Přeskočit na obsah
Nešiř to
Rubriky ▾
Nahlásit chybu
zavádějící Odkud to teče

Dva ohlasy na české odmítnutí úmluvy: osm shodných bodů, jeden přiznaný přetisk

Senátor Zdeněk Hraba doložil zájem světa o české odmítnutí Istanbulské úmluvy dvěma zahraničními články. Jako první to rozebrali Manipulátoři. Porovnali jsme oba texty se zdroji, které samy uvádějí: shodují se v osmi bodech a v jejich pořadí, jeden se výslovně hlásí k přetisku od polské organizace Ordo Iuris a datum vládního rozhodnutí v něm nesedí o týden.

Verdikt
zavádějící
Ověřeno
31. 7. 2026

Senátor Zdeněk Hraba doložil na sociálních sítích tvrzení, že si svět všímá českého odmítnutí Istanbulské úmluvy, odkazem na dva zahraniční články. Jeden vyšel na francouzském webu Le Salon Beige, druhý na kanadském LifeSiteNews.

Jako první to rozebrali Manipulátoři 21. července. Došli k tomu, že oba weby patří do úzce vymezeného konzervativního prostředí, které proti úmluvě dlouhodobě vystupuje, a že druhý z nich je převzatý od polské organizace Ordo Iuris; to hodnocení je jejich. Samotný senátorův příspěvek jsme neviděli – nedohledali jsme ho ani ve vyhledávači, ani mezi příspěvky dostupnými na jeho profilu na síti X, takže jediným dokladem jeho existence i znění je pro nás cizí rozbor a snímek obrazovky v něm.

Co jsme přidali: oba texty jsme stáhli, porovnali s dokumenty, na které se odvolávají, a změřili, v čem se shodují. Vyšlo z toho osm shodných prvků, jeden pramen, jedna nesrovnalost v datu – a jeden údaj, který mají naopak přesně.

Dřevěné klenby a schodiště ve vstupní hale Paláce Evropy ve Štrasburku
Palác Evropy ve Štrasburku, sídlo Rady Evropy. Istanbulská úmluva je smlouva této organizace, ne Evropské unie; jeden z obou článků ji má v titulku jako „EU convention“. Foto: FrDr, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Co se v Česku stalo a kdy

Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 15. června 2026 schválila bod číslo 21, „Návrh na zrušení a změnu vybraných usnesení vlády“ pod číslem jednacím 452/26, který předložila vedoucí Úřadu vlády. Stojí to ve výsledcích jednání zveřejněných týž den. Mezi zrušenými rozhodnutími bylo i usnesení Fialovy vlády z června 2023, kterým dala souhlas s pokračováním ratifikace Istanbulské úmluvy.

Na tiskové konferenci o tom nepadlo ani slovo a text usnesení nebyl veřejně dostupný. Získala ho redakce iROZHLAS a popsala ve zprávě z 18. června v šest ráno. Den nato zprávu převzala ČTK a vyšla mimo jiné na ČT24, i s reakcemi opozice.

Osm bodů ve stejném pořadí

Oba zahraniční články jsme stáhli celé a rozebrali, z čeho se skládají. Vyšlo z nich osm věcných prvků:

  1. vláda zrušila usnesení Fialova kabinetu z června 2023,
  2. informaci přineslo české médium iROZHLAS,
  3. stalo se to bez tiskové zprávy a bez zmínky na tiskové konferenci,
  4. Senát ratifikaci nepodpořil 24. ledna 2024,
  5. senátor Hraba označil úmluvu za ideologický dokument,
  6. místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer poukázal na to, že text užívá pojem gender místo biologického pohlaví,
  7. odpůrci se odvolávají na článek 12 úmluvy o stereotypních rolích,
  8. alternativou je úmluva o právech rodiny, kterou sepsala Ordo Iuris.

Text Ordo Iuris z 7. července má všech osm. LifeSiteNews jich má rovněž všech osm – a nijak to netají: jako autora uvádí Ordo Iuris a poslední řádek článku zní doslova „Reprinted with permission from Ordo Iuris“, tedy přetištěno s jejím svolením.

Francouzský Le Salon Beige na Ordo Iuris neodkazuje vůbec. Ve zdrojovém kódu jeho článku je jediný odkaz na cizí web, a vede na anglickou verzi webu Union of Orthodox Journalists. Tam ten článek nese datum 18. července a čas 0.04 a má znovu všech osm prvků, tentokrát i ve stejném pořadí, ve kterém pak stojí ve francouzském textu. Le Salon Beige jich má šest – chybí jen zmínka o iROZHLASu a o chybějící tiskové zprávě – a jdou v témž pořadí.

