E-mail o staženém článku má povinný obsah. Předepisuje ho evropské nařízení
Na sociálních sítích koluje verze, podle které bývalý ministr životního prostředí zavolal do Seznamu a nechal smazat text o dotacích. Doklad, který k tomu šiřitelé přikládají, je e-mail od provozovatele blogovací platformy Médium.cz. Porovnali jsme ho s nařízením o digitálních službách a se smluvními podmínkami té platformy: takové oznámení má povinné náležitosti a jméno stěžovatele mezi nimi být nemusí.
- Verdikt
- zavádějící
- Ověřeno
- 31. 7. 2026
Tvrzení, že politik zvedne telefon a novinářský text zmizí, se nedá vyvrátit jinak než dokladem. Doklad tu existuje: šiřitelé sami zveřejnili e-mail, kterým provozovatel platformy autorovi oznámil, že jeho článek znepřístupnil. Jenže ten e-mail je zároveň dokumentem podle evropského nařízení, a to určuje, co v něm být musí. Když se obojí položí vedle sebe, vyjde, že se za stopu zákulisního zásahu vydává formulář.
Jako první případ ověřili Manipulátoři.cz 17. července 2026 s verdiktem zavádějící a nedoložené. Jejich rozbor stojí na tom, co v e-mailu chybí. My jsme se podívali z druhé strany: proč tam ty věci chybět mají.

Co se o e-mailu tvrdí
Rozebíraná verze zní tak, že bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík zavolal do Seznamu a docílil odstranění textu o přidělování dotací na fotovoltaiku. Autor odstraněného textu i Daniel Vávra to podle rozboru Manipulátorů popsali jako telefonát do novin, respektive do Seznamu. Doslovné znění jejich příspěvků z vlastního zdroje doložit neumíme, důvod je níž.
Zveřejněná komunikace podle téhož rozboru říká něco jiného: provozovatel obdržel několik výzev předžalobní povahy, text posoudil a znepřístupnil ho podle smluvních podmínek. O telefonátu, o pokynu politika ani o tom, kdo výzvy poslal, v ní nic není.
Nařízení předepisuje, co v takovém e-mailu být musí
Médium.cz je blogovací platforma, na kterou píšou uživatelé. Provozovatel je tedy poskytovatelem hostingové služby a dopadá na něj nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách. Jeho článek 17 ukládá, že poskytovatel musí dotčenému uživateli poskytnout „jasné a konkrétní odůvodnění“ pokaždé, když mu obsah odstraní nebo omezí jeho viditelnost, a to bez ohledu na to, jestli k tomu došlo kvůli nezákonnosti, nebo kvůli rozporu se smluvními podmínkami.
Odstavec 3 téhož článku pak vypisuje, co v odůvodnění být musí. Tři z těch položek sedí na to, co podle rozboru v e-mailu skutečně stojí:
- písmeno b) žádá „skutečnosti a okolnosti, z nichž rozhodnutí vychází, v relevantních případech včetně informací, zda bylo rozhodnutí přijato na základě oznámení podaného podle článku 16 nebo na základě dobrovolného šetření z vlastního podnětu“ – tedy zmínku o doručených výzvách;
- písmeno e) žádá u rozhodnutí opřeného o podmínky „odkaz na příslušný smluvní základ a vysvětlení, proč se informace pokládají za neslučitelné“ – tedy větu o smluvních podmínkách;
- písmeno f) žádá „jasné a uživatelsky vstřícné informace o možnostech nápravy“, jmenovitě interní vyřizování stížností, mimosoudní řešení sporů a soudní nápravu – tedy poučení, které rozbor cituje jako doklad, že o tajný příkaz nešlo.
Ta tři místa tedy nejsou vstřícné gesto provozovatele ani stopa po tom, jak se rozhodoval. Je to povinný obsah.
Proč v něm jméno stěžovatele být nemusí
Nejsilnější část kolující verze stojí na tom, že se v e-mailu nepíše, kdo si stěžoval. Odpověď je v témž písmenu b): identitu oznamovatele má odůvodnění obsahovat, jen „je-li to nezbytně nutné“. Výchozím stavem je tedy uvést okolnosti, ne jméno. Z toho, že odůvodnění jméno neuvádí, tedy neplyne nic o tom, kdo výzvy poslal – nařízení tu kolonku nechává prázdnou samo od sebe.
