům Česka. Vyzvala v něm „všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru…“. Doslovné znění shodně uvádějí ČT24 i Advokátní deník.

Týž den poslalo Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství dopis se seznamem konkrétních adres. Sdružení CZ.NIC pak zablokovalo osm domén: Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz. Většinu z nich v květnu odblokovalo.

Výzva pro poskytovatele připojení mířila podle iROZHLASu na dvacet webových stránek; mezi osmi doménami, které zablokoval CZ.NIC, AC24 není. Jeho blokaci prováděl operátor ve své síti, a právě proto se spor o něj vede s operátorem, ne se sdružením.

První linie: žaloby na stát

Institut H21 a Otevřená společnost napadly u správních soudů samotnou výzvu. Tvrdily, že dopis Národního centra kybernetických operací nešlo číst jinak než jako závazný pokyn státní moci. Městský soud v Praze žalobu v lednu 2023 zamítl a Nejvyšší správní soud jeho rozsudek 9. srpna 2023 potvrdil rozhodnutím číslo jednací 7 As 22/2023-41.

„Nejde však o vynutitelné jednání ze strany orgánů veřejné moci, ale spíše o nezávaznou politickou proklamaci doporučujícího charakteru,“ stojí v odůvodnění. Zásah, který nemá pohrůžku sankce, není podle soudu zásahem, proti kterému by se dalo správní žalobou bránit.

Ústavní soud pak podle Institutu H21 stížnost obou organizací v dubnu 2024 odmítl. Ve své tiskové zprávě k tomu Institut H21 upozorňuje na jeden otevřený bod: soud podle něj z procesních důvodů nemohl přihlédnout k pozdějším dopisům ministrů Rakušana a Síkely, kterými oba operátorům na dotaz potvrdili, že výzva je nutná a že neporušuje pravidla síťové neutrality. Ty dopisy vyplavaly až po skončení prvních řízení. Tenhle bod tedy uzavřený není.

Druhá linie: žaloba na operátora

Provozovatel AC24 Ondřej Geršl mezitím žaloval T-Mobile o náhradu škody. Obvodní soud pro Prahu 4 se nejdřív přiklonil na stranu operátora, Městský soud v Praze mu ale věc 29. února 2024 vrátil s tím, že blokování na základě nezávazné žádosti státních institucí porušuje síťovou neutralitu. Podrobně to popisuje zastupující advokátní kancelář, která k tomu sama píše, že v tomto řízení se zákonnost postupu státu neřeší.

Následovaly znalecké posudky – jeden na výši škody, druhý na množství závadného obsahu na webu. Obvodní soud pak 9. října 2025 přiznal provozovateli ušlý zisk téměř 35 tisíc korun. Odvolací senát Městského soudu v Praze rozsudek 25. června 2026 potvrdil. Zpět k obvodnímu soudu se vrací jen odůvodnění nákladů řízení, na závěru o nezákonnosti to nic nemění.

„Žalovaná blokováním přístupu na webové stránky žalobkyně postupovala v rozporu s článkem 3 Evropského nařízení o síťové neutralitě, aniž by ji k tomu zavazoval direktivní pokyn příslušného státního orgánu,“ citoval iROZHLAS předsedkyni senátu Irenu Saralievovou. Námitku operátora, že neblokoval přístup k internetu, ale jen službu DNS, tedy překlad doménového jména na adresu serveru, soud odmítl jako technické rozlišení bez vlivu na výsledek.

Proč si oba výsledky neodporují

Klíč je v nařízení (EU) 2015/2120 o otevřeném internetu. Jeho článek 3 poskytovatelům připojení zakazuje blokovat konkrétní obsah a připouští jen tři výjimky. První z nich se týká „dodržení unijních legislativních aktů či vnitrostátních právních předpisů (…) včetně rozhodnutí soudů nebo veřejných orgánů s příslušnou pravomocí“.

Ta výjimka tedy potřebuje předpis nebo rozhodnutí orgánu, který na to má pravomoc. Obě linie řízení přitom došly k témuž popisu vládní výzvy: nikoho nezavazovala. Ve správním řízení z toho plynulo, že nešlo o zásah státu, proti kterému se dá žalovat. V civilním, že operátor neměl o co blokaci opřít.

Verdikt: doloženo

Tvrzení, že soud potvrdil nezákonnost blokace ze strany operátora, spisu odpovídá. Rozšířit ho na výrok o nezákonnosti postupu státu doložit nelze; správní žaloby soudy postupně zamítly.

Co zůstává otevřené

Obhájce T-Mobilu pro iROZHLAS nevyloučil mimořádný opravný prostředek a připustil i cestu k Ústavnímu soudu. Otevřená je také otázka dopisů obou ministrů, na kterou Ústavní soud v roce 2024 ukázal, aniž ji rozhodl. Rozsudek z června 2026 tedy uzavírá jeden spor jednoho webu s jedním operátorem, ne celou kauzu.

Na rozhovor z 31. července v tomhle článku odkaz nevede: archivní snímek k němu v Internet Archive není a na živou stránku rozebíraného webu čtenáře neposíláme. Jeho obsah máme z vlastního stažení z 1. srpna 2026, datum z kanálu RSS téhož webu.