Zdroj, který ty údaje nemá

Union of Orthodox Journalists u svého článku uvádí jediný pramen, a to větou „This was reported by the Czech outlet iROZHLAS“. Zprávu iROZHLASu jsme proto prohledali na všech osm prvků. Jsou v ní tři: zrušené usnesení z června 2023, to, že informaci přinesl iROZHLAS, a věta, že na tiskové konferenci o tom nepadlo ani slovo.

Zbylých pět v ní není. Jméno Hraba ani Oberfalzer se v celé zprávě nevyskytuje, Senát v ní padne jedinkrát, a to citací z odůvodnění usnesení, že k návrhu nepřijal usnesení – datum 24. ledna ani výsledek hlasování v ní nejsou, slovo gender ani stereotypní role v ní nepadne a o návrhu úmluvy o právech rodiny od Ordo Iuris se v ní nepíše. Odkud tedy pocházejí, zpráva neříká; shodují se ale s textem, který o jedenáct dnů dřív vydala sama Ordo Iuris.

Datum, které nesedí o týden

Text Ordo Iuris, a s ním i jeho přetisk na LifeSiteNews, klade rozhodnutí vlády na 22. června. Vláda ten den skutečně jednala, ale ve zveřejněných výsledcích toho jednání se slovo Istanbul, ratifikace ani zrušení usnesení neobjevuje ani jednou. Bod o zrušení vybraných usnesení projednala o týden dřív, 15. června.

Rozdíl není jen kosmetický. Datum 22. června je o čtyři dny pozdější než zpráva iROZHLASu, na kterou se týž text odvolává jako na zdroj – takže by o rozhodnutí vlády referovala předem.

Co v obou textech naopak sedí

Údaje o hlasování Senátu jsou v nich přesné. Protokol 24. hlasování 21. schůze Senátu z 24. ledna 2024 uvádí u tisku 122/14: přítomno 71, potřeba 36, pro 34, proti 28, zdrželo se 9. Ordo Iuris i LifeSiteNews mají všechna čtyři čísla i konstatování, že chyběly dva hlasy. Protokol k tomu dodává údaj, který v žádném z obou textů není: oba jmenovaní senátoři mají u jména písmeno N, tedy hlasovali proti.

Sedí konečně i to, že v zahraničí se o českém rozhodnutí psalo. Spor je o něco jiného: ne jestli ohlas byl, ale kolik nezávislých hlasů za ním stojí.

Rada Evropy není Evropská unie

LifeSiteNews má v titulku, že Česko odmítlo „EU convention“. Istanbulská úmluva je smlouva Rady Evropy, což je jiná mezinárodní organizace: podle jejích vlastních informací o úmluvě ji vyjednalo 46 členských států a k podpisu se otevřela v květnu 2011. Ratifikovalo ji 39 stran; Turecko od ní v roce 2021 odstoupilo. Na tuhle záměnu upozornili už Manipulátoři.

Proč to není maličkost

Tvrzení, že si něčeho všímá svět, stojí na nezávislosti hlasů, ne na počtu adres. Tady vedou obě adresy k témuž materiálu: u LifeSiteNews je to napsané pod článkem, u Le Salon Beige je to vidět na osmi shodných prvcích, na pořadí a na tom, že jeho pramen údaje, které přebírá, sám nemá.

Dva odkazy jsou pořád dva odkazy. Že za nimi stojí dva nezávislé zdroje, z nich ale neplyne.

Verdikt: zavádějící

Zdroje

Našli jste v záznamu chybu?

Napište, o který záznam jde, co je v něm špatně a z čeho to plyne formulářem na stránce o opravách. Odpovídáme do sedmi dnů a provedené opravy vedeme veřejně.

Sdílet: Facebook · X · e-mailem · RSS

Dál k tématu

vyvráceno

Smyšlené skandály o první dámě: ve zdroji čtyř článků zůstal kód z chatovacího okna

Manipulátoři.cz ověřili 27. července smyšlený příběh o nezaplacené večeři první dámy a ukázali, že video k němu vyrobil počítač. Prošli jsme archivní kopie webu, ze kterého příběh vzešel: v odkazech je vidět nejméně 99 adres článků, z toho 54 se týká prezidentského páru, a ve zdroji čtyř z nich zůstaly zbytky chatovacího okna.

Odkud to teče