Totéž platí pro poučení o stížnosti. Článek 20 nařízení dává uživateli na podání stížnosti proti takovému rozhodnutí lhůtu nejméně šesti měsíců a smluvní podmínky Média.cz tu lhůtu doslova přebírají: odůvodněná stížnost „musí být Provozovateli doručena do šesti měsíců ode dne, kdy byl stěžovatel informován o přijatém rozhodnutí“. Podmínky ve stejném článku odkazují na nařízení jménem a popisují i možnost obrátit se na certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporu.
Samotné oprávnění obsah odstranit je v podmínkách rovněž psané předem a bez ohledu na to, kdo si stěžuje: je-li obsah uživatele „v rozporu s právními předpisy, dobrými mravy, těmito Podmínkami nebo jinými smluvními podmínkami Provozovatele, je Provozovatel oprávněn, a to bez náhrady, trvale nebo dočasně odstranit veškerý Obsah uživatele, popřípadě pouze jeho část“. Ve stejném dokumentu stojí i věta, že provozovatel při takovém kroku poskytuje odůvodnění.
Co se dá dohledat navíc
Rozbor Manipulátorů neuvádí, kdy sporný text vyšel. Internetový archiv to říká přesně: článek nese datum vydání 5. května 2026 a archiv má tři jeho snímky s kódem 200, z 9., 18. a 19. května. Živě dnes tatáž adresa vrací kód 404. Text tedy na platformě prokazatelně stál nejméně dva týdny a od rozboru ho dělí dva a půl měsíce; kdy přesně zmizel, se z veřejných zdrojů zjistit nedá.
Ověřitelné je i označení „exministr“. Podle stránky Úřadu vlády byl Petr Hladík ministrem životního prostředí od 10. března 2023, od 6. listopadu 2025 v demisi a 15. prosince 2025 skončil. Sporný text vyšel skoro pět měsíců poté.
A ještě jedna věc, kterou je potřeba držet odděleně: jestli byly dotace přiděleny správně, je otázka pro kontrolní a vyšetřovací orgány a případné prověřování samo o sobě nic neprokazuje. S tím, proč provozovatel platformy text znepřístupnil, to nesouvisí. Právě spojení obou otázek dělá z e-mailu příběh, který v něm není.
Co doložit nejde
Odkaz na příspěvek, ze kterého rozbor cituje, vede na adresu ve tvaru facebook.com/<profil>/posts/pfbid…. Takové adresy nevydají ani titulek: stáhli jsme ji hlavičkami běžného prohlížeče a vrátila chybovou stránku o 1 542 bajtech. Kontrolní dotaz na adresu, kterou jsme si vymysleli, vrátil tutéž chybovou stránku o téže délce, takže se tou cestou nedá odlišit existující příspěvek od neexistujícího. Doklad o znění příspěvků proto stojí jen na rozboru Manipulátorů, na jejich snímcích obrazovky, a my sami jsme obsah neviděli a necitujeme z něj.
Nedá se ani zjistit, kdo výzvy poslal. Z veřejných dokumentů plyne pouze to, že je provozovatel obdržel a že jméno odesílatele do odůvodnění nepatří automaticky. Tvrzení, že za nimi stál konkrétní politik, i tvrzení, že za nimi nestál, jsou tedy obě stejně nedoložená – a jen jedno z nich koluje.
Verdikt: zavádějící
Zveřejněný e-mail doloží, že provozovatel obdržel několik výzev předžalobní povahy a text podle svých podmínek znepřístupnil. Že by přitom někdo telefonoval nebo že by šlo o politický pokyn, z něj neplyne; jeho obsah odpovídá tomu, co ukládá článek 17 nařízení o digitálních službách, včetně toho, že jméno stěžovatele v něm být nemusí.
Zdroje
- Manipulátoři.cz: Vávra tvrdí, že Hladík zavolal do Seznamu a nechal smazat článek (17. 7. 2026)
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 o digitálních službách, české znění na EUR-Lexu
- Smluvní podmínky služby Médium.cz
- Úřad vlády: Petr Hladík
- Archivní snímek odstraněného článku z 19. 5. 2026
Našli jste v záznamu chybu?
Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.